Bez zařazení

Článků v rubrice: 440

„Žižkův meč“ poprvé od konce třicetileté války znovu na území Čech

Meč historicky připisovaný Janu Žižkovi z Trocnova opustil po čtyřech stoletích Švédsko, aby se na pouhé dva dny zaleskl v pražské Betlémské kapli při příležitosti oslav letošního 600. výročí úmrtí geniálního a ve své době neporaženého vojevůdce. Vzácný artefakt se veřejnosti představí v den Žižkova úmrtí 11. října a o následujícím víkendu, poté se zase vrátí do švédských královských sbírek.

Fotogalerie (6)
Údajný Žižkův meč (Kredit: Schmidt, Göran, Skoklosters slott/SHM (CC BY 4.0))

Do severského království se meč dostal jako součást rudolfinské sbírky, kterou v roce 1648 při dobývání Prahy vyplenili Švédové a odvezli si ji jako válečnou kořist. Kurátor švédských královských sbírek na zámku Skokloster Jonas Häggblom, který tuto vzácnou zápůjčku doprovází, k tomu doplnil, že kulturní dědictví patří všem, a proto by se i zmíněné sbírky měly více otevřít mezinárodní veřejnosti. „Meč byl jednou vystaven v rámci větší expozice ve Stockholmu, ale mimo území Švédska se dostává úplně poprvé.“ Je tedy symbolické, že pro úplně první vystavení v zahraničí meč přicestoval za velmi přísných bezpečnostních opatření právě do Prahy. Tady mimochodem zajišťuje maximální možnou míru bezpečnosti středověké chladné zbrani vitrína, kterou pro tuto jedinečnou příležitost zapůjčilo Národní muzeum v Praze.

Na dotaz, zda již byl v minulosti meč podroben nějaké expertíze, J. Häggblom odpověděl: „Žádným podrobným výzkumem neprošel. Bylo by vynikající, kdyby přijel nějaký odborník z Česka, který by se takovým průzkumem zabýval.“ Však i pro naše badatele je velkou výzvou např. symbol kalichu s iniciálami M a K po stranách pod rukojetí meče (viz foto). Historička Jana Kubrová dodává: „My tady o meči nevíme prakticky nic, máme jen zápis z rudolfinské Kunstkomory a pak informace ze Skoklosteru. Nevíme, zda je meč původní anebo „předělávka“, ani jak se do Kunstkomory dostal. Velmi zajímavé ale je i to, že ve sbírce Kunstkomory měl meč číslo 703 a ve sbírce Skoklosteru je uložen pod číslem 7300. Historie a původ meče jsou pro nás jako detektivka a budeme velmi rádi, pokud bude podroben dalšímu zkoumání.“

Kromě meče bude vystavena i část Žižkovy lebky

Zatímco u meče, jenž byl součástí rudolfinské sbírky jako údajný Žižkův meč, zatím nemohou historikové tuto skutečnost potvrdit, o pravosti tzv. Čáslavské kalvy již nepochybují. Horní část lebky, která bude v rámci slavnosti rovněž vystavena, přisoudili odborníci husitskému hejtmanovi Janu Žižkovi nejen na základě antropologických expertíz, ale nejnověji i na základě radioizotopové analýzy v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži. Z pouhého 1,6 miligramu čistého uhlíku získaného z necelého půl gramu kosti z kalvy určil urychlovačový hmotnostní spektrometr MILEA (Multi-Isotope Low-Energy Accelerator Mass Spectroscope), že kalva skutečně patřila jedinci, který zemřel ve stejném období jako Jan Žižka. Jak jsme již v Třetím pólu několikrát psali, i zde se podílí jaderní fyzici na zkoumání historických artefaktů.

Podklady pro antropologická zkoumání také poskytla počítačová tomografie provedená v roce 2014 na radiologickém oddělení nemocnice v Táboře.

Program oslav výročí 600 let od smrti vojevůdce

Čáslavská kalva a také faksimile Jistebnického kancionálu budou vystaveny na výroční den úmrtí slavného vojevůdce během bohoslužby Církve čs. husitské v pátek 11. října 2024. Po ní uvede Jaroslav Krček ve světové premiéře svoji kantátu věnovanou tomuto výročí. „Žižkův meč“ s historickými prapory je zpřístupněn pro veřejnost v podzemním sále Betlémské kaple, kde se dochovaly původní fragmenty zdiva. Vidět ho lze pouze v sobotu 12. října od 10:00 hod. do 20:00 hodin a v neděli 13. října od 12:00 hod. do 20:00 hodin, pak se meč opět vrací do Švédska. Výstavu doplňují exponáty z archeologických vykopávek Žižkova hradu Kalich.

V prostorách Betlémské kaple je na sobotu připraven program pro děti, odpoledne patří přednáškám profesora historie Petra Čorneje (autora knihy Jan Žižka – Život a doba husitského válečníka) a historika Jana Blahoslava Láška s následnou možnou diskusí. Mezi přednáškami vystoupí herec Jan Potměšil s komponovaným pořadem o Janu Husovi. Sobotní program uzavře od 20.00 hod. koncert skupiny KLÍČ.

V neděli 13. října zahájí v Betlémské kapli v 11:00 bohoslužba Církve československé husitské. Poté budou návštěvníci svědky premiéry prezentace rekonstrukce originální husitské táborské mše z 15. století, kterou připravila doc. Hana Vlhová-Wörner, spoluautorka kritického vydání Jistebnického kancionálu, z něhož rovněž zazní ukázky.

Od 14.00 hod. se pak uskuteční veřejná generální zkouška na večerní koncert. Na generální zkoušku naváže v 16:00 hod. dramaticko literární program "Čtení a hovory pod husitů prapory" v podání advokáta JUDr. Miroslava Houšky a herce Viléma Udatného. 

Program pro veřejnost za přítomnosti tvůrců filmu a představitele Jana Žižky – Igora Bareše - zakončí v 18.00 hod. premiéra filmu z dílny manželů Hlavsových pod názvem: Žižka a Komenský aneb Imaginace pravděpodobnosti.

Ve 20:00 hod. zazní slavnostní koncert "Smetana 200 – Žižka 600" pod taktovkou šéfdirigenta Orchestru a Sboru Univerzity Karlovy v Praze Haiga Utidjiana, kde zazní i dvě symfonické básně z cyklu Má vlast: Tábor a Blaník.  

Slavnost k 600. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova v Betlémské kapli pořádá Pražská diecéze Církve československé husitské pod záštitou 1. místopředsedy vlády, ministryně obrany, ministra kultury, hejtmanky Středočeského kraje a ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým (ČVUT), Vojenským historickým ústavem, Národním muzeem a za finanční podpory Ministerstva kultury v ČR, Středočeského kraje, Jihočeského kraje a Prahy 1.

Pod sochou Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově. Zleva kurátor švédských královských sbírek Jonas Häggblom, předsedkyně Švédsko-česko-slovenského spolku ve Stockholmu Jitka Vykopalová (která se o zapůjčení meče velmi zasloužila), autorka článku Marina Hofmanová a člen organizačního týmu výročních oslav a kazatel CČSH Erik Šilhavý. 

Marina Hofmanová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail