Bez zařazení

Článků v rubrice: 449

Jak se svítí v Brně

Jeďte se podívat do Brna, jak se má správně svítit v ulicích! Jak se z hlediska svítivosti liší jednotlivé typy moderních LED svítidel nebo jakým způsobem fungují u pouličního osvětlení pohybová čidla, ukáže nejen Brňanům nový testovací polygon v Lužánkách. Ukázku jednotlivých řešení, s nimiž se mohou lidé setkat v různých částech metropole, připravily Technické sítě Brno (TSB).

Fotogalerie (1)
Osvětlená brněnská dominanta Špilberk (zdroj Pavel Karásek, Pixabay)

Na osvětlení brněnských ulic připadá v současné době více než čtyřicet tisíc světelných míst. Část z nich je již osazena moderními LED svítidly, prvky automatizace či pohybovými čidly, přičemž množství takto modernizovaných míst se rok od roku zvyšuje. Jednotlivé části města – ulice, parky, cyklostezky či silnice – jsou pak osvětleny různě, a to například z hlediska chromatičnosti (teploty světla), ale i míry regulace v nočních hodinách.

Testovací polygon 

Abychom lidem přiblížili, jaké technologie do moderního veřejného osvětlení patří a s čím vším se v jihomoravské metropoli mohou setkat, rozhodli jsme se vybudovat v centru Brna v Lužánkách testovací polygon. Na relativně malé ploše a na celkem šestnácti stožárech se budou moci zájemci na vlastní oči přesvědčit, jak se jednotlivé typy svítidel liší či jak fungují i další technologie,například automatická regulace či pohybová čidla,“ uvedl Pavel Rouček, generální ředitel Technických sítí Brno. V polygonu bude k vidění čtveřice konkrétních řešení, přičemž část již byla instalována v průběhu srpna, zbytek je plánován na letošní listopad. 

Na všech 16 stožárech budou instalována moderní LED svítidla. Čtyři budou vybavena řešením s chromatičností 1 800 K (kelvinů) a autonomní regulací. Světelný tok svítidel se bude vždy od 20. do 22. hodiny po šedesáti minutách postupně snižovat od hodnoty 1 478 lm (lumenů ) přes 887 lm až na 591 lm. Podobnou ukázku připravují TSB i u další sady čtyř svítidel, tentokrát s chromatičností 3 000 K. Ty budou mít do 21. hodiny světelný tok 1 845 lm, do 22. hodiny 1 107 lm a po 22. hodině už jen 738 lm. „Autonomní regulaci – tentokrát nejen v kontextu světelného toku, ale i teploty světla – pak přiblíží další sada čtyř svítidel. Do 21. hodiny budou svítit s teplotou 3 000 kelvinů a se světelným tokem 1 845 lumenů, další hodinu pak s hodnotami 2 700 kelvinů a 1 279 lumenů a od 22. hodiny přejdou na režim 2 200 kelvinů a 774 lumenů. K původním hodnotám se svítidla vrátí po šesté hodině ranní,“popsal provozně-technický ředitel TSB Josef Šaroun. 

Světla reagují na pohybová čidla 

Poslední část polygonu zaujme zejména technologické nadšence. V praxi si totiž budou moci vyzkoušet, jak funguje pouliční osvětlení v kombinaci s pohybovými čidly. „Lidé budou mít možnost vyzkoušet si nové řešení na svítidlech s teplotou světla 2 200 kelvinů. Ta budou běžně svítit jen na deset procent výkonu, jakmile ale pohybová čidla na krajních stožárech zaznamenají pohyb, přejdou plynule během deseti sekund na plný výkon. Pokud pak čidla 1,5 minuty nezaznamenají žádný pohyb – chodec úsek opustí nebo se v něm zastaví – výkon se zase plynule vrátí na původní desetiprocentní hodnotu,“ vysvětlil Josef Šaroun.

Mapa umístění

Lumen

Lumen je jednou z odvozených jednotek soustavy SI. Je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. Typický světelný tok u 100W žárovky je přibližně 1500 lm, u svíčky kolem 13 lm. (Dříve byl lumen definován jako světelný tok, který vysílá při teplotě tuhnutí platiny absolutně černé těleso o velikosti 5,305×10−7 m2 do celého poloprostoru – definice podle staré normy odpovídá dnešním přepočtům.) 

Příklady účinnosti značkových světelných zdrojů:

  • Čirá žárovka s velkou baňkou: cca 13 lm/W (mléčná cca 10 lm/W)
  • Zapouzdřená halogenová žárovka: 15–17 lm/W
  • Zářivka „úsporka“: cca 55 lm/W
  • Lineární zářivka (trubice): 50–105 lm/W
  • LED: 70–200 lm/W
  • Vysokotlaká sodíková výbojka: 70–140 lm/W
  • Nízkotlaká sodíková výbojka: 90–180 lm/W

 

Zdroj: Wikipedie, tisková zpráva lesensky.cz

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail