Bez zařazení

Článků v rubrice: 449

Robot žere slimáky!

Je temná letní noc. Srpek měsíce občas vykoukne skrze mraky a odhalí stín skrčené postavy. Neznámý se tiše plíží odlehlým koutem zahrady. Mezi jeho prsty náhle probleskne ostrý paprsek baterky a osvítí řádky kapusty. Světlo pozvolna klouže z jedné zelené hlavy na druhou, když tu... Ano, jsou tu! Lačně se zakusují do křehkých zelených lístků a z jejich boků zvolna stéká sliz. Tady! A ještě jeden a ještě! Celá invaze! Slimáci!!!

Fotogalerie (4)
Slugbot

Noční můra
Každý zahrádkář jistě zná tu noční můru – hladové plže, které není možné rozumně vyhubit ani od návštěvy záhonů odradit. Lze je lákat na otrávené návnady, nasazovat na ně cizopasné hlístice anebo přikročit k účinné, ale namáhavé metodě. Za šera s baterkou slimáky sbírat a poté (podle útlocitnosti zahrádkáře) hubit či odnášet do dalekých lesů.

Žijeme ve světě vědeckotechnického pokroku, a tak se skupina vědců z bristolské univerzity rozhodla sběr slimáků zautomatizovat. Sestrojili robota, který dělá víc, než jen sbírá plže. Měl by se stát plnohodnotným autonomním predátorem, který by takřka bez zásahu člověka střežil klid našich zahrad.

Slugbot
Slimáci byli vybráni ne snad proto, že by autorům robota dlouhodobě plundrovali pozemky (i když i to možná jeden z  důvodů byl), ale že jsou dostatečně pomalí, takže robot s jejich odchycením nebude mít žádné potíže. Mohli bychom vytvořit robota, který loví třeba zebry, ale začali jsme skromněji s plži, říkají vědci. Jejich výtvor zvaný slugbot (slug je anglicky slimák) se náhodně pohybuje terénem a na cestu si svítí červeným světlem. Pokud narazí na slimáka, pozná ho snadno podle specifického odrazu záření. Následně robot svou oběť uchopí do kleštiček na dlouhém ramenu a vhodí do přihrádky na svém trupu. Když je přihrádka plná, robot se vrátí ke své dobíjecí jednotce a slimáky do ní vhodí. Ti uhynou a postupně se rozloží na metan, který poslouží k výrobě elektrické energie a dobíjení robota.

Pár drobných obtíží
Prozatím byla odzkoušena pouze první fáze. Robot dokáže najít a uchopit slimáka. Testy proběhly v laboratoři na umělohmotných plžích, v terénu se testovala červeným světlem naváděná kamera. Dokázala bez problémů odlišit slimáka od kapusty, ale vážné potíže jí dělaly kameny, které mají stejnou odrazivost jako slimáci. Vědci proto vyvíjejí program, který by rozpoznal charakteristický slimáčí tvar a dokázal by odlišit plže od kamene. Další obtíže – třeba jak rozpoznat stočeného plže nebo co si počít v případě, kdy se na zahradě vyskytují i jiné objekty nápadně slimáčího tvaru – produkty metabolismu vašeho psího miláčka – budou řešeny později. Rovněž je otázka, jak si systémy slugbota poradí s lepkavým slizem, kterým bude během provozu dříve či později nevyhnutelně oblepen. Kdo podnikl vlastní anabázi se sběrem slimáků, zná ještě jeden zádrhel: tvrdošíjně unikají ze sběrací nádoby, pokud ji nemáte v mezičase mezi sběrem pevně zavíčkovanou... Pokud se ovšem podaří projekt dotáhnout do finále, budete si již brzy moci koupit prvního autonomního robotího predátora, a ještě navíc ochránit úrodu na své zahrádce!

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail