12. ročník soutěže Vím proč přilákal 184 týmů
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Na konci května letošního roku proběhlo již po deváté národní finále Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže. Soutěž ve spolupráci s ČEZ, a. s., organizovala Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET pod záštitou Akademie věd ČR a do jejího finále postoupilo pětadvacet projektů studentů z celé republiky.
Projekty spolužáků přijelo podpořit několik desítek studentů, a tak se představování a obhajování projektů před odbornou porotou odehrávalo v příjemné atmosféře připomínající spíše veletrh nápadů. Porota stejně jako všichni ostatní hosté procházela od jednoho projektu ke druhému. Autoři museli své projekty představit, vysvětlit jejich účel a předvést, že je umí obhájit i v angličtině, protože vítězové se zúčastní Mezinárodní výstavy vědeckotechnických projektů mládeže ESE 2002.
O zajímavé projekty skutečně nebylo nouze: zvětrávání vápence, vliv vodní nádrže Orlík na okolní rostliny, multimediální program na výuku chemie, malá větrná elektrárna pro školu. K vidění byly například i elektronické světelné hodiny, jejichž autor vytvořil netradiční elektronický poutač pomocí rychle se otáčejícího ramene a vysokosvítivých diod. Číslice hodin se tak vznášejí volně ve vzduchu. Jana Wehowská a Marie Řeháčková z Opavy navrhly výrobu hrází z PET lahví naplněných pískem, které by plnily ochrannou a zavodňovací funkci v pouštích a svůj projekt dokonce odzkoušely v Kuvajtu.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.