Biografie

Článků v rubrice: 180

Luigi Galvani

Lékař, jehož objev zásadně ovlivnil život příštích generací, se narodil už před 270 lety, 9. září 1737 v Bologni, a zemřel tamtéž 4. prosince 1798.

Fotogalerie (1)
Luigi Galvani

Mladý Galvani chtěl původně vstoupit do kláštera, ale nakonec se rozhodl pro studium lékařství a přírodních věd. Měl pro to dobrou příležitost, vždyť v jeho rodné Bologni sídlila jedna z nejstarších a nejvěhlasnějších evropských univerzit. Po skončení studií se věnoval lékařské praxi a vynikl zejména jako chirurg a gynekolog. Roku 1762 se stal profesorem anatomie na své mateřské univerzitě a někdy mezi lety 1780–86 tady prováděl pokusy, při nichž mj. objevil „galvanismus“. V roce 1797 zasáhla do jeho života a kariéry politika – odmítl přísahat věrnost Napoleonově loutkové Cisalpské republice a byl nucen univerzitu opustit. Zbytek života pak strávil v ústraní u svého bratra.

Pokus s žabími stehýnky

Je docela paradoxní, že k objevu elektrického proudu – síly, která tak změnila svět – došlo jen náhodou, u jeho počátku stál laik a navíc si své pozorování vysvětlil zcela mylně. Proč se vlastně Luigi Galvani, profesor anatomie na staroslavné bolognské univerzitě, pustil do pitvání žab a proč studoval působení elektrického výboje na svaly žabích stehýnek, se v publikacích o dějinách přírodních věd nedočteme. Nicméně si při svých experimentech povšiml, že žabí stehýnka položená na plechu sebou při dotyku skalpelu škubají i bez užití elektrického výboje z jiného zdroje. Existuje i verze, že si tohoto jevu nevšiml pan profesor, ale jeho manželka, na věci to však nic nemění. Galvani pak pokračoval s pokusy dál a o výsledcích vydal spis, ve kterém vysvětloval pohyby svalů „živočišnou elektřinou“, která působí v každém živočišném těle.

 

Voltův sloup

Galvaniho „živočišné“ vysvětlení se však vůbec nelíbilo jeho krajanu Alessandru Voltovi, profesoru na univerzitě v Pavii. Tvrdil, že o žabí stehýnka vůbec nejde a že základem pozorovaného jevu jsou dva různé kovy (v tomto případě plech podložky a skalpel) ve vlhkém prostředí (jen v tomto hrála stehýnka svou roli). Vzbudil tak samozřejmě velké rozhořčení Galvaniho a jeho stoupenců a ostrou vědeckou diskusi. Ta skončila, až Volta předložil nevyvratitelný důkaz – zdroj elektrického proudu. Tvořil jej obyčejný sloupek ze střídavě pokládaných stříbrných mincí a zinkových kotoučků, proložených navlhčenými plstěnými kolečky. Tenhle první uměle vytvořený elektrický článek se od těch dob nazývá Voltův sloup. Volta na vědeckém poli nesporně zvítězil a navíc byl – na rozdíl od Galvaniho – oblíbencem císaře Napoleona, který jej zahrnoval poctami. Určitě však nebyl ješitný a dokázal uznat zásluhy jiných – jev, který první správně pochopil, nazval na počest jeho objevitele galvanismem a proud ze svého článku proudem galvanickým.

 

Možná nevíte, že …

když při našem vyprávění o šerém dávnověku bádání o elektřině používáme právě tento výraz, nečiníme nic nového. Pojmenování elektřina (z řeckého pojmenování jantaru – elektron) použil totiž už v roce 1600 londýnský lékař W. Gilbert. Už ten rozlišoval mezi elektřinou a magnetismem a stal se „otcem“ pokusů s třecí elektřinou. Jak se zdá, bez lékařů bychom dnes asi ani nesvítili.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Výroba vakuové nádoby ITER

Práce na staveništi tokamaku ITER pokročily a množí se zprávy o dokončených komponentách vlastního reaktoru tokamaku ITER, o jejich transportu z výrobních závodů na staveniště a jejich instalaci.

Proti znečistění ovzduší se dá bojovat i jednoduchým nástrojem za dolar

Jednoduché nové zařízení, které přijde na méně než 1 USD, by mohlo pomoci celosvětovému úsilí o snížení škodlivého znečištění ovzduší emisemi amoniaku. A zároveň zlepšit produkci potravin! Malý plastový nástroj navrhli brazilští vědci ve spolupráci s ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail