Bez zařazení

Článků v rubrice: 463

Robot žere slimáky!

Je temná letní noc. Srpek měsíce občas vykoukne skrze mraky a odhalí stín skrčené postavy. Neznámý se tiše plíží odlehlým koutem zahrady. Mezi jeho prsty náhle probleskne ostrý paprsek baterky a osvítí řádky kapusty. Světlo pozvolna klouže z jedné zelené hlavy na druhou, když tu... Ano, jsou tu! Lačně se zakusují do křehkých zelených lístků a z jejich boků zvolna stéká sliz. Tady! A ještě jeden a ještě! Celá invaze! Slimáci!!!

Fotogalerie (4)
Slugbot

Noční můra
Každý zahrádkář jistě zná tu noční můru – hladové plže, které není možné rozumně vyhubit ani od návštěvy záhonů odradit. Lze je lákat na otrávené návnady, nasazovat na ně cizopasné hlístice anebo přikročit k účinné, ale namáhavé metodě. Za šera s baterkou slimáky sbírat a poté (podle útlocitnosti zahrádkáře) hubit či odnášet do dalekých lesů.

Žijeme ve světě vědeckotechnického pokroku, a tak se skupina vědců z bristolské univerzity rozhodla sběr slimáků zautomatizovat. Sestrojili robota, který dělá víc, než jen sbírá plže. Měl by se stát plnohodnotným autonomním predátorem, který by takřka bez zásahu člověka střežil klid našich zahrad.

Slugbot
Slimáci byli vybráni ne snad proto, že by autorům robota dlouhodobě plundrovali pozemky (i když i to možná jeden z  důvodů byl), ale že jsou dostatečně pomalí, takže robot s jejich odchycením nebude mít žádné potíže. Mohli bychom vytvořit robota, který loví třeba zebry, ale začali jsme skromněji s plži, říkají vědci. Jejich výtvor zvaný slugbot (slug je anglicky slimák) se náhodně pohybuje terénem a na cestu si svítí červeným světlem. Pokud narazí na slimáka, pozná ho snadno podle specifického odrazu záření. Následně robot svou oběť uchopí do kleštiček na dlouhém ramenu a vhodí do přihrádky na svém trupu. Když je přihrádka plná, robot se vrátí ke své dobíjecí jednotce a slimáky do ní vhodí. Ti uhynou a postupně se rozloží na metan, který poslouží k výrobě elektrické energie a dobíjení robota.

Pár drobných obtíží
Prozatím byla odzkoušena pouze první fáze. Robot dokáže najít a uchopit slimáka. Testy proběhly v laboratoři na umělohmotných plžích, v terénu se testovala červeným světlem naváděná kamera. Dokázala bez problémů odlišit slimáka od kapusty, ale vážné potíže jí dělaly kameny, které mají stejnou odrazivost jako slimáci. Vědci proto vyvíjejí program, který by rozpoznal charakteristický slimáčí tvar a dokázal by odlišit plže od kamene. Další obtíže – třeba jak rozpoznat stočeného plže nebo co si počít v případě, kdy se na zahradě vyskytují i jiné objekty nápadně slimáčího tvaru – produkty metabolismu vašeho psího miláčka – budou řešeny později. Rovněž je otázka, jak si systémy slugbota poradí s lepkavým slizem, kterým bude během provozu dříve či později nevyhnutelně oblepen. Kdo podnikl vlastní anabázi se sběrem slimáků, zná ještě jeden zádrhel: tvrdošíjně unikají ze sběrací nádoby, pokud ji nemáte v mezičase mezi sběrem pevně zavíčkovanou... Pokud se ovšem podaří projekt dotáhnout do finále, budete si již brzy moci koupit prvního autonomního robotího predátora, a ještě navíc ochránit úrodu na své zahrádce!

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Příčinou obezity je jídlo!

Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail