Bez zařazení

Článků v rubrice: 332

Kolik nás Země ještě unese?

Časopis 3. pól je hlavně o vědě, technice a taky životním prostředí, to jde dneska ruku v ruce. Je určen především studentům, tedy mladým lidem, kteří na této planetě budou žít ještě hluboko v druhé polovině 21. století. A tak moje první otázka zní - jak tu vlastně budou žít?

Fotogalerie (1)
Filipíny, ilustrační foto Marie Dufková

Už hodně dávno jistý britský duchovní a ekonom, Thomas Robert Malthus (1766-1834),
tvrdil, kromě jiného a zjednodušeně řečeno, že přelidnění světa je nevyhnutelné. Lidé se podle něj množí geometrickou řadou a výroba potravin stoupá řadou aritmetickou. A tak vzniká a stále se zvyšuje bída. Marxisté, kteří ho k smrti nenáviděli, optimisticky tvrdili, že věda a pokrok dokážou řádně nasytit mnohem více lidí než bylo na Zemi v době jejich slávy a že to tak bude i v budoucnosti, já se však ptám - jak dlouho?
Počet obyvatel světa se strmě zvyšuje se stále stoupající tendencí. Při dobré organizaci a využívání vědeckých poznatků by asi opravdu šlo slušně nasytit (dnes tomu tak není) 5 nebo 10 miliard lidí, možná 20 či více, to nevím,
ale mám třetí otázku - je to hlavním cílem lidské civilizace?
Občas čítáme v novinách obavy z toho, že český národ neroste a že za pár let nebude dost těch, kdo by živili důchodce. Velký problém si prý vyrobila Čína, která jako jediná na světě si celkem úspěšně s rostoucí populací poradila.
Já politiky chápu, je to problém, který budou muset opravdu řešit. Ten skutečný, zcela zásadní -
co s lidmi až o sebe budou zakopávat nejen ve městech, ale i tam, kde ještě dnes můžete rozpažit aniž byste sousedovi vyrazil zuby - je daleko za jejich volebním obdobím. Moje další otázka proto směřuje k vědcům - uvažuje někdo vážně o tom, kolik obyvatel tahle planeta opravdu unese při zachování důstojného životního prostředí pro lidi a nejen pro ně?
O čem spor asi není, je fakt, že neomezené množství lidí se na tuhle planetu prostě nevejde. Vydáme se tedy dobýt vesmír, tam je místa dost. Nic snazšího? Já jsem si to kdysi, když jsem se plný emocí díval jak Neil Armstrong chodí po Měsíci, opravdu myslel. Vy byste měli být skeptičtější, protože jste to nikdy nezažili - poslední výprava z matičky Země proběhla před třiceti lety a zdá se, že na nějaké masové stěhování to nevypadá. A tak mne nenapadá nic jiného, než se prostě přestat tak spontánně množit. Možná čím dřív, tím líp, možná ještě nějaký čas a prostor zbývá. Já vím, že to zní hrozně, ale dnešní tendence toto množení naopak podporovat, přece musí vést jednoho dne k neodvratitelným potížím a ještě horším řešením. Je samozřejmě možnost, že si příroda poradí sama, jako se vypořádala třeba s dinosaury. Možná také, že lidé nakonec dostanou rozum, ale kdo by na to spoléhal - kdesi jsem četl nebo slyšel, že člověk může mít rozum, ale lidstvo těžko. A tak mi nezbývá než poslední otázka. Neměli by ochránci životního prostředí - ti graduovaní a legitimní i ti divocí a často samozvaní - mít jako stěžejní bod svých aktivit zjištění mezního počtu lidské populace na planetě Zemi a způsob jak na něm setrvat?

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail