Planety obíhají kolem Slunce…

Německý astronom, fyzik a matematik Johannes Kepler se narodil 27. prosince ve Weilu jako syn prostého a drsného žoldnéře. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně, od jeho smrti tedy uplyne právě 380 let. V Čechách prožil 12 plodných let, které zásadně ovlivnily jeho dílo.

Studoval na univerzitě v Tübingen, kde se díky svému učiteli Michaelu Mästlinovi, matematikovi a hvězdáři, seznámil s Koperníkovým učením. Tehdy se však s ním ještě plně neztotožnil. Po skončení studií začal Koperník v roce 1594 vyučovat matematiku na škole ve Štýrském Hradci, kde k jeho povinnostem patřilo i sestavování kalendáře, prorokování počasí a sestavování horoskopů. Tamní náboženská nesnášenlivost ho po šesti letech přiměla přijmout pozvání jednoho z nejvýznamnějších hvězdářů té doby Tychona Brahe a vydat se do Prahy ke dvoru císaře Rudolfa II.

Zákony zformuloval u dvora Rudolfa II.
V Praze působil zpočátku jako Brahův asistent a pomocník, po jeho smrti pak převzal funkci císařského „matematikuse“. Žil a pracoval v tzv. Kurzovském domě na Hradčanech, kde Brahe sídlil. Dnes na místě tohoto domu stojí budova gymnázia nesoucího Keplerovo jméno. Později měl vlastní pracovnu na Ovocném trhu a v Karlově ulici na Starém Městě pražském.

Spolupráce s Brahem byla pro něj velice užitečná, neboť mohl využívat jeho mimořádně přesná pozorování a pečlivé záznamy. Sám tak výborným pozorovatelem nebyl a v pozdějším věku díky značné krátkozrakosti snad dokonce hvězdy vůbec neviděl. Jeho síla byla ve výpočtech. Na Braheho podnět vypočítal dráhu planety Mars a po smrti svého předchůdce dokončil proslulé Rudolfinské astronomické tabulky, které pak roku 1627 v Ulmu vyšly tiskem. V Praze také po letech výpočtů objevil a zformuloval první dva ze svých slavných zákonů:

Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce.

Obsahy ploch opsaných průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.

Oba zákony uveřejnil Kepler v díle Astronomia nova, které vyšlo roku 1609. Třetí zákon – Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je stejný jako poměr třetích mocnin jejich velkých poloos (středních vzdáleností těchto planet od Slunce) – formuloval až mnohem později za svého pobytu v Linci.

Závěr života bez peněz
Do Lince odešel z Čech v roce 1612, po smrti císaře Rudolfa II. Soustavně trpěl finanční tísní. V Praze sice zastával na císařském dvoře významné postavení, ale ve vyplácení odměn byl Rudolf příslovečně liknavý. Příliš se to nezlepšilo ani v novém působišti, tam dokonce obvinili jeho matku z čarodějnictví a jemu dalo spoustu práce, aby ji zachránil před hranicí. S rodinou se ještě roku 1626 přestěhoval do Ulmu, odkud se po čtyřech letech vydal na obtížnou cestu do Řezna, kde doufal, že mu bude vyplacena aspoň část dluhu ještě z pražských časů. Místo toho jej tu však zastihla smrt.

Zvláštní kapitolu Keplerova díla představuje astrologie, za svůj život sestavil údajně na 800 horoskopů. Traduje se, že tak činil nerad a pouze pro výdělek, vždyť prohlásil: „Astronomie je moudrou matkou a astrologie záletnou dcerkou, která – aby svou matku udržela při životě – se prodává každému zájemci, který chce a může zaplatit.“ Na druhé straně však zavedl do sestavování horoskopů dosud neznámé postupy. Asi nejznámější horoskop vypracoval roku 1609 pro vévodu Albrechta z Valdštejna.

A ještě…
Rozhodně bychom neměli zapomenout na dalšího letošního jubilanta – lékaře, astronoma, přírodovědce, mnohostranného učence evropského věhlasu Tadeáše Hájka z Hájku (1525–1600). Právě jeho zásluhou byl na pražský dvůr císaře Rudolfa II. pozván dánský astronom Tycho Brahe a posléze i Johannes Kepler.