Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
V budoucnosti by se Česká republika měla spoléhat především na jaderné a obnovitelné zdroje. Preference rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů jako budoucího zdroje energie jsou téměř vyrovnané (48 % jaderná energetika a 47 % obnovitelné zdroje), roste však podíl respondentů, kteří preferují oba zdroje dohromady (54 %). Vyplývá to z reprezentativního průzkumu veřejného mínění, uskutečněného v průběhu května 2024.
Podpora rozvoje jaderné energetiky a vodních, fotovoltaických či větrných elektráren v důsledku energetické krize a války na Ukrajině vzrostla na podzim roku 2022 na historicky nejvyšší úrovně. V průběhu minulého roku se růst zastavil a podle výsledků z letošního května podporuje rozvoj jaderné energetiky 70 % respondentů a rozvoj obnovitelných zdrojů dokonce 76 % respondentů.
Stejně jako v minulých letech je hlavním důvodem podpory rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů obava ze ztráty energetické soběstačnosti. Veřejnost oba tyto energetické zdroje chápe jako vzájemně se doplňující a vyjadřuje stále častěji podporu oběma.
Důležitá je pro lidi energetická soběstačnost
Obavy ze ztráty soběstačnosti stále ovlivňují i válečné události na Ukrajině, i když jejich vliv je nyní menší než před rokem (65 % respondentů uvádí, že události na Ukrajině mají vliv na energetickou soběstačnost ČR). Pokud by došlo ke ztrátě energetické soběstačnosti, obávají se respondenti prudkého růstu cen (68 %) a ohrožení stability dodávek elektřiny (59 %). I přesto je ale podpora rozvoje uhelných zdrojů, které zatím tvoří významnou část českého energetického mixu, na rozdíl od jádra jen velmi nízká (3 %).
I další země vnímají bezpečnost zajištění elektřiny jako klíčovou
Podobné důvody stojí, dle posledních dohledaných výzkumů veřejného mínění, za růstem podpory jaderné energetiky v dalších zemích EU.
Švédský Institut Som na univerzitě v Göteborgu zaznamenal největší nárůst podpory jaderné energetiky v zemi za poslední dva roky, přičemž 42 % respondentů chce ve Švédsku více investovat do jaderné energie a 32 % chce výstavbu dalších reaktorů. Průzkum veřejného mínění, který v Belgii zadala místní média Le Soir, RTL Info, Het Laatste Nieuws a VTM, zjistil, že většina Belgičanů (58 %) se vyslovila pro prodloužení provozní životnosti všech sedmi jaderných bloků. Estonský vládní průzkum zveřejněný v březnu 2023 zjistil, že 75 % Estonců podporuje výstavbu místní jaderné elektrárny. Za podporou stojí především energetická bezpečnost (47 %) a levnější elektřina (46 %).
Srovnatelné výsledky jako Česká republika vykazují i Spojené státy americké, kde v loňském roce, podle průzkumu agentury Pew Research Center and Gallup vzrostla podpora rozvoje jaderných zdrojů z 45 % v roce 2020 na 57 % v roce 2023 (https://www.nei.org/news/2023/growing-support-for-nuclear-energy ). Obdobný trend vykazuje i index PACE (Public Attitudes toward Clean Energy), kdy jádro globálně podporuje 1,5 x lidí více, než kolik jej odmítá (https://www.radiantenergygroup.com/reports/public-attitudes-toward-clean-energy-2023-nuclear ).
Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 500 respondentů z celé České republiky starších 18 let, vybíraných kvótní metodou formou osobních rozhovorů s přímým zápisem pořízených dat do notebooku (CAPI) podle standardů ESOMAR.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.