Školy čelí hackerským útokům, řešení nabízí služba ThreatGuard
Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...
Před 150 lety, 10. července 1856, se ve Smiljaně v Dalmácii (v dnešním Chorvatsku) narodil jeden z nejvýznamnějších elektrotechniků 20. století Nikola Tesla. Po životě naplněném nesmírně úspěšnou prací zemřel ve věku 86 let, 7. ledna 1943 v New Yorku.
Nikola pocházel z rodiny pravoslavného kněze, vyšší studia zahájil ve Štýrském Hradci a dokončil je na polytechnice v Praze. Po jejím absolvování nastoupil k telefonní společnosti v Budapešti. K jeho putování je dnešní generaci asi vhodné připomenout, že se stále pohyboval v hranicích domovské rakousko-uherské monarchie.
V Budapešti upozornil Tesla na sebe řadou praktických vynálezů a zlepšení a brzy mu přišla nabídka od pařížské elektrotechnické firmy, evropské filiálky Edisonovy společnosti. Tak se šestadvacetiletý mladík vydal roku 1882 do Paříže a po necelých dvou letech za moře k samotnému „guru“ tehdejší elektrotechniky – T. A. Edisonovi. Jejich spolupráce však nebyla od samého počátku nejšťastnější. Praktický vynálezce Edison lpěl na využívání stejnosměrného proudu, s nímž měl bohaté zkušenosti, mnohem vědečtěji založený Tesla viděl – a oprávněně – budoucnost v proudu střídavém, v čemž u Edisona nenacházel pochopení.
Tesla se proto vydal ke konkurenci. Ve firmě Westinghouse vedl výrobu indukčních elektromotorů a dalších elektrických strojů a i zde přinášel řadu zlepšení a vynálezů. Splnil si tu i svůj studentský sen využít energii Niagarských vodopádů k výrobě elektrické energie. Po dramatickém souboji s Edisonem získala tuto prestižní zakázku firma Westinghouse a Tesla tu mohl uplatnit své objevy v oboru vysokých napětí, vícefázových proudů ap. Od dvou alternátorů o výkonech po 3,8 MW v elektrárně přenášel výkon do města Buffalo vedením pod napětím 11 000 V, které pak transformoval na 110 V domovního rozvodu.
Roku 1890 se Tesla osamostatnil a v New Yorku si zřídil elektrotechnickou dílnu, kde se však dále zabýval především výzkumem. Navíc se příliš nestaral – narozdíl například od Edisona – o ochranu svých vynálezů patenty, a tak se k němu hrnuly spíše odborné pocty než majetek. Stal se čestným členem mnoha vědeckých společností a čestným doktorem řady vysokých škol – České vysoké učení technické mu tuto poctu udělilo v roce 1936. Roku 1912 byl údajně navržen na Nobelovu cenu, ale z neznámých důvodů ji odmítl. I tak zůstalo jeho jméno nezapomenutelným, dnes se jím nazývá jednotka magnetické indukce. Nelze ovšem říci, že by neměl úspěch i v podnikání, svá zařízení instaloval v mnoha velkých městech USA, zřídil veřejné osvětlení v Budapešti, Bělehradě atd.
Nesplněný úkol... Nikola Tesla se intenzívně zabýval také bezdrátovou telegrafií a opravdu velké úsilí věnoval pokusům o bezdrátový přenos elektrické energie. Neuspěl, jako ostatně i jeho následovníci dodnes.
Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...
Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.