Dovoz energií je Achillovou patou Evropy
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.
Od mládí vyrůstal v akademickém prostředí, kterému nakonec zůstal věrný po celý život. Byl nejmladším ze čtyř synů univerzitního profesora moderních jazyků na göttingenské univerzitě, na které posléze on sám začal studovat chemii. Byl evidentně velice nadaný, vždyť doktorát získal už v pouhých 19 letech. Bezprostředně po ukončení studia se vydal na cesty po Evropě, při kterých navštěvoval moderní výrobní podniky, mineralogické sbírky, známé laboratoře a vědecké instituce. Setkal se přitom s mnoha významnými vědci, například s proslulým chemikem Justusem von Liebigem, či mineralogem Eilhardem Mitscherlichem, který jej inspiroval ke geologickému bádání v pohoří Eifel. V Paříži navštěvoval přednášky na slavné École Polytechnique, seznámil se s proslulým chemikem Josephem Louisem Gay‑Lussacem a v Sevres se zajímal o v té době nejvýznačnější evropskou porcelánku. Během této několikaleté studijní cesty si Bunsen vytvořil síť vědeckých kontaktů, kterou pak využíval pro svou kariéru.
Po návratu do Německa se stal odborným asistentem na göttingenské univerzitě a pustil se do řady experimentů. Tady například objevil, že hydroxid železnatý se dá s úspěchem použít jako srážedlo, tj. protilátka proti otravě arsenikem. Jako profesor působil v Marburgu, Vratislavi a posléze na univerzitě v Heidelbergu. Spektrum jeho činnosti bylo široké, je považován za zakladatele německé fyzikální chemie. V roce 1841 například vylepšil galvanický článek W. Grovea, výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. V roce 1859 pracoval společně s Gustavem Kirchhoffem na základech spektrální analýzy. Touto metodou pak v příštím roce objevili spektrálním rozborem dürckheimské solanky nový prvek, který nazvali cesium. Byl to první prvek objevený spektrální analýzou.
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.