Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Natoč to!

Dokážete udělat fyzikální experiment? Dokážete vysvětlit, o čem experiment je a jaký jev dokládá? Dokážete to vysvětlit srozumitelně, a to česky i anglicky? A dokážete to za deset minut? Tak to dokažte a natočte to na video!

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Vpodstatě tak znělo zadání soutěže pro střední školy O nejlepší videozáznam fyzikálního experimentu, kterou vyhlásila Britská rada. Soutěž se konala u příležitosti letošního Mezinárodního roku fyziky 2005. Jestli nevíte proč právě tento rok je rokem fyziky, vzpomeňte si na Alberta Einsteina a jeho hlavní práce publikované v r. 1905. Mezinárodní rok fyziky 2005 si dal za úkol fyziku mezi veřejností a hlavně mladými lidmi popularizovat. Nafilmujte fyziku Týmy středoškolských studentů si musely vybrat téma experimentu, o kterém videozáznam natočí. Žádný příspěvek nesměl být delší než deset minut a videozáznam musel být opatřený komentářem. A aby se mladí čeští fyzici ve světě neztratili a také proto, že soutěž byla pořádána Britskou radou, museli soutěžící příspěvek opatřit komentářem v angličtině. Ze třiceti šesti přihlášených škol bylo vybráno deset nejlepších. Ty byly pozvány na červnové finále, kde se všichni trochu zapotili. To, co natočili, museli totiž obhájit, opět jak jinak než v angličtině. Ruku na srdce, kdo z nás by bez problémů zvládl povídat si o složitostech fyziky v cizí řeči? Odpověď je jednoduchá – ti kteří vyhráli. Jejich videozáznamy jsou vtipné a nápadité, přitom srozumitelně vysvětlují fyzikální jevy. Za odměnu je Britská rada poslala na Londýnské mezinárodní fórum mladých vědců LIYSF. Na tomto fóru se setkávají lidé ze všech koutů světa, aby si poslechli přednášky a diskuze o vědeckých tématech, která ovlivňují dnešní svět. Pohled do zákulisí Vítězům jsme položili několik otázek a oni nás nechali nahlédnout pod pokličku svých fyzikálních kouzel. 1. O čem je váš videozáznam? Jaký jev tento pokus vysvětluje? 2. Jak dlouho jste na natáčení klipu pracovali a co všechno jste k tomu potřebovali? 3. Co bylo při natáčení a přípravě prezentace nejtěžší? 4. Kdo vymýšlel scénář vašeho klipu, kdo střihal, kdo stál za kamerou, kdo režíroval? Kolik lidí na natáčení pracovalo? 5. Co pro vás bylo na celé soutěži nejtěžší? Jak jste zvládl prezentaci v angličtině? Naučil jste se díky soutěži něco nového? Magdeburg Half-hemispheres (Magdeburské polokoule) – Václav Ridl, Gymnázium Polička 1. Rozhodující byla názorná ukázka a fakt, že k provedení tohoto experimentu je třeba celá třída. Pokus prokazuje účinky atmosférického tlaku, který účastníci pokusu mohou sami cítit . 2. Nejvíce času jsme strávili výrobou aparatury. Přesněji řečeno čtyři víkendy trvala výroba a čtyři dny zpracování videa. 3. Nejtěžší bylo odhodlání začít, samozřejmě jsme vše dělali „na poslední chvíli.“ Nejkritičtější okamžik byla situace, kdy mi selhala těsnící vložka, byla sobota a nebýt kamaráda mého otce z místní AGRO-dílny, tak bych nebyl schopen odeslat experiment včas. 4. Scénář byl vymyšlen naším týmem a zkonzultován učitelem fyziky Mgr. M. Jílkem. Musím také vyzdvihnout výkon střihače Tomáše Paclíka z Poličky, který se podílel na natáčení, sám film velmi dobře sestříhal ve velice krátkém čase. 5. Nejtěžší byla výroba aparatury, která probíhala ve velmi amatérských podmínkách. V angličtině sehrála velkou roli nervozita. Naučili jsme se, že natočit film je velice zábavné. Vesmírná cesta – Jiří Fait, Gymnázium Bílina (Cena Třetího pólu) 1. Rozhodli jsme se pro toto téma, proto, že jsme spoléhali, že bude ojedinělé. Natáčeli jsme jevy ve vesmíru, postupně od našeho Slunce až po vzdálený vesmír – to znamená erupce na Slunce, výbuch sopky na Zemi, bouře na Jupiteru, dvojplanetu Pluto a Charón a nakonec výbuch supernovy. Každý jev má jiného průvodce. Na projektu pracovali čtyři lidé. 2. Natáčení zabralo šest hodin, šlo rychle. Potřebovali jsme kameru, digitální fotoaparát a spoustu trpělivosti. 3. Nejtěžší bylo téma vymyslet a vše zvládnout v termínu. Nabídka k soutěži se k nám dostala čtrnáct dní před uzávěrkou. 4. Scénář jsme vymýšleli společně s paní profesorkou Ivanou Hotovou, která na naší škole vyučuje matematiku a fyziku. Sestřih obstaral Petr Brant, který většinu filmu i natočil a následně pak do něj vytvořil 3D animace. Režie se ujala paní profesorka, která nám dala spoustu užitečných rad. Autorem hudby jsem já. Zasedl jsem k počítači a za dvě hodiny bylo hotovo. 5. Nejtěžší bylo natočit výbuch supernovy. Tato část se natáčela asi patnáctkrát. Naučili jsme se vycházet si vstříc a spolupracovat bez konfliktu na jednom projektu. Nejvíce nás bavilo klip předvádět profesorskému sboru naší školy.

Kristýna Witnerová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail