Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Jak vypadá ufo?

Název UFO je zkratkou tří anglických slov "Unidentified Flying Object". Skutečně existuje, avšak s "létajícími talíři" či přímo s mimozemšťany je spojováno zcela neprávem. Zpravidla se totiž jedná o různé světelné jevy.

Fotogalerie (1)
Při kreslení UFO se fantazii meze nekladou (Zdroj Shutterstock)

Představte si, že se vás na rušném náměstí neznámý člověk zeptá na cestu. Zatímco mu ji s patřičným zaujetím popisujete, projdou mezi vámi dva muži s velkými dveřmi… Vy sice na chvíli tazatele neuvidíte, vzápětí však bez přerušení pokračujete ve výkladu. Vůbec si přitom nevšimnete, že hovoříte s úplně jiným člověkem! Když totiž mezi vámi procházeli oni "náhodní" dělníci, jeden "tazatel" vystřídal druhého... Nesmysl? Naopak, seriozní experiment, jenž ukázal, že polovina dotázaných žádnou záměnu dvou osob vůbec nezaregistrovala.
Opravdu, řada studií jasně dokazuje, že svět kolem sebe vnímáme mnohem méně pečlivě než si připouštíme. Nikdy neregistrujeme všechny detaily, ale jenom ty, které se nám v daném okamžiku zdají důležité. Spoléháme se na vizuální paměť nebo na představivost, často si dokonce vytvoříme falešné vzpomínky, o jejichž reálnosti býváme skálopevně přesvědčeni. V případě nečekaných jevů na obloze se většinou jedná o tak silný emociální šok, že si náhodný pozorovatel nevšimne a nezapamatuje byť jen ty zcela základní charakteristiky - jasnost, polohu na obloze a tvar. Jen málokdo se na obloze vyzná, proto ho překvapí i zcela běžné úkazy.

Zapadající Venuše či jasná hvězda

Nejčastěji je za UFO považována zapadající Venuše viditelná i za soumraku. Vlivem neklidu ovzduší mění svoji jasnost i zabarvení ("vystřeluje šípy"), díky rotaci Země se pozvolna pohybuje. Traduje se historka, že zapadající Venuši pronásledovalo v padesátých letech několik stíhaček naší armády. U obzoru zaujmou i jasné hvězdy (Arcturus, Antares, Orionův pás) a může se dokonce zdát, že "poskakují" kolem své střední polohy až v rozmezí půl stupně.

 

Reflektory a reklamní projektory

Stále častěji budí pozornost světelné efekty používané na diskotékách a v reklamě, kdy se prostřednictvím výkonných reflektorů na nízká oblaka promítají různé obrazce, které mění polohu i tvar. Bývají velmi věrohodné a často jsou vidět na vzdálenost až několika desítek kilometrů.

 

Letadla a balony

Vysoko letící letadla může Slunce ozařovat i dlouhou dobu po svém západu. Často není slyšet žádný zvuk motorů - dojem z tajemného letícího předmětu bývá velmi věrohodný. V poslední době se navíc objevují reklamní balony osvětlené vlastním světlem a létající za pokročilého soumraku.
Světelné jevy
v okolí Slunce a Měsíce
Halové jevy vznikají lomem světla Slunce a Měsíce na ledových krystalcích v mracích. Jsou pozorovatelné prakticky každý druhý den, obzvlášť v zimě. Nejčastěji se vyskytuje kruh o poloměru 22 stupňů, případně jeho části, a tzv. vedlejší Slunce či Měsíc. "Vedlejší Měsíc" má podobu eliptické, někdy duhové skvrny umístěné vodorovně od Měsíce ve vzdálenosti 22 stupňů. Skutečný Měsíc přitom mohou zakrýt mraky a my vidíme jen skvrnu.

 

Družice

Během letních měsíců jich v průběhu jedné noci napočítáme i několik desítek. Mají podobu světelných bodů pozvolna letících mezi hvězdami. Navíc se různě zjasňují, zeslabují či poblikávají. Často se stává, že vletí do zemského stínu a náhle zmizí. V poslední době, v souvislosti s lety raketoplánu, není nezvyklé pozorovat jasné družice ve formaci. Pozorovatelné však mohou být i zcela jiné útvary. Například odpadní voda z amerických raketoplánů, která se promění v oblak ledových krystalků a vykreslí na nebi nápadnou, rychle se pohybující skvrnu.

 

Zplodiny nosných raket

Zajímavým vzácným úkazem bývají ionizované zbytky paliva vypuštěné z posledních stupňů nosných raket. Takový úkaz jsme v České republice pozorovali například v květnu 1994. Měl podobu rozmazané skvrny jasnější než Venuše (v dalekohledu ve tvaru "anděla" s křídly). Během krátké doby se zvětšil a rozplynul. Na první pohled zcela nepochopitelný jev viděli v roce 1992 i profesionální astronomové z Evropské jižní observatoře: Svítící prstenec o průměru pět stupňů, ze kterého vybíhal výtrysk o délce asi čtyřicet stupňů. Šlo o sovětskou družici Kosmos 2176, za ní tryskající plyn přitom rozptyloval sluneční světlo.

 

Družice zanikající v atmosféře

Z pomalu letícího tělesa se odtrhávají jednotlivé větší kusy, které postupně shoří. Trosky mění jasnost, zabarvení i počet. Na rozdíl od meteorů se pohybují výrazně pomaleji.

 

Velmi jasné meteory

Doba jejich letu může přesáhnout až několik sekund, během kterých mění jasnost, poblikávají a mohou se rozpadnout na více částí. Přelety některých dokonce doprovází zvláštní zvuk. Ty největší vypadají skutečně fantasticky: jsou neobyčejně jasné, rozpadají se, vybuchují, mění barvy. Mohou krajinu ozářit téměř jako Slunce ve dne.

 

Ostatní jevy

Vzácně jsou nad severním obzorem vidět polární záře - bílá nebo barevná průsvitná oblaka, která mění polohu a tvar. Totéž platí pro některé typy vysokohorských mraků nebo zrcadlení pozemských předmětů na horkém vzduchu. A na posledním místě pak skutečné kosmické lodě mimozemských civilizací…

 

Ať už se nám to líbí nebo ne, většina jevů UFO bývá dříve nebo později identifikována. Pokud ale přesto řekněme pět procent úkazů zůstává i nadále "tajemných", neznamená to ještě, že by se jednalo o důkaz jejich "nepřirozeného původu. Navíc v přírodě bezesporu existuje řada velmi vzácných jevů, které na své plné objasnění teprve čekají.

Jiří Dušek
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail