Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.
Od mládí vyrůstal v akademickém prostředí, kterému nakonec zůstal věrný po celý život. Byl nejmladším ze čtyř synů univerzitního profesora moderních jazyků na göttingenské univerzitě, na které posléze on sám začal studovat chemii. Byl evidentně velice nadaný, vždyť doktorát získal už v pouhých 19 letech. Bezprostředně po ukončení studia se vydal na cesty po Evropě, při kterých navštěvoval moderní výrobní podniky, mineralogické sbírky, známé laboratoře a vědecké instituce. Setkal se přitom s mnoha významnými vědci, například s proslulým chemikem Justusem von Liebigem, či mineralogem Eilhardem Mitscherlichem, který jej inspiroval ke geologickému bádání v pohoří Eifel. V Paříži navštěvoval přednášky na slavné École Polytechnique, seznámil se s proslulým chemikem Josephem Louisem Gay‑Lussacem a v Sevres se zajímal o v té době nejvýznačnější evropskou porcelánku. Během této několikaleté studijní cesty si Bunsen vytvořil síť vědeckých kontaktů, kterou pak využíval pro svou kariéru.
Po návratu do Německa se stal odborným asistentem na göttingenské univerzitě a pustil se do řady experimentů. Tady například objevil, že hydroxid železnatý se dá s úspěchem použít jako srážedlo, tj. protilátka proti otravě arsenikem. Jako profesor působil v Marburgu, Vratislavi a posléze na univerzitě v Heidelbergu. Spektrum jeho činnosti bylo široké, je považován za zakladatele německé fyzikální chemie. V roce 1841 například vylepšil galvanický článek W. Grovea, výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. V roce 1859 pracoval společně s Gustavem Kirchhoffem na základech spektrální analýzy. Touto metodou pak v příštím roce objevili spektrálním rozborem dürckheimské solanky nový prvek, který nazvali cesium. Byl to první prvek objevený spektrální analýzou.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.