Bez zařazení

Článků v rubrice: 334

Robot žere slimáky!

Je temná letní noc. Srpek měsíce občas vykoukne skrze mraky a odhalí stín skrčené postavy. Neznámý se tiše plíží odlehlým koutem zahrady. Mezi jeho prsty náhle probleskne ostrý paprsek baterky a osvítí řádky kapusty. Světlo pozvolna klouže z jedné zelené hlavy na druhou, když tu... Ano, jsou tu! Lačně se zakusují do křehkých zelených lístků a z jejich boků zvolna stéká sliz. Tady! A ještě jeden a ještě! Celá invaze! Slimáci!!!

Fotogalerie (4)
Slugbot

Noční můra
Každý zahrádkář jistě zná tu noční můru – hladové plže, které není možné rozumně vyhubit ani od návštěvy záhonů odradit. Lze je lákat na otrávené návnady, nasazovat na ně cizopasné hlístice anebo přikročit k účinné, ale namáhavé metodě. Za šera s baterkou slimáky sbírat a poté (podle útlocitnosti zahrádkáře) hubit či odnášet do dalekých lesů.

Žijeme ve světě vědeckotechnického pokroku, a tak se skupina vědců z bristolské univerzity rozhodla sběr slimáků zautomatizovat. Sestrojili robota, který dělá víc, než jen sbírá plže. Měl by se stát plnohodnotným autonomním predátorem, který by takřka bez zásahu člověka střežil klid našich zahrad.

Slugbot
Slimáci byli vybráni ne snad proto, že by autorům robota dlouhodobě plundrovali pozemky (i když i to možná jeden z  důvodů byl), ale že jsou dostatečně pomalí, takže robot s jejich odchycením nebude mít žádné potíže. Mohli bychom vytvořit robota, který loví třeba zebry, ale začali jsme skromněji s plži, říkají vědci. Jejich výtvor zvaný slugbot (slug je anglicky slimák) se náhodně pohybuje terénem a na cestu si svítí červeným světlem. Pokud narazí na slimáka, pozná ho snadno podle specifického odrazu záření. Následně robot svou oběť uchopí do kleštiček na dlouhém ramenu a vhodí do přihrádky na svém trupu. Když je přihrádka plná, robot se vrátí ke své dobíjecí jednotce a slimáky do ní vhodí. Ti uhynou a postupně se rozloží na metan, který poslouží k výrobě elektrické energie a dobíjení robota.

Pár drobných obtíží
Prozatím byla odzkoušena pouze první fáze. Robot dokáže najít a uchopit slimáka. Testy proběhly v laboratoři na umělohmotných plžích, v terénu se testovala červeným světlem naváděná kamera. Dokázala bez problémů odlišit slimáka od kapusty, ale vážné potíže jí dělaly kameny, které mají stejnou odrazivost jako slimáci. Vědci proto vyvíjejí program, který by rozpoznal charakteristický slimáčí tvar a dokázal by odlišit plže od kamene. Další obtíže – třeba jak rozpoznat stočeného plže nebo co si počít v případě, kdy se na zahradě vyskytují i jiné objekty nápadně slimáčího tvaru – produkty metabolismu vašeho psího miláčka – budou řešeny později. Rovněž je otázka, jak si systémy slugbota poradí s lepkavým slizem, kterým bude během provozu dříve či později nevyhnutelně oblepen. Kdo podnikl vlastní anabázi se sběrem slimáků, zná ještě jeden zádrhel: tvrdošíjně unikají ze sběrací nádoby, pokud ji nemáte v mezičase mezi sběrem pevně zavíčkovanou... Pokud se ovšem podaří projekt dotáhnout do finále, budete si již brzy moci koupit prvního autonomního robotího predátora, a ještě navíc ochránit úrodu na své zahrádce!

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail