Rubriky

Článků v rubrice: 22

Jak to bylo s Rákosovým pavilonem

Možná jste zaregistrovali plakáty s kobaltově modrým papouškem - vzácným arou Learovým -, které zvou do Rákosova pavilonu v pražské zoologické zahradě, slavnostně otevřeného 28. září 2019. Příležitost k tomu poskytlo sté výročí založení zoologické zahrady v Praze. V roce 1919 zahájila nově zvolená komise Ministerstva školství a národní osvěty přípravy k jejímu vybudování. Teprve 28. září 1931 pak zakladatel a první ředitel ZOO Praha prof. Jiří Janda přivítal první návštěvníky z řad veřejnosti. A protože byl prof. Janda zanícený milovník ptáků, od samého počátku tu nechyběla řada voliér pro opeřence. Jak ale běžel čas, ptačí voliéry postupně dosloužily. Když se v roce 2012 najednou objevil člověk s velkorysou nabídkou podpořit stavbu nového objektu pro papoušky, jen odborníci věděli, že onen téměř neznámý mecenáš stál například u zrodu tradice dnes tak oblíbené výstavy exotického ptactva v Botanické zahradě PřF UK Na Slupi. Darem, za který vyrostl Rákosův pavilon, si Standa na konci života udělal velkou radost.

100 let z hlediska astronomie není nic, z hlediska pozemských astronomů je to významné výročí

Jen o dva dny dříve, než je datováno založení Mezinárodní astronomické unie (28. července 1919), přišla na svět budoucí významná osobnost této oblasti přírodních věd. Doyen české astronomie a světově uznávaný odborník Luboš Perek oslavil letos 26. července své sté narozeniny.

Waffles a ti druzí v EMBL

Mezi turisticky nejvyhledávanější místa v Německu patří Heidelberg, historické město s nejstarší univerzitou na území dnešního Německa a spoustou výzkumných institucí. Jen pár kilometrů od středu města se v kopci nad širokou rýnskou nížinou ukrývá ve vysokých stromech areál Evropské molekulárně biologické laboratoře. A právě ve zdejší Laboratoři GeneCore, čili Genomic Core Facility, jsem se setkala s českým technikem Janem Provazníkem.

Soutěž vědeckých prací mladých PhD studentů otevřena!

Jste studentem PhD a máte zajímavý výsledek? Pochlubte se! Je tu letošní Cena pro mladé evropské vědce EYRA – ohýnek, v němž se doposud nezablýsklo žádné české želízko, a to dokonce ani od centrální Evropy východním směrem. A to je škoda.

Osobnost české chemie na poštovní známce

Objev chemické látky, ale také štěstěna v podobě shody šťastných okolností, to jsou základy úspěchu profesora Antonína Holého (1. září 1936 - 16. července 2012), geniálního českého chemika, který prožil celý svůj profesní život v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (předtím ČSAV) a jehož nedožité 80. narozeniny letos 1. září pracoviště v pražských Dejvicích připomíná.

O kosmu a češtině

„Před žádnou, žádnou záhadou / své šíje neskloníme, / o nebes klenby nejzazší / svým duchem zazvoníme.“ Víte, odkud jsou tyto optimistické verše? Před 170 lety je napsal nadšený astronom – proslulý spisovatel Jan Neruda ve své sbírce Písně kosmické. Tenkrát nemohl tušit, že se jeho sbírka do kosmu opravdu dostane. A jestliže v jiné básni učený žabák otevírá tvrdé lebi žabám v kaluži: ‚Vysvětloval jim oblohu, / líčil ty světlé drtky, / mluvil o pánech hvězdářích, / zove je „Světa krtky“‘, pak vězte, že i krtek, byť plyšový, podnikl vesmírnou misi. Za oběma zmíněnými českými vyslanci stojí usměvavá elegantní žena Indira Feustelová.

1 2 3 4 ...

Nejnovější články

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.

Náměty do globální diskuse o energetice

World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.

Ocelová schránka pro 150 000 000 °C horké plazma

Korea dokončila první sektor vakuové komory! Málokdo mimo fúzní komunitu asi zaregistroval, co se nyní děje na jihu Francie, sto kilometrů severně od Marseille. Do vědeckého centra Cadarache se začínají svážet z celého světa gigantické supravodivé magnetické ...

Olovo tvrdší než ocel

Řeknete si, že to není možné, protože každý ze školy ví, že olovo je měkký kov. Avšak vědcům se podařilo olovo rychle stlačit velmi výkonným laserem. Díky tomu se typicky měkké olovo stalo dvěstěpadesátkrát tvrdším než je tvrzená ocel.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail