Na konci května letošního roku proběhlo již po deváté národní finále Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže. Soutěž ve spolupráci s ČEZ, a. s., organizovala Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET pod záštitou Akademie věd ČR a do jejího finále postoupilo pětadvacet projektů studentů z celé republiky.
Fotogalerie (1)
Projekty spolužáků přijelo podpořit několik desítek studentů, a tak se představování a obhajování projektů před odbornou porotou odehrávalo v příjemné atmosféře připomínající spíše veletrh nápadů. Porota stejně jako všichni ostatní hosté procházela od jednoho projektu ke druhému. Autoři museli své projekty představit, vysvětlit jejich účel a předvést, že je umí obhájit i v angličtině, protože vítězové se zúčastní Mezinárodní výstavy vědeckotechnických projektů mládeže ESE 2002.
O zajímavé projekty skutečně nebylo nouze: zvětrávání vápence, vliv vodní nádrže Orlík na okolní rostliny, multimediální program na výuku chemie, malá větrná elektrárna pro školu. K vidění byly například i elektronické světelné hodiny, jejichž autor vytvořil netradiční elektronický poutač pomocí rychle se otáčejícího ramene a vysokosvítivých diod. Číslice hodin se tak vznášejí volně ve vzduchu. Jana Wehowská a Marie Řeháčková z Opavy navrhly výrobu hrází z PET lahví naplněných pískem, které by plnily ochrannou a zavodňovací funkci v pouštích a svůj projekt dokonce odzkoušely v Kuvajtu.
Právě před šedesáti lety byly shromážděny úplně první vzorky dešťové vody pro Globální síť izotopů ve srážkách (Global Network of Isotopes in Precipitation, GNIP). Věda o hydrologii izotopů teprve podnikla první kroky. Jak vlastně GNIP vznikl, jak se vyvíjel a jak se dnes používá?
Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.
Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.
Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.
Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
