Biografie

Článků v rubrice: 182

Michail Vasiljevič Lomonosov

Mnohostranný ruský učenec zahrnující celou škálu přírodovědných oborů, ale také básník a literát – Michail Vasiljevič Lomonosov – zemřel před 240 lety, 4. dubna 1765 v Petrohradě.

Lomonosov se narodil někdy v listopadu roku 1711 jako syn sedláka, rybáře a stavitele lodí ve vsi Mišaninskaja v Archangelské gubernii. Přestože od mládí projevoval talent ke studiu, jeho sama negramotná rodina vzdělání nepřála, a tak odjel proti její vůli do Moskvy, kde se přihlásil na církevní Akademii. Aby byl přijat, zatajil svůj rolnický původ. Pravda se odhalila až po čtyřech letech, kdy už jeho nadání bylo profesorům zjevné, a tak ho sice ze školy vyloučili, ale zároveň poslali na církevní Akademii do Kyjeva. Odtud byl pak jako jeden z nejlepších studentů přeložen na prestižní Akademii do Petrohradu. Ve studiu fyziky a chemie pokračoval ještě na univerzitě v Marburgu, kde také napsal svou první vědeckou práci. Po třech letech v Marburgu přešel do Freiburgu, kde se věnoval studiu hornictví. Roku 1741 se vrátil do vlasti – na petrohradskou Akademii, kde byl jmenován profesorem. Na chudého chlapce z negramotného vesnického prostředí tehdejšího Ruska to byla kariéra závratná, ale zasloužená. Lomonosov patřil nejen k velice všestranným učencům, což se v 18. století dalo ještě zvládnout, především však oplýval originálními myšlenkami, které posunovaly tehdejší vědecké poznání daleko kupředu. Například už v roce 1748 formuloval obecný zákon zachování hmotnosti a pohybu a o rok později vystoupil s myšlenkou, že podstatou tepla je pohyb malých částeček. Hojně publikoval, uveďme například práce O jevech vzduchových elektrickou silou způsobených nebo Teorie elektřiny na materialistickém základě či z oblasti chemie Základy matematické chemie. Vynikal i jako organizátor, podílel se na založení univerzity v Moskvě, pro niž navrhl statut a jež dodnes nese jeho jméno.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře zve

Pro studenty, mladé vědce a ostatní zájemce o kosmonautiku zde máme aktuální přednášky a programy pořádané Českou kosmickou kanceláří a vzdělávacím spolkem Kosmos-News. Nabízejí mateřským, základním i středním školám, ale i organizátorům dalších vzdělávacích ...

Úloha jaderné energie při obnově ekonomiky po pandemii

Agentura pro jadernou energii při OECD (OECD-NEA) vypracovala zprávu, která zkoumá úlohu jaderné energie v souvislosti s obnovou ekonomiky po COVID-19. Obsahuje čtyři hlavní témata: budování odolnosti elektrických sítí, tvorba pracovních příležitostí, ...

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Jiný plyn, jiné plazma

Čínská domácí agentura dodala první část systému vstřikování plynů do vakuové komory tokamaku ITER. Jedná se o spoustu trubek a trubiček, které dopravují z Budovy tritiového hospodářství do Budovy tokamaku všechny potřebné plyny.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail