Biografie

Článků v rubrice: 180

Výročí pokračují – Johannes Gutenberg

Časopis 3. pól změnil tvář, ale zachoval rubriku věnující se výročím významných vědců a techniků. Rok 2008 jich – stejně jako léta předchozí – nabízí celou řadu. Pro vaši představu je připomínáme alespoň tímto abecedním přehledem. Abecedním proto, abychom se vyhnuli dojmu, že je řadíme podle jejich zásluh:

Fotogalerie (2)
Johannes Gutenberg

Rakouský chemik Karl Auer (*1858) se proslavil vynálezem plynové punčošky, skotský fyzik John Logie Baird (*1888) přinesl lidstvu televizi, francouzský elektrotechnik Marcel Deprez (†1918) nás naučil vést na dálku elektrický proud, německý technik Rudolf Diesel (*1858) vynalezl vznětový motor, francouzský fyzik Léon Jean Foucault (†1868) rozsvítil elektrickou obloukovou lampu, italský lékař Louigi Galvani (†1798) objevil elektřinu – a měl štěstí, neboť díky datu narození se dostal do naší galerie už loni. Německý fyzik Otto Hahn (†1968) přišel na štěpnou reakci izotopu uranu 235, americký technik Joseph Henry (†1878) objevil elektromagnetickou indukci, francouzský fyzik Frédéric Joliot-Curie (†1958) objevil umělou radioaktivitu, švédský přírodopisec Carl Linné (†1778) rozdělil přírodu do škatulek, rakouský inženýr Alois Negrelli (†1858) nejen spoluvypracoval projekt Suezského průplavu, ale i Karlínského viaduktu v Praze. Americký technik Lester Allen Pelton (†1908) vymyslel rychloběžnou vodní turbínu, anglický technik George Stephenson (†1848) vynalezl parní lokomotivu a k ní i železnici, český chasník Václav Veverka (†1848) vykoval se svým bratrancem ruchadlo a německý optik Carl Friedrich Zeiss (†1888) se pustil do výroby čoček.

Na všechny tyto slavné muže se nedostalo, neboť čtyři čísla časopisu nám dávají prostor jen pro stejný počet jubilantů. Prvním z letošní čtveřice je Johannes Gutenberg.

Knihy pro všechny
Johannes Gutenberg (vl. jm. Gensfleich), vynálezce knihtisku, se narodil někdy mezi léty 1397 a 1400 snad v Mohuči. Tam i 3. února 1468 zemřel. Nebyl ani význačný technik, natož vědec, ale svým vynálezem učinil pro rozvoj vzdělanosti víc než kdokoli jiný.

Malý Johannes se narodil v zámožné měšťanské rodině a dostalo se mu na tehdejší dobu dobrého vzdělání. Vyučil se zlatnictví a zpracování kovů. Od mládí jej ale lákalo dát písmu tištěnou podobu. Tisk pomocí lisu a tiskařské černi už byl tehdy znám, tisklo se však pouze z dřevorytů, ať už obrázky nebo vyřezané texty.

Někdy ve 20. letech 15. století odchází rodina z neklidné Mohuče do pokojnějšího Štrasburku, kde si Johannes zřizuje dílnu, ve které se věnuje broušení kamenů a šperkařství. Více méně okrajově se přitom zabývá pokusy s tiskem. Vede ho touha najít metodu tvorby knih, které by byly levných natolik, aby byly dostupné všem. Tehdy přichází na geniální nápad výroby písma z kovu. Do formy s příslušným tvarem písmene se vlila roztavená slitina a po ztuhnutí se takto vyrobené litery vkládaly ručně do rámu, aby tvořily slova a řádky vět. Z každého rámu se pak dalo vytisknout prakticky neomezené množství jednotlivých stránek knihy.

Za nejstarší Gutenbergův tisk je pokládán Zlomek knih Sibyliných z roku 1445, za nejslavnější dvoudílná tzv. dvaačtyřicetiřádková Bible, k jejíž výrobě se v letech 1452–1459 spojil s mohučským měšťanem Johannem Fustem. To už má ovšem za sebou vyplenění a zapálení štrasburské dílny a návrat do Mohuče.

Gutenbergův vynález se šířil Evropou rychlostí blesku, sám vynálezce se však potýkal s velkými finančními problémy a soudy s věřiteli a podílníky na výrobě. Trochu klidu se mu dostává až když vstoupí do služeb Adolfa Nassavského, mohučského arcibiskupa. V roce 1466 přichází Gutenberg o zrak a dva roky nato umírá. Jeho dílo však patří k těm, které změnily svět.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail