...můžete se přihlásit do soutěže Cena ČEZ. Je to soutěž pro diplomanty a doktorandy v elektrotechnických a elektroenergetických oborech, kterou vyhlašuje ČEZ ve spolupráci s projektem ASTRA 2000 Nadace Charty 77. V roce 2001 proběhl již čtvrtý ročník, jehož výsledky byly slavnostně vyhlášeny v Betlémské kapli v Praze 27. března.
Fotogalerie (2)
Účelem soutěže je podpořit talentované studenty (firma si tak možná i zajišťuje nové mladé odborníky), vyhledávat a vybírat nová technická i organizační řešení, včetně ekologických ukazatelů, a přispět k popularizaci výše zmíněných oborů. Přednost mají řešení zvyšující účinnost užití elektrické energie a řešení, která elektrickou energií nahrazují jiné formy energie. První tři v každé kategorii dostávají peněžité odměny ve výši 10-40 tisíc korun, které jsou určené na další rozvoj: nákup experimentální techniky nebo materiálu, účast na zahraniční konferenci či stáži, nákup literatury.
Vítězem v soutěži diplomových prací se stal pan Miroslav Honzík z ČVUT a vítězem v kategorii doktorandských prací je letos pan inženýr Milan Krasl ze Západočeské univerzity v Plzni.
Požádali jsme některé z výherců, aby něco pro čtenáře Třetího pólu napsali o sobě a své práci. První se ozval Martin Kašák, který získal 2. místo v diplomových pracích. Další příspěvky uveřejníme v příštím čísle.
Martin absolvoval SPŠ elektrotechnickou v Písku a nyní studuje ČVUT FEL v Praze. Mezi jeho největší záliby patří technika, ekonomika a vítr. Právě tyto tři zdánlivě nesouvisející kategorie daly vznik velmi zajímavé diplomové práci.
Kdo někdy zblízka viděl s jakou elegancí prořezávají lopatky větrné turbíny okolní vzduch, asi se mnou bude souhlasit, že je to opravdu úžasná podívaná. Tento pohled mě donutil k zamyšlení, jak to s využitím větru skutečně je. Hlavním cílem práce bylo určit ekonomickou rentabilitu větrných elektráren; ale i pochopení technických a fyzikálních souvislostí bylo rozhodně ku prospěchu věci. Za současných technických a ekonomických podmínek se, bohužel, jasně ukazuje, že v ČR se zatím provozovat větrné elektrárny nevyplatí. Modelový příklad jsem hodnotil v devíti variantách financování s využitím nabízených podpor a provedl jsem citlivostní analýzu, která respektuje vliv všech možných faktorů na minimální cenu elektrické energie z větru. Doufám, že se v budoucnu situace změní a budeme moci větrné energie využít jako doplňkového zdroje.
Až někdy budete, třeba na kole, projíždět kolem větrné elektrárny, udělejte si malou přestávku a nechte se unášet okolním větrem, tak jako se nechají unášet listy turbíny. Přitom si třeba vzpomeňte na tento citát: "Vítr je živel a svéhlavý. Jednou hravý vánek, jindy bláznivý fanfarón, někdy ukrutný rváč. Pokaždé však plný síly".
Oba nejstarší bloky jaderné elektrárny Tarapur v Indii jsou opět připojeny k síti. Běžná zpráva. Jenže první dva reaktory v Tarapuru jsou nejstarší dosud provozované komerční reaktory na světě.
Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.
Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.
V syrském guvernorátu a městě Dajr Az-Zaur na východě země u řeky Eufrat dochází k zásadním politickým, vojenským a mezinárodním změnám.
Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
