CzechRad a Žhavá místa
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Elektřina je stálicí našeho současného života. Spojovat však společnost, která se stará o distribuci a prodej elektřiny, s výtvarným uměním se může někomu zdát přinejmenším podivné. Takové spojení však existovalo a skončilo teprve před krátkou dobou.
Vobdobí mezi světovými válkami existovala v Praze akciová společnost s názvem Elektrické podniky Hlavního města Prahy. Starala se v Praze a okolí nejen o zásobování elektřinou, ale provozovala např. i pražskou tramvajovou dopravu. Byla to úspěšná a solidní firma, která dávala práci mnoha lidem. Její Ústřední budova, bíle kachlíčkovaný dům, dnes v bezprostřední blízkosti stanice metra Vltavská, patří ke skvostům české meziválečné architektury. Předsedou správní rady této společnosti býval ing. Eustach Mőlzer. Ten stál také u zrodu zvláštního firemního fondu, nazývaného Mőlzerův jubilejní fond na sociální opatření pro zaměstnance. Finanční prostředky tohoto fondu byly ovšem využívány nejen k sociálním účelům, ale také na pořádání výstav uměleckých děl ve vstupní hale Ústřední budovy. Některá díla vystavujících umělců, a nejen jejich, byla současně nakupována a sloužila pak při výzdobě veřejně přístupných nebo kancelářských prostor firmy. Zlí jazykové tvrdí, že někteří umělci svými díly platili za dodávky elektrické energie. Doloženo to však není.
Vzniklá sbírka měla pak dosti pohnutý osud. Po 2. světové válce byl dřívější podnik rozčleněn a část sbírky se stala majetkem Středočeských energetických závodů. Když byl v 80. letech i tento podnik rozdělen na část pražskou a středočeskou, byla dělena také sbírka. V té době však už byla většina výtvarných děl uložena v depozitářích a jen malá část obrazů zdobila kanceláře Středočeských energetických závodů ve známém Dětském domě v ulici Na Příkopě.
V roce 1997 se Středočeská energetická a. s. (STE) přestěhovala do nového sídla na Vinohradské ulici. Tehdy se znovu objevila myšlenka navázat na tradici a začít znovu pořádat ve vstupních prostorách sídla společnosti výstavy. Stejně jako kdysi, také STE nakupovala podle svých možností díla některých současných vystavujících umělců. Nové prostory navíc dovolily otevřít depozitáře a umístit umělecká díla do kanceláří.
V současnosti sbírka představuje skoro 300 děl, vytvořených převážně od 30. let 20. století do současnosti, ale také díla starší. Obsahuje obrazy, kresby, grafiky a plastiky. Jsou tu zastoupeni například Václav Mánes, Antonín Hudeček, František Muzika, Václav Brožík, Václav Rabas, Vlastimil Rada, Jan Bauch, Jaroslav Panuška, Josef Lada, Josef Váchal, Ludvík Kuba, Antonín Pelc, Josef Liesler, František Thiele a řada dalších umělců.
Realizace restrukturalizačního projektu Skupiny ČEZ s názvem VIZE 2008, který probíhá již několik let, přinesla i některé aspekty, které ovlivní osud této sbírky. Nastávající změny, které se dotknou i využívání budovy na Vinohradské ulici, do budoucna neumožní díla vystavovat a obrazy by ze stěn patrně opět zmizely do depozitářů. Proto bylo již koncem roku 2005 rozhodnuto darovat většinu uměleckých děl Nadaci Charty 77. Ta zabezpečí, aby se díla ze sbírky stala součástí pravidelné aukce uměleckých děl z majetku nadace. Získané prostředky pak budou poskytnuty Kontu Bariery na podporu handicapovaným spoluobčanům.
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.