Na konci května letošního roku proběhlo již po deváté národní finále Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže. Soutěž ve spolupráci s ČEZ, a. s., organizovala Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET pod záštitou Akademie věd ČR a do jejího finále postoupilo pětadvacet projektů studentů z celé republiky.
Fotogalerie (1)
Projekty spolužáků přijelo podpořit několik desítek studentů, a tak se představování a obhajování projektů před odbornou porotou odehrávalo v příjemné atmosféře připomínající spíše veletrh nápadů. Porota stejně jako všichni ostatní hosté procházela od jednoho projektu ke druhému. Autoři museli své projekty představit, vysvětlit jejich účel a předvést, že je umí obhájit i v angličtině, protože vítězové se zúčastní Mezinárodní výstavy vědeckotechnických projektů mládeže ESE 2002.
O zajímavé projekty skutečně nebylo nouze: zvětrávání vápence, vliv vodní nádrže Orlík na okolní rostliny, multimediální program na výuku chemie, malá větrná elektrárna pro školu. K vidění byly například i elektronické světelné hodiny, jejichž autor vytvořil netradiční elektronický poutač pomocí rychle se otáčejícího ramene a vysokosvítivých diod. Číslice hodin se tak vznášejí volně ve vzduchu. Jana Wehowská a Marie Řeháčková z Opavy navrhly výrobu hrází z PET lahví naplněných pískem, které by plnily ochrannou a zavodňovací funkci v pouštích a svůj projekt dokonce odzkoušely v Kuvajtu.
Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
