Bez zařazení

Článků v rubrice: 449

Jen co napíšete diplomku…

...můžete se přihlásit do soutěže Cena ČEZ. Je to soutěž pro diplomanty a doktorandy v elektrotechnických a elektroenergetických oborech, kterou vyhlašuje ČEZ ve spolupráci s projektem ASTRA 2000 Nadace Charty 77. V roce 2001 proběhl již čtvrtý ročník, jehož výsledky byly slavnostně vyhlášeny v Betlémské kapli v Praze 27. března.

Fotogalerie (2)
Areál větrných elektráren ČEZ na Mravenečníku v Jeseníkách (Foto: ČEZ)

Účelem soutěže je podpořit talentované studenty (firma si tak možná i zajišťuje nové mladé odborníky), vyhledávat a vybírat nová technická i organizační řešení, včetně ekologických ukazatelů, a přispět k popularizaci výše zmíněných oborů. Přednost mají řešení zvyšující účinnost užití elektrické energie a řešení, která elektrickou energií nahrazují jiné formy energie. První tři v každé kategorii dostávají peněžité odměny ve výši 10-40 tisíc korun, které jsou určené na další rozvoj: nákup experimentální techniky nebo materiálu, účast na zahraniční konferenci či stáži, nákup literatury.
Vítězem v soutěži diplomových prací se stal pan Miroslav Honzík z ČVUT a vítězem v kategorii doktorandských prací je letos pan inženýr Milan Krasl ze Západočeské univerzity v Plzni.
Požádali jsme některé z výherců, aby něco pro čtenáře Třetího pólu napsali o sobě a své práci. První se ozval Martin Kašák, který získal 2. místo v diplomových pracích. Další příspěvky uveřejníme v příštím čísle.

Martin Kašák: Efektivnost využití větrné energie

Martin absolvoval SPŠ elektrotechnickou v Písku a nyní studuje ČVUT FEL v Praze. Mezi jeho největší záliby patří technika, ekonomika a vítr. Právě tyto tři zdánlivě nesouvisející kategorie daly vznik velmi zajímavé diplomové práci.
Kdo někdy zblízka viděl s jakou elegancí prořezávají lopatky větrné turbíny okolní vzduch, asi se mnou bude souhlasit, že je to opravdu úžasná podívaná. Tento pohled mě donutil k zamyšlení, jak to s využitím větru skutečně je. Hlavním cílem práce bylo určit ekonomickou rentabilitu větrných elektráren; ale i pochopení technických a fyzikálních souvislostí bylo rozhodně ku prospěchu věci. Za současných technických a ekonomických podmínek se, bohužel, jasně ukazuje, že v ČR se zatím provozovat větrné elektrárny nevyplatí. Modelový příklad jsem hodnotil v devíti variantách financování s využitím nabízených podpor a provedl jsem citlivostní analýzu, která respektuje vliv všech možných faktorů na minimální cenu elektrické energie z větru. Doufám, že se v budoucnu situace změní a budeme moci větrné energie využít jako doplňkového zdroje.
Až někdy budete, třeba na kole, projíždět kolem větrné elektrárny, udělejte si malou přestávku a nechte se unášet okolním větrem, tak jako se nechají unášet listy turbíny. Přitom si třeba vzpomeňte na tento citát: "Vítr je živel a svéhlavý. Jednou hravý vánek, jindy bláznivý fanfarón, někdy ukrutný rváč. Pokaždé však plný síly".

 

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail