Bez zařazení

Článků v rubrice: 463

Kolik nás Země ještě unese?

Časopis 3. pól je hlavně o vědě, technice a taky životním prostředí, to jde dneska ruku v ruce. Je určen především studentům, tedy mladým lidem, kteří na této planetě budou žít ještě hluboko v druhé polovině 21. století. A tak moje první otázka zní - jak tu vlastně budou žít?

Fotogalerie (1)
Filipíny, ilustrační foto Marie Dufková

Už hodně dávno jistý britský duchovní a ekonom, Thomas Robert Malthus (1766-1834),
tvrdil, kromě jiného a zjednodušeně řečeno, že přelidnění světa je nevyhnutelné. Lidé se podle něj množí geometrickou řadou a výroba potravin stoupá řadou aritmetickou. A tak vzniká a stále se zvyšuje bída. Marxisté, kteří ho k smrti nenáviděli, optimisticky tvrdili, že věda a pokrok dokážou řádně nasytit mnohem více lidí než bylo na Zemi v době jejich slávy a že to tak bude i v budoucnosti, já se však ptám - jak dlouho?
Počet obyvatel světa se strmě zvyšuje se stále stoupající tendencí. Při dobré organizaci a využívání vědeckých poznatků by asi opravdu šlo slušně nasytit (dnes tomu tak není) 5 nebo 10 miliard lidí, možná 20 či více, to nevím,
ale mám třetí otázku - je to hlavním cílem lidské civilizace?
Občas čítáme v novinách obavy z toho, že český národ neroste a že za pár let nebude dost těch, kdo by živili důchodce. Velký problém si prý vyrobila Čína, která jako jediná na světě si celkem úspěšně s rostoucí populací poradila.
Já politiky chápu, je to problém, který budou muset opravdu řešit. Ten skutečný, zcela zásadní -
co s lidmi až o sebe budou zakopávat nejen ve městech, ale i tam, kde ještě dnes můžete rozpažit aniž byste sousedovi vyrazil zuby - je daleko za jejich volebním obdobím. Moje další otázka proto směřuje k vědcům - uvažuje někdo vážně o tom, kolik obyvatel tahle planeta opravdu unese při zachování důstojného životního prostředí pro lidi a nejen pro ně?
O čem spor asi není, je fakt, že neomezené množství lidí se na tuhle planetu prostě nevejde. Vydáme se tedy dobýt vesmír, tam je místa dost. Nic snazšího? Já jsem si to kdysi, když jsem se plný emocí díval jak Neil Armstrong chodí po Měsíci, opravdu myslel. Vy byste měli být skeptičtější, protože jste to nikdy nezažili - poslední výprava z matičky Země proběhla před třiceti lety a zdá se, že na nějaké masové stěhování to nevypadá. A tak mne nenapadá nic jiného, než se prostě přestat tak spontánně množit. Možná čím dřív, tím líp, možná ještě nějaký čas a prostor zbývá. Já vím, že to zní hrozně, ale dnešní tendence toto množení naopak podporovat, přece musí vést jednoho dne k neodvratitelným potížím a ještě horším řešením. Je samozřejmě možnost, že si příroda poradí sama, jako se vypořádala třeba s dinosaury. Možná také, že lidé nakonec dostanou rozum, ale kdo by na to spoléhal - kdesi jsem četl nebo slyšel, že člověk může mít rozum, ale lidstvo těžko. A tak mi nezbývá než poslední otázka. Neměli by ochránci životního prostředí - ti graduovaní a legitimní i ti divocí a často samozvaní - mít jako stěžejní bod svých aktivit zjištění mezního počtu lidské populace na planetě Zemi a způsob jak na něm setrvat?

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Příčinou obezity je jídlo!

Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail