Sporofyty mechu přežily 9 měsíců ve vesmíru
Mechu se daří i v některých z nejextrémnějších prostředí na Zemi, od chladných vrcholků Himálaje až po suché, spálené písky Údolí smrti.
Před 150 lety, 10. července 1856, se ve Smiljaně v Dalmácii (v dnešním Chorvatsku) narodil jeden z nejvýznamnějších elektrotechniků 20. století Nicola Tesla. Po životě naplněném nesmírně úspěšnou prací zemřel ve věku 86 let, 7. ledna 1943 v New Yorku.
Nicola pocházel z rodiny pravoslavného kněze, vyšší studia zahájil ve Štýrském Hradci a dokončil je na polytechnice v Praze. Po jejím absolvování nastoupil k telefonní společnosti v Budapešti. K jeho putování je dnešní generaci asi vhodné připomenout, že se stále pohyboval v hranicích domovské rakousko-uherské monarchie.
V Budapešti upozornil Tesla na sebe řadou praktických vynálezů a zlepšení a brzy mu přišla nabídka od pařížské elektrotechnické firmy, evropské filiálky Edisonovy společnosti. Tak se šestadvacetiletý mladík vydal roku 1882 do Paříže a po necelých dvou letech za moře k samotnému „guru“ tehdejší elektrotechniky – T. A. Edisonovi. Jejich spolupráce však nebyla od samého počátku nejšťastnější. Praktický vynálezce Edison lpěl na využívání stejnosměrného proudu, s nímž měl bohaté zkušenosti, mnohem vědečtěji založený Tesla viděl – a oprávněně – budoucnost v proudu střídavém, v čemž u Edisona nenacházel pochopení.
Tesla se proto vydal ke konkurenci. Ve firmě Westinghouse vedl výrobu indukčních elektromotorů a dalších elektrických strojů a i zde přinášel řadu zlepšení a vynálezů. Splnil si tu i svůj studentský sen využít energii Niagarských vodopádů k výrobě elektrické energie. Po dramatickém souboji s Edisonem získala tuto prestižní zakázku firma Westinghouse a Tesla tu mohl uplatnit své objevy v oboru vysokých napětí, vícefázových proudů ap. Od dvou alternátorů o výkonech po 3,8 MW v elektrárně přenášel výkon do města Buffalo vedením pod napětím 11 000 V, které pak transformoval na 110 V domovního rozvodu.
Roku 1890 se Tesla osamostatnil a v New Yorku si zřídil elektrotechnickou dílnu, kde se však dále zabýval především výzkumem. Navíc se příliš nestaral – narozdíl například od Edisona – o ochranu svých vynálezů patenty, a tak se k němu hrnuly spíše odborné pocty než majetek. Stal se čestným členem mnoha vědeckých společností a čestným doktorem řady vysokých škol – České vysoké učení technické mu tuto poctu udělilo v roce 1936. Roku 1912 byl údajně navržen na Nobelovu cenu, ale z neznámých důvodů ji odmítl. I tak zůstalo jeho jméno nezapomenutelným, dnes se jím nazývá jednotka magnetické indukce. Nelze ovšem říci, že by neměl úspěch i v podnikání, svá zařízení instaloval v mnoha velkých městech USA, zřídil veřejné osvětlení v Budapešti, Bělehradě atd.
Nesplněný úkol... Nicola Tesla se intenzívně zabýval také bezdrátovou telegrafií a opravdu velké úsilí věnoval pokusům o bezdrátový přenos elektrické energie. Neuspěl, jako ostatně i jeho následovníci dodnes.
Mechu se daří i v některých z nejextrémnějších prostředí na Zemi, od chladných vrcholků Himálaje až po suché, spálené písky Údolí smrti.
„Zvaž vědu!“ je projekt, který se zaměřuje na popularizaci přírodních a technických věd a na podporu aktivních středoškoláků. Jeho cílem je motivovat mladé lidi k zájmu ...
Zrušení letního času by mohlo v USA zabránit více než 300 000 případům mrtvice ročně. Posunutí času o hodinu dopředu v březnu a posunutí zpět na podzim narušuje dvakrát ročně cirkadiánní rytmus.
Chobotnice, olihně, sépie a další druhy hlavonožců jsou známé svými neuvěřitelnými maskovacími schopnostmi, kdy rychle mění barvu a texturu kůže, aby s okolím.
Lawsonovo kritérium je Ohmův zákon pro termojadernou fúzi. Aby uvolněné energie bylo více než vstupní, musí být součin hustoty plazmatu a doby udržení jeho energie větší než ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.