Technologie proti úzkostem a fake news – projekty studentů
Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...
Elektřina je stálicí našeho současného života. Spojovat však společnost, která se stará o distribuci a prodej elektřiny, s výtvarným uměním se může někomu zdát přinejmenším podivné. Takové spojení však existovalo a skončilo teprve před krátkou dobou.
Vobdobí mezi světovými válkami existovala v Praze akciová společnost s názvem Elektrické podniky Hlavního města Prahy. Starala se v Praze a okolí nejen o zásobování elektřinou, ale provozovala např. i pražskou tramvajovou dopravu. Byla to úspěšná a solidní firma, která dávala práci mnoha lidem. Její Ústřední budova, bíle kachlíčkovaný dům, dnes v bezprostřední blízkosti stanice metra Vltavská, patří ke skvostům české meziválečné architektury. Předsedou správní rady této společnosti býval ing. Eustach Mőlzer. Ten stál také u zrodu zvláštního firemního fondu, nazývaného Mőlzerův jubilejní fond na sociální opatření pro zaměstnance. Finanční prostředky tohoto fondu byly ovšem využívány nejen k sociálním účelům, ale také na pořádání výstav uměleckých děl ve vstupní hale Ústřední budovy. Některá díla vystavujících umělců, a nejen jejich, byla současně nakupována a sloužila pak při výzdobě veřejně přístupných nebo kancelářských prostor firmy. Zlí jazykové tvrdí, že někteří umělci svými díly platili za dodávky elektrické energie. Doloženo to však není.
Vzniklá sbírka měla pak dosti pohnutý osud. Po 2. světové válce byl dřívější podnik rozčleněn a část sbírky se stala majetkem Středočeských energetických závodů. Když byl v 80. letech i tento podnik rozdělen na část pražskou a středočeskou, byla dělena také sbírka. V té době však už byla většina výtvarných děl uložena v depozitářích a jen malá část obrazů zdobila kanceláře Středočeských energetických závodů ve známém Dětském domě v ulici Na Příkopě.
V roce 1997 se Středočeská energetická a. s. (STE) přestěhovala do nového sídla na Vinohradské ulici. Tehdy se znovu objevila myšlenka navázat na tradici a začít znovu pořádat ve vstupních prostorách sídla společnosti výstavy. Stejně jako kdysi, také STE nakupovala podle svých možností díla některých současných vystavujících umělců. Nové prostory navíc dovolily otevřít depozitáře a umístit umělecká díla do kanceláří.
V současnosti sbírka představuje skoro 300 děl, vytvořených převážně od 30. let 20. století do současnosti, ale také díla starší. Obsahuje obrazy, kresby, grafiky a plastiky. Jsou tu zastoupeni například Václav Mánes, Antonín Hudeček, František Muzika, Václav Brožík, Václav Rabas, Vlastimil Rada, Jan Bauch, Jaroslav Panuška, Josef Lada, Josef Váchal, Ludvík Kuba, Antonín Pelc, Josef Liesler, František Thiele a řada dalších umělců.
Realizace restrukturalizačního projektu Skupiny ČEZ s názvem VIZE 2008, který probíhá již několik let, přinesla i některé aspekty, které ovlivní osud této sbírky. Nastávající změny, které se dotknou i využívání budovy na Vinohradské ulici, do budoucna neumožní díla vystavovat a obrazy by ze stěn patrně opět zmizely do depozitářů. Proto bylo již koncem roku 2005 rozhodnuto darovat většinu uměleckých děl Nadaci Charty 77. Ta zabezpečí, aby se díla ze sbírky stala součástí pravidelné aukce uměleckých děl z majetku nadace. Získané prostředky pak budou poskytnuty Kontu Bariery na podporu handicapovaným spoluobčanům.
Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...
Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu.
Teplomilné rostliny, kterým se daří v kalifornském Údolí smrti, by mohly být klíčem k pěstování plodin v oteplujícím se klimatu.
Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.
Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.