Bez zařazení

Článků v rubrice: 354

Pyramidy jsou z tvárnic!

Cheopsova pyramida má objem 2,7 106 m3 a podle dostupných záznamů byla postavena během 20 až 30 let. Aby se to stihlo, muselo být denně umístěno kolem 300 stavebních bloků, každý o objemu cca 1 m3. To znamená umístit jeden blok na správné místo každé 2 minuty, přičemž zmíněný kus kamene váží přes dvě a půl tuny a manipulace s ním není nikterak snadná.

Fotogalerie (5)
Ilustrační foto

Postavit Velkou pyramidu pouze za pomoci jednoduchých kamenných a  měděných nástrojů, pár kusů dřeva a spousty lidské práce byl jistě obrovský a nelehký úkol. Protože o něm staří Egypťané nezanechali žádné konkrétní zprávy, mohou se současní badatelé o technice stavby pyramid jen dohadovat. Existuje mnoho teorií o způsobu, jakým byly velké kamenné kvádry těženy, otesávány a dopravovány na místo, ale žádná zatím nebyla jednoznačně potvrzena. Varianta, že se vůbec nejedná o  tesané kameny, ale jakési starověké „tvárnice“, je sice pokládána za skoro tak šílenou, jako výpomoc mimozemšťanů, ale nebylo by to poprvé, co se šílená teorie ukázala pravdivou...

Ne kámen, ale geopolymer
Když přijedete do Gízy a podíváte se na stěny pyramidy, uvidíte zajímavou věc: dnes viditelné přední stěny bloků jsou nepravidelné, ale postranními stěnami na sebe bloky přiléhají neuvěřitelně přesně. Proč? A proč taková přesnost, když původně stejně byly tyto stavební bloky schované pod krycími opracovanými deskami, které dnes už většinou chybějí? Leccos se dá vysvětlit působením počasí, ale zajímavé je, že naopak právě horní plochy bloků, které jsou obnažené ve vyšších patrech pyramidy, jsou krásně hladké a rovné. V roce 1978 se nad tím zamyslel francouzský chemik Joseph Davidovits a poprvé vyslovil hypotézu, že stavební bloky Cheopsovy pyramidy nebyly tesané z kamene a zdvihané do výšky, ale že jsou tvořené na místě metodou jakéhosi starověkého „betonování“. Davidovits pro to vymyslel i nový název: geopolymerizace. Uhličitan sodný, vápno a voda tvoří louh sodný, který reaguje s hlinitým vápencem a tvoří geopolymer.

Jaderné analytické metody
Vědci podrobili stavební bloky moderním analytickým metodám: rentgenfluorescenční analýze, PIXE analýze (Proton Induced X-Ray Emmission) a jaderné spektroskopii. Zjistili, že bloky se skládají z 85–92 % z vápence spojeného pojivem. Dále zjistili, že bloky jsou nejen vápencové, ale obsahují množství příměsí: F, Na, Mg, Al, Si. Navíc byl nalezen i arzen, vyskytující se v minerálu skorodit. Tento minerál se přidával jako aktivační přísada. Arzen vytvořil arzeničnan sodný, který v různých koncentracích řídil rychlost geopolymeračního procesu.

Další důkazy
Pokračující výzkumy na tandetronu (urychlovači iontů) na universitě v Lecce potvrdily další přísady – fosfor, síru a  chlor. Spolu s předchozími prvky by to mohlo značit, že jako pojivo se používalo nilské bahno. V roce 2006 uveřejnil Journal of American Ceramic Society článek o porovnávání různých vzorků vápence z lomů v blízkosti pyramid. Zjistilo se, že v žádném z nich se nevyskytují mikročástice s obsahem křemíku v  kombinaci s vápníkem a hořčíkem v takovém poměru, ve kterém jsou obsaženy ve stavebních blocích pyramid. Zkoumání mikrostruktur stavebních bloků pyramid napovídá, že vznikly v prostředí roztoku, a že tedy vznikly až na místě stavby. Navíc ve vzorcích z pyramid byly objeveny mikrosložky s hydratovaným kalcitem a dolomitem, které se v přírodě nevyskytují. Všudypřítomnost křemíku a  submikronových kuliček na bázi křemíku také ukazuje na to, že základem pro vznik hmoty byl roztok. Snímky z transmisního elektronového mikroskopu potvrdily, že mikročástečky obsahující křemík jsou buď amorfní nebo nanokrystalické – takové vznikají při rychlém vysrážení z roztoku.

Dalším znakem, který podporuje novou teorii, je, že skořápky mořských živočichů jsou ve stavebních blocích rozmístěny chaoticky, zatímco v přírodním vápenci z lomů v okolí Gízy jsou orientované paralelně. Záhadné úzké tunely (20 ×  20 cm) ve stěně pyramidy, které zkoumal robot, nevykazují na stěnách žádné švy a škvíry, pouze důlky, které lze vysvětlit vytržením kousků materiálu při odstraňování bednění.

Kolik otroků?
Dnes už se egyptologové kloní k názoru, že ne všichni pracovníci na stavbě velké pyramidy byli otroci. Spíše to museli být odborníci na danou práci, vyškolení a zkušení. Přijmeme-li teorii lití materiálu do bloků, pak bylo bednění pravděpodobně tvořeno prkny. Některé nepřesnosti hotových bloků lze vysvětlit předčasným odstraněním prken, kdy se přednost dávala spojení mezi bloky stojícími vedle sebe před dokonalostí předních stěn. Prkna se impregnovala omítkou – její stopy se našly zejména u spodních částí bloků. Dřevo je v Egyptě vzácné, proto bylo důležité, aby prkna déle vydržela.
Nemusíme tedy uvažovat o zvedání tunových kamenných bloků do výšky. Pracovníci, nosili na staveniště jednotlivé komponenty potřebné k lití, mohli si je předávat řetězem, nepotřebovali široké a pevné rampy. Ostatně těžko si představit, že takové rampy by vydržely zátěž 300 – 400 velkých bloků denně. Použití rozebíratelného bednění určitě spotřebovalo méně dřeva než hypotetické sáně nebo koleje na smýkání kamenů. Počítáme-li potřebnou pracovní sílu pro teorii lití bloků na místě, dojdeme k číslu 2300. Takový počet mohl být reálně na místě každý den po celých 20 až 30 let stavby. Odhad rozložený v čase ukazuje graf.

Svědectví starověkých zpráv
Herodotos v 5. století př. Kr. píše:  „Když byla postavena základna, další kameny byly stavěny s pomocí krátkých kusů dřeva....v nápisech na stěnách se píše, že česneku a cibule se spotřebovalo za šestnáct set talentů stříbra (58 tun stříbra). Kolik se pak muselo spotřebovat na nástroje, jídlo a ošacení?“  Herodotův komentář napovídá, že česnek a cibule nemusely nutně být potravou dělníků, napovídá tomu i cena. Na tzv. „Hladové stéle“ (Famine stele) faraona Džósera a jeho architekta Imhotepa najdeme výraz „hedsh“ = kámen vonící jako cibule a výraz „tam-ikr“ = skorodit, minerál obsahující arsen (už jsme o něm mluvili), který má charakteristickou vůni česneku.


Jak dál?
Teorie „tvárnic“ je jen teorií, není stoprocentně ověřena a nemusí být platná. Bylo by ještě třeba detailně prověřit vzorky domnělé malty. V roce 2008 profesor materiálových a jaderných věd Massachussetského technologického institutu Linn Hobbs se studenty postavili technologií litých tvárnic experimentální malou pyramidu. Teorie je však tak šílená, že se na její další detailní prověření zatím nenašly peníze.

podle Europhysicsnews 1/2009

Více na:
http://www.europhysicsnews.org/index.php?option=com_toc&url=/articles/epn/abs/2009/01/contents/contents.html

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Jak améby zvládly bludiště

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m.

Vyrobte si model tokamaku 3D tiskem

Mnoho nadšenců již dnes vlastní 3D tiskárnu, nebo má přístup k nějaké profesionální. Což takhle vyrobit si tokamak? Totiž alespoň jeho názorný a rozebíratelný model. Program je nyní k dispozici volně na stránkách ITER pro studenty, učitele a „fúzní nadšence“ po celém světě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail