Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Kolik nás Země ještě unese?

Časopis 3. pól je hlavně o vědě, technice a taky životním prostředí, to jde dneska ruku v ruce. Je určen především studentům, tedy mladým lidem, kteří na této planetě budou žít ještě hluboko v druhé polovině 21. století. A tak moje první otázka zní - jak tu vlastně budou žít?

Fotogalerie (1)
Filipíny, ilustrační foto Marie Dufková

Už hodně dávno jistý britský duchovní a ekonom, Thomas Robert Malthus (1766-1834),
tvrdil, kromě jiného a zjednodušeně řečeno, že přelidnění světa je nevyhnutelné. Lidé se podle něj množí geometrickou řadou a výroba potravin stoupá řadou aritmetickou. A tak vzniká a stále se zvyšuje bída. Marxisté, kteří ho k smrti nenáviděli, optimisticky tvrdili, že věda a pokrok dokážou řádně nasytit mnohem více lidí než bylo na Zemi v době jejich slávy a že to tak bude i v budoucnosti, já se však ptám - jak dlouho?
Počet obyvatel světa se strmě zvyšuje se stále stoupající tendencí. Při dobré organizaci a využívání vědeckých poznatků by asi opravdu šlo slušně nasytit (dnes tomu tak není) 5 nebo 10 miliard lidí, možná 20 či více, to nevím,
ale mám třetí otázku - je to hlavním cílem lidské civilizace?
Občas čítáme v novinách obavy z toho, že český národ neroste a že za pár let nebude dost těch, kdo by živili důchodce. Velký problém si prý vyrobila Čína, která jako jediná na světě si celkem úspěšně s rostoucí populací poradila.
Já politiky chápu, je to problém, který budou muset opravdu řešit. Ten skutečný, zcela zásadní -
co s lidmi až o sebe budou zakopávat nejen ve městech, ale i tam, kde ještě dnes můžete rozpažit aniž byste sousedovi vyrazil zuby - je daleko za jejich volebním obdobím. Moje další otázka proto směřuje k vědcům - uvažuje někdo vážně o tom, kolik obyvatel tahle planeta opravdu unese při zachování důstojného životního prostředí pro lidi a nejen pro ně?
O čem spor asi není, je fakt, že neomezené množství lidí se na tuhle planetu prostě nevejde. Vydáme se tedy dobýt vesmír, tam je místa dost. Nic snazšího? Já jsem si to kdysi, když jsem se plný emocí díval jak Neil Armstrong chodí po Měsíci, opravdu myslel. Vy byste měli být skeptičtější, protože jste to nikdy nezažili - poslední výprava z matičky Země proběhla před třiceti lety a zdá se, že na nějaké masové stěhování to nevypadá. A tak mne nenapadá nic jiného, než se prostě přestat tak spontánně množit. Možná čím dřív, tím líp, možná ještě nějaký čas a prostor zbývá. Já vím, že to zní hrozně, ale dnešní tendence toto množení naopak podporovat, přece musí vést jednoho dne k neodvratitelným potížím a ještě horším řešením. Je samozřejmě možnost, že si příroda poradí sama, jako se vypořádala třeba s dinosaury. Možná také, že lidé nakonec dostanou rozum, ale kdo by na to spoléhal - kdesi jsem četl nebo slyšel, že člověk může mít rozum, ale lidstvo těžko. A tak mi nezbývá než poslední otázka. Neměli by ochránci životního prostředí - ti graduovaní a legitimní i ti divocí a často samozvaní - mít jako stěžejní bod svých aktivit zjištění mezního počtu lidské populace na planetě Zemi a způsob jak na něm setrvat?

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail