Bez zařazení

Článků v rubrice: 347

Columbia: začátek, nikoliv konec

Katastrofa raketoplánu Columbia bude dlouho žít v naší paměti – poneseme si ji v sobě déle, než v televizních reportážích či v titulcích novinových článků. Již ve chvílích, kdy trosky teprve dopadaly na Zem, se znovu objevily úvahy o technické nedostatečnosti Columbie a o zbytečnosti kosmického výzkumu vůbec.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Mýtus o jednoduchosti a bezpečnosti kosmických letů nás postupně ovládl. Létání nám připadá neuvěřitelně snadné, a je jedno, jestli letí letadlo, raketoplán nebo klasická kosmická loď. Postavit v garáži větroň nebo ultralehké letadlo není problém (v Čechách se určitě jedná o stovky kusů) – můžeme si ale se stejnými nástroji a vybavením postavit kosmickou loď? Koncepční rozdíl mezi letadlem a kosmickou lodí je ještě větší, než třeba mezi jachtou a batyskafem, ale to je pravda, které si začínáme všímat, až když nám ji život omlátí o hlavu.
Vesmírných katastrof se za čtyři desítky let odehrálo doslova a do písmene několik, co do počtu víceméně rovnoměrně rozdělených mezi klasické rakety a raketoplány.
Příroda tak, jak jsme si zvykli ji vnímat, je omezena na naši Zemi. Je to ekosystém největší kosmické lodi, kterou zatím lidstvo užívá. Jsme jen malou součástí Vesmíru a tak, jak bychom měli vnímat člověka jako část – podmnožinu – Přírody, tak bychom se měli považovat i za součást Vesmíru a vnímat ho s velkou pokorou.
Kosmické lety jsou velkou metou našeho snažení – a nemusíme přitom myslet na cestu na Mars nebo na trvalou stanici na Měsíci. Ne konkrétní znalosti získané při konstrukci a provozu mezinárodní kosmické stanice ISS, ale odvaha a vůle po dosažení cíle za hranicí našich současných schopností se přenášejí i do řady vědních oborů a přes ně do našeho všedního života.
Pokusy se živočichy, chovanými ve stavu beztíže, samy o sobě asi deštné pralesy nezachrání. Mají ale důsledky, které nám v tom pomáhají. Díky jim si uvědomujeme, že když kosmickou loď jménem Země nebudeme udržovat v pořádku, nevydrží nám dlouho.
Možná ještě důležitější je, že teprve odloučením od mateřského korábu dokážeme docenit jeho význam. Je to podobné, jako když dospívající dítě odchází od rodiny, aby našlo sebe sama a mohlo se do ní vrátit jako dospělý člověk, který teprve může být jejím rovnocenným členem.
V planetárním měřítku jsme ještě nedospělí a tovaryšská léta jsme zdaleka nedokončili. Pokud bychom teď utekli k mamince Zemi pod ochranu její sukně, těžko jí můžeme pomáhat v okamžicích, kdy to bude potřebovat. A že pomoc potřebuje, to všichni cítíme.

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Dvě cívky na cestě a sedmnáct jich čeká

V letech 2004-2005, kdy se rozhodovalo, zda se bude tokamak ITER stavět v Japonsku nebo v Evropě, byla jedním z velmi diskutovaných argumentů přeprava výrobků. Ty rozměrné  se měly dopravovat od výrobce na staveniště ITER po moři.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail