Dovoz energií je Achillovou patou Evropy
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Vodík je palivem a pohonnou hmotou budoucnosti – je využitelný nejen v chemických a průmyslových továrnách, ale i jako pohon dopravních prostředků. Například sdružení firem pod vedením francouzské EDF nedávno získalo od britské vlády finance na vypracování studie proveditelnosti využití jaderné energie k přípravě vodíku pro výrobu asfaltu a cementu.
Britské ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie (BEIS) přidělilo společnosti Bay Hydrogen Hub 400 000 liber (475 800 dolarů) na vypracování studie proveditelnosti projektu Hydroen4Hansen. Sdružení zahrnuje výrobce stavebních materiálů Hansen UK, National Nuclear Laboratory (NNL), Hynamics (společnost skupiny EDF, vyvíjející vodík), EDF R+D, EDF Generation a CERES Power, vyvíjející vodík. Cílem je prokázat realizovatelnost výroby vodíku elektrolýzou na bázi technologie pevného oxidu (SOEC). Tepelná energie a elektřina pro tento proces by se získávala z jaderné elektrárny Heysham v hrabství Lancashire. Vyráběl by se tak „nízkouhlíkový“ a ekonomicky výhodný vodík (dosud se většina používaného vodíku vyrábí parním reformingem zemního plynu, což je proces uvolňující z fosilního paliva nežádoucí CO2). Získaný vodík by se měl skladovat ve speciálních kompozitních nádržích příští generace a využít pro výrobu asfaltu a cementu ve společnosti Hansen UK. Nová technologie zvýší efektivitu výroby o 20 % ve srovnání s konvenční elektrolýzou.
SOEC (solid oxide electrolyzer cell)
Elektrolytický článek SOEC funguje podobně jako jiná elektrolytická zařízení – elektrický proud rozkládá vodu na vodík a kyslík. Obě elektrody článku jsou však v pevném skupenství a pevný je i elektrolyt mezi nimi, v němž se pohybují ionty. Pevný elektrolyzér SOEC pracuje při vysokých teplotách a s nižší spotřebou energie, protože si doplňuje energii z tepla. Elektrody jsou vyrobené z perovskitu (CaTiO3, oxid vápenato-titaničitý), článek pracuje při teplotě 700 °C a při elektrickém napětí 1,5 V vyrobí 1,9 litru vodíku za hodinu, je tedy asi čtyřikrát účinnější než stávající systémy.
Projekt pro celou Británii
Předpokládá se, že vypracování studie a ověření technologie proběhne v letech 2023 až 2025. Projekt by měl mít klíčový význam pro následnou dekarbonizaci výroby asfaltu i cementu asi ve 250 lokalitách v celém Spojeném království. Dekarbonizace průmyslu má umožnit přechod na bezemisní ekonomiku a jaderná energie je logickým řešením tohoto problému. EDF (Electricité de France, provozovatel jaderné elektrárny Heysham) chce prokázat, že jaderná energie může přispět nejen k výrobě elektřiny, ale také k dodávkám vysokopotenciálního tepla. Používání vodíku k výrobě asfaltu nebylo ještě nikde na světě vyzkoušeno.
Heysham
V lokalitě jsou dvě elektrárny Heysham 1 a Heysham 2, každá se dvěma zdokonalenými vysokoteplotními reaktory AGR (Advanced Gas-cooled Reactor, vlastní britský projekt; užívá grafit jako moderátor a oxid uhličitý jako chladivo). Heysham 1 (2 × 625 MW) byla uvedena do provozu v roce 1983 a má být trvale vyřazena z provozu v březnu 2024. Heysham 2 (2 × 680 MW) byla uvedena do provozu v roce 1988 a ukončí svůj provoz v roce 2028.
Zdroj: World Nuclear News, 16. 11. 2022: Nuclear-generated hydrogen considered for asphalt generation.
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.