Raný středověk a nový horkovod

Co mají společného? Na první pohled nic, ve skutečnosti mnohé. Kdyby nebylo jednoho – připojení lokalit Pražské Předměstí a některých městských objektů v centru Bíliny na horkovodní napáječ z Elektrárny Ledvice – nikdy by světlo světa nespatřily archeologické skvosty z doby, kdy Kosmas sepisoval svou kroniku. Energetiky a archeology tak na nějaký čas spojily zdánlivě neslučitelné zájmy: zajistit teplo domova pro obyvatele Bíliny a zachránit před zkázou doklad o bohaté historii našeho státu.

V místech, kudy vede potrubí rozvodů tepla v Bílině, bylo třeba z důvodu výstavby nové přípojky horkovodu provést záchranný archeologický výzkum. Toho se ujal se svým týmem archeolog Petr Čech z žateckého pracoviště Archeologického ústavu akademie věd ČR v Praze. Rozsáhlý výzkum zahájil na trase výkopu tepelného napaječe již na podzim loňského roku. Zvědaví obyvatelé města si přišli na své. Raný středověk začal vydávat svá tajemství.

Archeologické žně

Archeologové měli v historické části města doslova žně. Například v horní části náměstí se jim podařilo odkrýt zachovalé zbytky trojdílného dřevěného srubu. Objevili i přírodní studnu v místech, kde bylo zřejmě sklepení jednoho z domů. Po celé trase pak nalézali zbytky rozličné keramiky či úlomky zvířecích kostí. Unikátním byl nález skleněného prstenu, pravděpodobně z 11. století, a také tenkého drátku ze zlata. Hodně pak napovědělo okolí kostela sv. Petra a Pavla, kde v minulosti leželo pohřebiště.

Řada nalezených a poměrně zachovalých koster a další kosterní pozůstatky jsou důkazem, že v této lokalitě se pohřbívalo od 10. do 18. století, kdy byl hřbitov zrušen. Z raně středověkého pohřbívání přitom stojí za zmínku hrob „vampýra“ s kamenem na hrudním koši. Otisky páteře a žeber na kameni jsou důkazem, že byl uložen přímo na tělo. „Důležité pro nás bylo, že jsme jen dvacet metrů jižně od kostela k našemu překvapení objevili mohutné zděné konstrukce. Postupně jsme pak odkryli pět fází městské fortifikace, přičemž nejstarší byla dovnitř otevřená hranolovitá bašta a nejmladší bašta půlkruhová, přisazená dodatečně k hradbě,“ uvedl Petr Čech.

O středověké aglomeraci psal již Kosmas

Stavba horkovodního napáječe se stala mimořádnou historickou příležitostí poznat blíže počátky, podobu a vývoj podhradí jedné z českých aglomerací raného středověku. Psal o ní již kanovník Kosmas ve své kronice v souvislosti s nástupem Vratislava II. na knížecí stolec roku 1061, kdy ho bílinský správce Mstiš pozval na vysvěcení kostela sv. Petra a Pavla. Je pravděpodobné, že se během výzkumu podařilo odkrýt pozůstatky správcova dvorce, který stál před kostelem. Napovídá tomu užití kamenné nekostelní architektury a také přesná lokalizace místa dvorce Kosmou – ante ecclesiam neboli před kostelem. Z toho lze také usuzovat, že Kosmas buď osobně v Bílině byl, nebo znal její prostředí z vyprávění očitých svědků události.

Když spojí síly technici s historiky

Podle slov Vladimíra Gulta z ČEZ Teplárenská považují energetici spolupráci s archeology za zcela logickou. „Nejsme přece žádní barbaři, kterým by byl odkaz našich předků lhostejný. Skupina ČEZ nepatří mezi ty společnosti, které by někde hrábly bagrem, aniž by si zajistili dohled památkářů či archeologů. I když záchranný archeologický výzkum je pro zadavatele velkých staveb ze zákona povinný, my ho považujeme vždy za samozřejmost,“ prohlásil Vladimír Gult.

---

Lokalita Pražské Předměstí a centrum města Bíliny byly napojeny na nový zdroj kvůli odstavení dvou plynových kotelen. Akce, která proběhne v letech 2011 až 2015, má zajistit kvalitní dodávku tepla pro obyvatele města v souvislosti se zlepšením životního prostředí. Zároveň totiž přepojením poklesnou emise z lokálních zdrojů, zejména NO_x. Průměrná domácnost navíc ročně ušetří za teplo 5 292 korun, což činí pro 1 150 připojených domácností celkem šest milionů korun ročně. Město vytápěním svých objektů prostřednictvím tepla vyrobeného v Elektrárně Ledvice ušetří zhruba jeden milion a například Hornická nemocnice s poliklinikou půl milionu korun ročně.

Na financování archeologického výzkumu věnoval investor stavby– společnost ČEZ Teplárenská – 1,6 milionu korun.