Biografie

Článků v rubrice: 179

Udělat ze života sen a ze snu realitu.

„To bylo životní kredo mého dědečka, kterým se řídil od svých 17 let.,“ vzpomíná paní Hélène Langevin-Joliot, vnučka madame Curie. Čilá a bystrá ve svých pětasedmdesáti letech stále přednáší na konferencích a zájemcům při exkurzích v pařížském Curie museu také o své rodině. Vzpomíná na svou maminku Irenu i na babičku Marii, ukazuje rodinné fotografie a pak nechává návštěvníky tiše procházet laboratoří se zachovaným autentickým zařízením, ve které se tvořily dějiny fyziky počátku minulého století.

Fotogalerie (1)
Maria Curie-Skłodowska a Pierre Curie

„Není pravda, že Marie byla lepší než její muž Pierre,“ říká upřímně. „Byla ve skutečnosti jeho asistentkou. Aby ji v práci povzbudil, publikoval jejich společné práce s jejím jménem na prvním místě. Dnes je téměř zapomenut a Marie zůstala slavná. Není pravda ani to, že míchala v kádi tyčí smolinec – ve skutečnosti seděla u elektrometru a zapisovala údaje o záření.“ Dál vypravuje o tom, jak prarodiče celý život náruživě lyžovali, dopřávali své dceři bohatý vědecký základ, ale rodinu vždy kladli na první místo. V roce 1906 si Marie poznamenala do svého zápisníku: „Mám nejlepšího manžela, jakého jsem si jen mohla přát!“ Bylo to tři měsíce před jeho tragickou smrtí.
Matka Marie a její dcera Irène byly velmi rozdílných povah, obě silné individuality. Také Irène vychovávala své děti v silně rodinně založeném prostředí. „Není důležité být bohatý,“ říkala, a také: „Když něco chceš zařídit dobře, udělej si to sama.“ Její manžel Joliot nepocházel z vědecké rodiny, ale spíše z prostředí divadla a literatury. Celý život se také rozhodoval mezi chemií a fotbalem. „Měl mnoho dalších zájmů a pořád mluvil a mluvil...,“ vzpomíná paní Hélène. „Když maminka něco chtěla říct, musela se přihlásit jako ve škole.“ Irène byla nejprve asistentkou své matky, velmi na ni zapůsobilo a motivovalo ji, když Marie dostala v r. 1911 Nobelovu cenu. S Frédéricem Joliotem pak pokračovali v experimentech a od studia přírodní radioaktivity přešli k umělé. Experimentovali s reakcemi, při nichž se uvolńuje neutron a pozitron, na jejich práce navázal Rutherford. Ve svých 40 letech zdědila po matce vedení Ústavu pro výzkum radia v Paříži a toužila z něj udělat nejlepší a nejmodernější ústav pro aplikace záření, zejména v medicíně. (Radium bylo ve své době tak populární, že se přidávalo takřka do všeho, i do kosmetických přípravků.) Stala se tajemnicí francouzské vlády pro výzkum. V jejím zápisníku, kam si zaznamenávala pokusy, se našly údaje z roku 1938, z nichž vyplývá, že jako první pozorovala štěpení jádra – neuměla si to však vysvětlit, poslala proto výsledky Strassmannovi, aby je ověřil. Ten jí roku 1939 dal za pravdu a dnes je sám všemi považován za objevitele jaderného štěpení.
Silné rodinné zázemí přivedlo i vnoučata Marie Curie ke vědě. Rodiče nikdy Hélène ani jejímu bratrovi neříkali, čím mají být, přesto se z obou stali vědci. Nikdy dokonce ani nekontrolovali jejich školní prospěch. Slavná babička ani slavná matka nikdy nemluvily o tom, že ženy jsou ve vědě stejně schopné jako muži, ale celými svými životy to dokazovaly.
Dr. Langevin-Joliot přednáší ve světě nejen o radiační chemii, která je jejím oborem, ale i o místě a úloze žen ve vědě.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Biotechnologie a umělá inteligence proměňují zdravotnictví

Technologický pokrok přináší revoluci ve zdravotnictví, zlepšuje přístup pacientů k personalizované péči a zajišťuje, aby lékaři dodržovali pokyny založené na důkazech.

Potlesk pro „vynálezce“ tokamaku JET Paul-Henri Rebuta

Vedle „otců“ fúzního zařízení tokamaku Igora Tamma a Andreje Sacharova byl v historii fúze ještě další okamžik, kdy jednomu jedinému člověku mohla být udělena cena za nejlepší ...

Přeměna uhelné elektrárny na nízkoemisní teplárnu

Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první ...

Zdá se, že antigravitace neexistuje

Nový výzkum antihmoty dává Albertu Einsteinovi opět za pravdu. 27. září 2023 oznámil mezinárodní tým fyziků zásadní zjištění: zdá se, že antihmota ...

I antihmota se chová jako částice i vlna

Fyzici již dlouho vědí, že téměř vše – světlo a další formy energie, ale také každý atom ve vašem těle – se chová z klasického hlediska i jako částice, i jako ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail