Biografie

Článků v rubrice: 180

Planety obíhají kolem Slunce…

Německý astronom, fyzik a matematik Johannes Kepler se narodil 27. prosince ve Weilu jako syn prostého a drsného žoldnéře. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně, od jeho smrti tedy uplyne právě 380 let. V Čechách prožil 12 plodných let, které zásadně ovlivnily jeho dílo.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Studoval na univerzitě v Tübingen, kde se díky svému učiteli Michaelu Mästlinovi, matematikovi a hvězdáři, seznámil s Koperníkovým učením. Tehdy se však s ním ještě plně neztotožnil. Po skončení studií začal Koperník v roce 1594 vyučovat matematiku na škole ve Štýrském Hradci, kde k jeho povinnostem patřilo i sestavování kalendáře, prorokování počasí a sestavování horoskopů. Tamní náboženská nesnášenlivost ho po šesti letech přiměla přijmout pozvání jednoho z nejvýznamnějších hvězdářů té doby Tychona Brahe a vydat se do Prahy ke dvoru císaře Rudolfa II.

Zákony zformuloval u dvora Rudolfa II.
V Praze působil zpočátku jako Brahův asistent a pomocník, po jeho smrti pak převzal funkci císařského „matematikuse“. Žil a pracoval v tzv. Kurzovském domě na Hradčanech, kde Brahe sídlil. Dnes na místě tohoto domu stojí budova gymnázia nesoucího Keplerovo jméno. Později měl vlastní pracovnu na Ovocném trhu a v Karlově ulici na Starém Městě pražském.

Spolupráce s Brahem byla pro něj velice užitečná, neboť mohl využívat jeho mimořádně přesná pozorování a pečlivé záznamy. Sám tak výborným pozorovatelem nebyl a v pozdějším věku díky značné krátkozrakosti snad dokonce hvězdy vůbec neviděl. Jeho síla byla ve výpočtech. Na Braheho podnět vypočítal dráhu planety Mars a po smrti svého předchůdce dokončil proslulé Rudolfinské astronomické tabulky, které pak roku 1627 v Ulmu vyšly tiskem. V Praze také po letech výpočtů objevil a zformuloval první dva ze svých slavných zákonů:

Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce.

Obsahy ploch opsaných průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.

Oba zákony uveřejnil Kepler v díle Astronomia nova, které vyšlo roku 1609. Třetí zákon – Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je stejný jako poměr třetích mocnin jejich velkých poloos (středních vzdáleností těchto planet od Slunce) – formuloval až mnohem později za svého pobytu v Linci.

Závěr života bez peněz
Do Lince odešel z Čech v roce 1612, po smrti císaře Rudolfa II. Soustavně trpěl finanční tísní. V Praze sice zastával na císařském dvoře významné postavení, ale ve vyplácení odměn byl Rudolf příslovečně liknavý. Příliš se to nezlepšilo ani v novém působišti, tam dokonce obvinili jeho matku z čarodějnictví a jemu dalo spoustu práce, aby ji zachránil před hranicí. S rodinou se ještě roku 1626 přestěhoval do Ulmu, odkud se po čtyřech letech vydal na obtížnou cestu do Řezna, kde doufal, že mu bude vyplacena aspoň část dluhu ještě z pražských časů. Místo toho jej tu však zastihla smrt.

Zvláštní kapitolu Keplerova díla představuje astrologie, za svůj život sestavil údajně na 800 horoskopů. Traduje se, že tak činil nerad a pouze pro výdělek, vždyť prohlásil: „Astronomie je moudrou matkou a astrologie záletnou dcerkou, která – aby svou matku udržela při životě – se prodává každému zájemci, který chce a může zaplatit.“ Na druhé straně však zavedl do sestavování horoskopů dosud neznámé postupy. Asi nejznámější horoskop vypracoval roku 1609 pro vévodu Albrechta z Valdštejna.

A ještě…
Rozhodně bychom neměli zapomenout na dalšího letošního jubilanta – lékaře, astronoma, přírodovědce, mnohostranného učence evropského věhlasu Tadeáše Hájka z Hájku (1525–1600). Právě jeho zásluhou byl na pražský dvůr císaře Rudolfa II. pozván dánský astronom Tycho Brahe a posléze i Johannes Kepler.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail