Biografie

Článků v rubrice: 179

Vášeň pro hvězdy i mraky

Snad ani není člověk, který by se nedíval rád na nebe – v noci na hvězdy, ve dne na mraky. Svítící body na temné obloze si řadíme do souhvězdí, v oblacích za dne hledáme podoby lidí, zvířat i fantastické tvary. Fascinují nás zlatem svítící okraje oblačných kup, dramatická bouřková mračna, ale i cáry, kdy člověk pořádně neví, je‑li to mrak nebo mlha. Tyto útvary a úkazy vytvořené vodní párou sledoval a mapoval významný český astronom 20. století Antonín Bečvář.

Fotogalerie (1)
Antonín Bečvář

Malý Antonín se narodil ve středočeské Staré Boleslavi 10. června 1901. Na svět však bohužel přišel s vrozenou vadou páteře, která ho do značné míry hendikepovala, přesto se nevzdal. Od mládí se intenzivně zajímal o astronomii a také o hudbu – na klavír doprovázel tanečnice baletní školy v Brandýse, avšak přírodovědu si zvolil za životní profesi. Absolvoval klimatologii a astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze; studium ukončil disertační prací z oboru meteorologie v roce 1934.

Ze zahrady v Brandýse nad Labem do Vysokých Tater

Antonína Bečváře natolik uchvacovalo pozorování nebe, že ještě jako student postavil v roce 1927 na zahradě rodinné zemědělské usedlosti v Brandýse nad Labem malou hvězdárnu. Ta se brzy stala známým a oblíbeným místem astronomického pozorování a sjížděli se do ní tehdejší významní astronomové. Dlužno podotknout, že tento objekt slouží jako hydrometeorologická stanice dodnes.

 

V roce 1937 přijal Antonín Bečvář místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách. Na Štrbském plese, na terasu hotelu, umístil svou druhou kopuli pro nebeská pozorování. Právě odtud pozoroval před sedmdesáti lety (v roce 1942) novou kometu, která byla pojmenována jeho jménem. Po rozdělení Československa v březnu 1939 se mladému cílevědomému astronomovi podařilo přesvědčit vládu Slovenského štátu, že každá kulturní země musí mít svou vlastní hvězdárnu, a prosadil tak výstavbu nové horské hvězdárny na Skalnatém plese. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 totiž musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale (dnešní Hurbanovo) na Slovensku zrušena. Bečvář tehdy vymohl, aby byl výkonný reflektor o průměru 600 mm převezen na Skalnaté Pleso, kde v letech 1941 až 1943 vyrostla nová vysokohorská observatoř, jediná v tehdejším Československu, a dokonce jedna z nejvýše položených hvězdáren v Evropě.

Do vesmíru s atlasem

S hlavou doslova v oblacích započal Antonín Bečvář na Skalnatém plese pracovat na svém světoznámém díle – hvězdných atlasech. Se spolupracovníky dokončil v roce 1948 Atlas Coeli, v zahraničí známý jako Atlas of Heavens, jímž se stal skutečným fenoménem v oblasti hvězdné kartografie. V astronomii založil tradici výzkumu meziplanetární hmoty a Slunce.

 

Studium mraků

Ovšem astronom a přírodovědec Bečvář na obloze nehledal jen hvězdy. Oblaka, která mu tak často zakrývala výhled, se stala jeho další láskou a vášní. Po právu je považován za průkopníka československé meteorologické fotografie a filmu o vývoji horských mraků, neboť po celou dobu, kdy pobýval ve Vysokých Tatrách, studoval a fotografoval mraky. Výsledek svých poznatků poté soustředil do neobyčejného díla – Atlasu horských mraků (1953). Krásu horské přírody vnímal i jako náruživý turista a obdivovatel hor, který dokázal zaznamenat na filmový svitek veškerou poezii míst, jež navštívil. A tak ani není divu, že v roce 1948 dokonce vydal barevnou publikaci Vysoké Tatry.

 

Jakkoli profesně vynikající šéf a světově uznávaný vědec (nebo právě proto), byl Bečvář komunistům nepohodlná osoba. Přestože se tedy hvězdárna na Skalnatém Plese stala za dobu své existence uznávaným vědeckým ústavem a pod jejími kopulemi se vystřídalo mnoho věhlasných astronomů, byl její zakladatel a první ředitel (1943–1950) v roce 1951 propuštěn.

Návrat na zahradu v Brandýse

Tehdy padesátiletý Antonín Bečvář se vrátil domů do Brandýsa nad Labem, opravil zde svou hvězdárničku a pokračoval v nebeském mapování, které vyvrcholilo velkolepou trilogií hvězdných atlasů Eclipticalis (1958), Borealis (1962) a Australis (1964).

 

V Čechách i na Slovensku působící Antonín Bečvář zemřel 10. ledna 1965, ale jeho jméno zůstalo nad mraky, neboť je nese kometa, planeta a jeden z kráterů na Měsíci. Navždy tak potvrzují jeho význam pro světovou astronomii a meteorologii.

Marina Hužvárová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2024 - výsledky

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.

Baterie vydrží 50 let bez dobíjení

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.

Výběr střední školy: Plno mají i učiliště

Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.

Nanosatelit a horkovzdušný balón pro nouzové širokopásmové připojení kdekoli

Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail