Rubriky

Oční choroba zvaná keratokonus, při níž dochází k deformaci rohovky, se projevuje rychle narůstajícími dioptriemi a zkresleným viděním.V České republice trpí tímto onemocněním, které se někdy mylně zaměňuje za krátkozrakost, tupozrakost či astigmatismus, trpí okolo 1 % obyvatelstva, přičemž pacientům jsou u nás dostupné nejmodernější metody léčby.

V předchozím díle článku o Latě Brandisové jsme se seznámili s její rodinou, jejími jezdeckými začátky a také s nevolí mužů soupeřit se ženou. A to chlapská jezdecká společnost ještě netušila, že bude hůř. Dosud nemyslitelné se mělo stát skutečností – na startu nejtěžšího evropského dostihu přes nejobtížnější překážky se objeví žena!

Co má společného náš magazín Třípól a prakticky neznámá komtesa Lata Brandisová ze zámečku na Řitce? Píšeme o přírodě a v jejím příběhu hrají hlavní roli koně. Protože jsme primárně časopis pro studenty, přinášíme jim pro inspiraci životopisy osobností. A Lata má čím inspirovat. (Také jedna z redakčních rad Třípólu se konala právě v prostorách řiteckého zámku. A poradu o náplni magazínu, který je plný pozitivní energie už od roku 2001, navíc obohatil čtyřnohý zámecký hlídač se stylovým jménem Uran. Ba co víc, teorii strun pak na místním pianinu praktikoval člen redakční rady Jenda Obdržálek. Redakční radu jsme zakončili prohlídkou muzea věnovaného mnohovrstevnatému osudu ženy, jejíž rodině patřil zdejší zámek a která je prakticky neznámá, přestože změnila historii dostihového sportu. Lata Brandisová je již téměř století jedinou vítězkou-ženou proslulé Velké pardubické - nejtěžšího překážkového dostihu kontinentální Evropy. A my nyní můžeme s touto nevšední osobností, jež je mimochodem příbuzná první nositelky Nobelovy ceny za mír a pražské rodačky Berthy Kinské-Suttnerové, seznámit i čtenáře Třípólu.

Meč historicky připisovaný Janu Žižkovi z Trocnova opustil po čtyřech stoletích Švédsko, aby se na pouhé dva dny zaleskl v pražské Betlémské kapli při příležitosti oslav letošního 600. výročí úmrtí geniálního a ve své době neporaženého vojevůdce. Vzácný artefakt se veřejnosti představí v den Žižkova úmrtí 11. října a o následujícím víkendu, poté se zase vrátí do švédských královských sbírek.

V čase vánočním oslavujeme narození Ježíše Krista, ale proč si nepřipomenout i letošní výročí jiného muže, architekta Josefa Hlávky, díky němuž získala Praha majestátní a důstojné místo pro zrození nových človíčků. Josef Hlávka (1831–1908), který spatřil světlo světa před 190 lety, postavil jednu z nejmodernějších a největších evropských porodnic své doby. A hlásky do pomyslného sboru novorozených miminek se v ní ozývají dodnes.

Tradiční udílení Cen Josefa Hlávky za původní vědeckou a odbornou literaturu publikovanou v České republice, jež je společnou slavností Nadace Českého literárního fondu a Hlávkova Nadání, hostila již podruhé restaurace Hlávkův dvůr v pražské Vodičkově ulici. V pondělí 28. června 2021 měla slavnostní událost v tomto komornějším prostředí Hlávkových nadačních domů opět skvělou atmosféru, byť stálým účastníkům trochu chybí stylové prostory lužanského zámečku s předáváním cen v sále Českého kvarteta, koncertem v zámecké kapli a osvěžením ve stínu vzrostlých stromů v zahradě. To však vůbec nic nemění na kvalitě a výjimečnosti oceňovaných publikací, kdy porota vybírá vítězná díla z prací publikovaných v předcházejícím roce, aktuálně tedy 2020, a přihlášených do čtyř vědních kategorií, jimiž jsou oblasti věd společenských, věd o neživé přírodě i o přírodě živé a v neposlední řadě do letos mimořádně bohatě a kvalitně obeslaných věd lékařských. Vítězství v každé kategorii je spojeno také s finanční odměnou ve výši 50.000 korun.