Nové jaderné projekty pro Evropu
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.
Od mládí vyrůstal v akademickém prostředí, kterému nakonec zůstal věrný po celý život. Byl nejmladším ze čtyř synů univerzitního profesora moderních jazyků na göttingenské univerzitě, na které posléze on sám začal studovat chemii. Byl evidentně velice nadaný, vždyť doktorát získal už v pouhých 19 letech. Bezprostředně po ukončení studia se vydal na cesty po Evropě, při kterých navštěvoval moderní výrobní podniky, mineralogické sbírky, známé laboratoře a vědecké instituce. Setkal se přitom s mnoha významnými vědci, například s proslulým chemikem Justusem von Liebigem, či mineralogem Eilhardem Mitscherlichem, který jej inspiroval ke geologickému bádání v pohoří Eifel. V Paříži navštěvoval přednášky na slavné École Polytechnique, seznámil se s proslulým chemikem Josephem Louisem Gay‑Lussacem a v Sevres se zajímal o v té době nejvýznačnější evropskou porcelánku. Během této několikaleté studijní cesty si Bunsen vytvořil síť vědeckých kontaktů, kterou pak využíval pro svou kariéru.
Po návratu do Německa se stal odborným asistentem na göttingenské univerzitě a pustil se do řady experimentů. Tady například objevil, že hydroxid železnatý se dá s úspěchem použít jako srážedlo, tj. protilátka proti otravě arsenikem. Jako profesor působil v Marburgu, Vratislavi a posléze na univerzitě v Heidelbergu. Spektrum jeho činnosti bylo široké, je považován za zakladatele německé fyzikální chemie. V roce 1841 například vylepšil galvanický článek W. Grovea, výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. V roce 1859 pracoval společně s Gustavem Kirchhoffem na základech spektrální analýzy. Touto metodou pak v příštím roce objevili spektrálním rozborem dürckheimské solanky nový prvek, který nazvali cesium. Byl to první prvek objevený spektrální analýzou.
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.