Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
...můžete se přihlásit do soutěže Cena ČEZ. Je to soutěž pro diplomanty a doktorandy v elektrotechnických a elektroenergetických oborech, kterou vyhlašuje ČEZ ve spolupráci s projektem ASTRA 2000 Nadace Charty 77. V roce 2001 proběhl již čtvrtý ročník, jehož výsledky byly slavnostně vyhlášeny v Betlémské kapli v Praze 27. března.
Účelem soutěže je podpořit talentované studenty (firma si tak možná i zajišťuje nové mladé odborníky), vyhledávat a vybírat nová technická i organizační řešení, včetně ekologických ukazatelů, a přispět k popularizaci výše zmíněných oborů. Přednost mají řešení zvyšující účinnost užití elektrické energie a řešení, která elektrickou energií nahrazují jiné formy energie. První tři v každé kategorii dostávají peněžité odměny ve výši 10-40 tisíc korun, které jsou určené na další rozvoj: nákup experimentální techniky nebo materiálu, účast na zahraniční konferenci či stáži, nákup literatury.
Vítězem v soutěži diplomových prací se stal pan Miroslav Honzík z ČVUT a vítězem v kategorii doktorandských prací je letos pan inženýr Milan Krasl ze Západočeské univerzity v Plzni.
Požádali jsme některé z výherců, aby něco pro čtenáře Třetího pólu napsali o sobě a své práci. První se ozval Martin Kašák, který získal 2. místo v diplomových pracích. Další příspěvky uveřejníme v příštím čísle.
Martin absolvoval SPŠ elektrotechnickou v Písku a nyní studuje ČVUT FEL v Praze. Mezi jeho největší záliby patří technika, ekonomika a vítr. Právě tyto tři zdánlivě nesouvisející kategorie daly vznik velmi zajímavé diplomové práci.
Kdo někdy zblízka viděl s jakou elegancí prořezávají lopatky větrné turbíny okolní vzduch, asi se mnou bude souhlasit, že je to opravdu úžasná podívaná. Tento pohled mě donutil k zamyšlení, jak to s využitím větru skutečně je. Hlavním cílem práce bylo určit ekonomickou rentabilitu větrných elektráren; ale i pochopení technických a fyzikálních souvislostí bylo rozhodně ku prospěchu věci. Za současných technických a ekonomických podmínek se, bohužel, jasně ukazuje, že v ČR se zatím provozovat větrné elektrárny nevyplatí. Modelový příklad jsem hodnotil v devíti variantách financování s využitím nabízených podpor a provedl jsem citlivostní analýzu, která respektuje vliv všech možných faktorů na minimální cenu elektrické energie z větru. Doufám, že se v budoucnu situace změní a budeme moci větrné energie využít jako doplňkového zdroje.
Až někdy budete, třeba na kole, projíždět kolem větrné elektrárny, udělejte si malou přestávku a nechte se unášet okolním větrem, tak jako se nechají unášet listy turbíny. Přitom si třeba vzpomeňte na tento citát: "Vítr je živel a svéhlavý. Jednou hravý vánek, jindy bláznivý fanfarón, někdy ukrutný rváč. Pokaždé však plný síly".
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.