Biografie

Článků v rubrice: 177

Luigi Galvani

Lékař, jehož objev zásadně ovlivnil život příštích generací, se narodil už před 270 lety, 9. září 1737 v Bologni, a zemřel tamtéž 4. prosince 1798.

Fotogalerie (1)
Luigi Galvani

Mladý Galvani chtěl původně vstoupit do kláštera, ale nakonec se rozhodl pro studium lékařství a přírodních věd. Měl pro to dobrou příležitost, vždyť v jeho rodné Bologni sídlila jedna z nejstarších a nejvěhlasnějších evropských univerzit. Po skončení studií se věnoval lékařské praxi a vynikl zejména jako chirurg a gynekolog. Roku 1762 se stal profesorem anatomie na své mateřské univerzitě a někdy mezi lety 1780–86 tady prováděl pokusy, při nichž mj. objevil „galvanismus“. V roce 1797 zasáhla do jeho života a kariéry politika – odmítl přísahat věrnost Napoleonově loutkové Cisalpské republice a byl nucen univerzitu opustit. Zbytek života pak strávil v ústraní u svého bratra.

Pokus s žabími stehýnky

Je docela paradoxní, že k objevu elektrického proudu – síly, která tak změnila svět – došlo jen náhodou, u jeho počátku stál laik a navíc si své pozorování vysvětlil zcela mylně. Proč se vlastně Luigi Galvani, profesor anatomie na staroslavné bolognské univerzitě, pustil do pitvání žab a proč studoval působení elektrického výboje na svaly žabích stehýnek, se v publikacích o dějinách přírodních věd nedočteme. Nicméně si při svých experimentech povšiml, že žabí stehýnka položená na plechu sebou při dotyku skalpelu škubají i bez užití elektrického výboje z jiného zdroje. Existuje i verze, že si tohoto jevu nevšiml pan profesor, ale jeho manželka, na věci to však nic nemění. Galvani pak pokračoval s pokusy dál a o výsledcích vydal spis, ve kterém vysvětloval pohyby svalů „živočišnou elektřinou“, která působí v každém živočišném těle.

 

Voltův sloup

Galvaniho „živočišné“ vysvětlení se však vůbec nelíbilo jeho krajanu Alessandru Voltovi, profesoru na univerzitě v Pavii. Tvrdil, že o žabí stehýnka vůbec nejde a že základem pozorovaného jevu jsou dva různé kovy (v tomto případě plech podložky a skalpel) ve vlhkém prostředí (jen v tomto hrála stehýnka svou roli). Vzbudil tak samozřejmě velké rozhořčení Galvaniho a jeho stoupenců a ostrou vědeckou diskusi. Ta skončila, až Volta předložil nevyvratitelný důkaz – zdroj elektrického proudu. Tvořil jej obyčejný sloupek ze střídavě pokládaných stříbrných mincí a zinkových kotoučků, proložených navlhčenými plstěnými kolečky. Tenhle první uměle vytvořený elektrický článek se od těch dob nazývá Voltův sloup. Volta na vědeckém poli nesporně zvítězil a navíc byl – na rozdíl od Galvaniho – oblíbencem císaře Napoleona, který jej zahrnoval poctami. Určitě však nebyl ješitný a dokázal uznat zásluhy jiných – jev, který první správně pochopil, nazval na počest jeho objevitele galvanismem a proud ze svého článku proudem galvanickým.

 

Možná nevíte, že …

když při našem vyprávění o šerém dávnověku bádání o elektřině používáme právě tento výraz, nečiníme nic nového. Pojmenování elektřina (z řeckého pojmenování jantaru – elektron) použil totiž už v roce 1600 londýnský lékař W. Gilbert. Už ten rozlišoval mezi elektřinou a magnetismem a stal se „otcem“ pokusů s třecí elektřinou. Jak se zdá, bez lékařů bychom dnes asi ani nesvítili.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail