Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Na konci května letošního roku proběhlo již po deváté národní finále Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže. Soutěž ve spolupráci s ČEZ, a. s., organizovala Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET pod záštitou Akademie věd ČR a do jejího finále postoupilo pětadvacet projektů studentů z celé republiky.
Projekty spolužáků přijelo podpořit několik desítek studentů, a tak se představování a obhajování projektů před odbornou porotou odehrávalo v příjemné atmosféře připomínající spíše veletrh nápadů. Porota stejně jako všichni ostatní hosté procházela od jednoho projektu ke druhému. Autoři museli své projekty představit, vysvětlit jejich účel a předvést, že je umí obhájit i v angličtině, protože vítězové se zúčastní Mezinárodní výstavy vědeckotechnických projektů mládeže ESE 2002.
O zajímavé projekty skutečně nebylo nouze: zvětrávání vápence, vliv vodní nádrže Orlík na okolní rostliny, multimediální program na výuku chemie, malá větrná elektrárna pro školu. K vidění byly například i elektronické světelné hodiny, jejichž autor vytvořil netradiční elektronický poutač pomocí rychle se otáčejícího ramene a vysokosvítivých diod. Číslice hodin se tak vznášejí volně ve vzduchu. Jana Wehowská a Marie Řeháčková z Opavy navrhly výrobu hrází z PET lahví naplněných pískem, které by plnily ochrannou a zavodňovací funkci v pouštích a svůj projekt dokonce odzkoušely v Kuvajtu.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.