Bez zařazení

Článků v rubrice: 333

3D tisk (jednou) vytiskne i motor

Za revoluci ve výrobě označil odborník pro pokročilé technologie, Michael Idelchik, 3D tisk. Podle jeho slov může tato technologie, známá rovněž jako aditivní výroba, do základů otřást způsobem, jak dosud vyrábíme komplexní stroje, a zcela proměnit celá průmyslová odvětví. Nejmodernější technologie umožňuje „tisk“ i velice složitých struktur, přičemž její princip spočívá v postupném přidávání jednotlivých vrstev materiálu. M. Idelchik odhaduje, že za čtyřicet let bychom takto mohli tisknout celé motory.

I když je tisk kompletního motoru stále ještě hudbou budoucnosti, součástky se tisknou již dnes. Využívat je budou i nejnovější tryskové motory, jako je např. jednotka CFM LEAP, kterou ve spolupráci s francouzskou společností Snecma vyvíjí GE Aviation. Do motorů budou takto vyrobené součástky zakomponovány jako části spalovacího systému.

Aditivní výrobou se zabývají dvě americké společnosti Morris Technologies a Rapid Quality Manufacturing, které vyvinuly pokročilé technologie pro rychlou 3D výrobu prototypů (rapid prototyping) a 3D tisk. Obě se nacházejí v Cincinnati nedaleko závodů GE Aviation a jakoprovozovatelé celkem 21 strojů jsou celosvětově jedny z největších (ne-li úplně největší) společností zabývající se aditivní výrobou. Prototypy součástek do tryskových motorů společnosti GE vyrábějí obě již několik let.

 


3D tisk

Už v roce 1986 si Američan Charles Hull nechal patentovat technologii stereolitografie. Tato technika vytváří objekt postupným vytvrzováním fotopolymeru (plastické hmoty citlivé na světlo) pomocí UV laseru, který je na základě dat přicházejících z počítače zaměřován poměrně složitou optickou soustavou. Paprsek laseru vedou údaje získané z tenkých řezů kopírovaným modelem pomocí XY skenovací hlavy. Model se vytváří na nosné desce přímo pod hladinou polymeru. Vytvarováním tekutého polymeru po vrstvách a následným odebráním z nosné desky vzniká trojrozměrné těleso (model). První Hullův StereoLithography Apparatus SLA-1 je doposud k vidění ve Fordově muzeu v Dearborn, Michigan. V roce 1993 Technologický institut v Massachussets (MIT) patentoval technologii trojrozměrných tiskařských technik, která pracovala s práškovým materiálem a tekutým spojovačem. Pojem 3D tiskárna pochází až z druhé poloviny 90. let. Po roce 2003 se objevila nová technologie polyjet, která pracuje opět s fotopolymery. Hlavice taví plast ze zásobníku a dvojrozměrně ho pokládá v tenkých vrstvách na podložku, která se pohybuje ve třetím směru. Jako fotopolymer se využívají akrylonitrilbutadienstyren (ABS), polyaktid (PLA) či polyethylen (HDPE).

 

Více o 3D tiskárnách na http://objevit.cz/domaci-3d-tisk-uz-to-neni-jen-sen-t9483

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Alfred Werner a milník v dějinách chemie

K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail