Bez zařazení

Článků v rubrice: 440

Příklad využití vodíku vyrobeného pomocí jaderné energie

Vodík je palivem a pohonnou hmotou budoucnosti – je využitelný nejen v chemických a průmyslových továrnách, ale i jako pohon dopravních prostředků. Například sdružení firem pod vedením francouzské EDF nedávno získalo od britské vlády finance na vypracování studie proveditelnosti využití jaderné energie k přípravě vodíku pro výrobu asfaltu a cementu.

Fotogalerie (1)
Jaderná elektrárna Heysham (zdroj: David Pickavant, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 )

Britské ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie (BEIS) přidělilo společnosti Bay Hydrogen Hub 400 000 liber (475 800 dolarů) na vypracování studie proveditelnosti projektu Hydroen4Hansen. Sdružení zahrnuje výrobce stavebních materiálů Hansen UK, National Nuclear Laboratory (NNL), Hynamics (společnost skupiny EDF, vyvíjející vodík), EDF R+D, EDF Generation a CERES Power, vyvíjející vodík. Cílem je prokázat realizovatelnost výroby vodíku elektrolýzou na bázi technologie pevného oxidu (SOEC). Tepelná energie a elektřina pro tento proces by se získávala z jaderné elektrárny Heysham v hrabství Lancashire. Vyráběl by se tak „nízkouhlíkový“ a ekonomicky výhodný vodík (dosud se většina používaného vodíku vyrábí parním reformingem zemního plynu, což je proces uvolňující z fosilního paliva nežádoucí CO2). Získaný vodík by se měl skladovat ve speciálních kompozitních nádržích příští generace a využít pro výrobu asfaltu a cementu ve společnosti Hansen UK. Nová technologie zvýší efektivitu výroby o 20 % ve srovnání s konvenční elektrolýzou. 

SOEC (solid oxide electrolyzer cell) 

Elektrolytický článek SOEC funguje podobně jako jiná elektrolytická zařízení – elektrický proud rozkládá vodu na vodík a kyslík. Obě elektrody článku jsou však v pevném skupenství a pevný je i elektrolyt mezi nimi, v němž se pohybují ionty. Pevný elektrolyzér SOEC pracuje při vysokých teplotách a s nižší spotřebou energie, protože si doplňuje energii z tepla. Elektrody jsou vyrobené z perovskitu (CaTiO3, oxid vápenato-titaničitý), článek pracuje při teplotě 700 °C a při elektrickém napětí 1,5 V vyrobí 1,9 litru vodíku za hodinu, je tedy asi čtyřikrát účinnější než stávající systémy.  

Projekt pro celou Británii 

Předpokládá se, že vypracování studie a ověření technologie proběhne v letech 2023 až 2025. Projekt by měl mít klíčový význam pro následnou dekarbonizaci výroby asfaltu i cementu asi ve 250 lokalitách v celém Spojeném království. Dekarbonizace průmyslu má umožnit přechod na bezemisní ekonomiku a jaderná energie je logickým řešením tohoto problému. EDF (Electricité de France, provozovatel jaderné elektrárny Heysham) chce prokázat, že jaderná energie může přispět nejen k výrobě elektřiny, ale také k dodávkám vysokopotenciálního tepla. Používání vodíku k výrobě asfaltu nebylo ještě nikde na světě vyzkoušeno. 

Heysham 

V lokalitě jsou dvě elektrárny Heysham 1 a Heysham 2, každá se dvěma zdokonalenými vysokoteplotními reaktory AGR (Advanced Gas-cooled Reactor, vlastní britský projekt; užívá grafit jako moderátor a oxid uhličitý jako chladivo). Heysham 1 (2 × 625 MW) byla uvedena do provozu v roce 1983 a má být trvale vyřazena z provozu v březnu 2024. Heysham 2 (2 × 680 MW) byla uvedena do provozu v roce 1988 a ukončí svůj provoz v roce 2028. 

Zdroj: World Nuclear News, 16. 11. 2022: Nuclear-generated hydrogen considered for asphalt generation.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail