Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Před 150 lety, 10. července 1856, se ve Smiljaně v Dalmácii (v dnešním Chorvatsku) narodil jeden z nejvýznamnějších elektrotechniků 20. století Nikola Tesla. Po životě naplněném nesmírně úspěšnou prací zemřel ve věku 86 let, 7. ledna 1943 v New Yorku.
Nikola pocházel z rodiny pravoslavného kněze, vyšší studia zahájil ve Štýrském Hradci a dokončil je na polytechnice v Praze. Po jejím absolvování nastoupil k telefonní společnosti v Budapešti. K jeho putování je dnešní generaci asi vhodné připomenout, že se stále pohyboval v hranicích domovské rakousko-uherské monarchie.
V Budapešti upozornil Tesla na sebe řadou praktických vynálezů a zlepšení a brzy mu přišla nabídka od pařížské elektrotechnické firmy, evropské filiálky Edisonovy společnosti. Tak se šestadvacetiletý mladík vydal roku 1882 do Paříže a po necelých dvou letech za moře k samotnému „guru“ tehdejší elektrotechniky – T. A. Edisonovi. Jejich spolupráce však nebyla od samého počátku nejšťastnější. Praktický vynálezce Edison lpěl na využívání stejnosměrného proudu, s nímž měl bohaté zkušenosti, mnohem vědečtěji založený Tesla viděl – a oprávněně – budoucnost v proudu střídavém, v čemž u Edisona nenacházel pochopení.
Tesla se proto vydal ke konkurenci. Ve firmě Westinghouse vedl výrobu indukčních elektromotorů a dalších elektrických strojů a i zde přinášel řadu zlepšení a vynálezů. Splnil si tu i svůj studentský sen využít energii Niagarských vodopádů k výrobě elektrické energie. Po dramatickém souboji s Edisonem získala tuto prestižní zakázku firma Westinghouse a Tesla tu mohl uplatnit své objevy v oboru vysokých napětí, vícefázových proudů ap. Od dvou alternátorů o výkonech po 3,8 MW v elektrárně přenášel výkon do města Buffalo vedením pod napětím 11 000 V, které pak transformoval na 110 V domovního rozvodu.
Roku 1890 se Tesla osamostatnil a v New Yorku si zřídil elektrotechnickou dílnu, kde se však dále zabýval především výzkumem. Navíc se příliš nestaral – narozdíl například od Edisona – o ochranu svých vynálezů patenty, a tak se k němu hrnuly spíše odborné pocty než majetek. Stal se čestným členem mnoha vědeckých společností a čestným doktorem řady vysokých škol – České vysoké učení technické mu tuto poctu udělilo v roce 1936. Roku 1912 byl údajně navržen na Nobelovu cenu, ale z neznámých důvodů ji odmítl. I tak zůstalo jeho jméno nezapomenutelným, dnes se jím nazývá jednotka magnetické indukce. Nelze ovšem říci, že by neměl úspěch i v podnikání, svá zařízení instaloval v mnoha velkých městech USA, zřídil veřejné osvětlení v Budapešti, Bělehradě atd.
Nesplněný úkol... Nikola Tesla se intenzívně zabýval také bezdrátovou telegrafií a opravdu velké úsilí věnoval pokusům o bezdrátový přenos elektrické energie. Neuspěl, jako ostatně i jeho následovníci dodnes.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.