Georg Simon Ohm

Dne 7. července roku 1854, tedy právě před 150 lety, zemřel v Mnichově jeden ze zakladatelů našeho „elektrického“ věku – Georg Simon Ohm. Jeho jméno však zná dodnes každý školák, aniž si to třeba uvědomuje. Je po něm totiž pojmenován nejen všeobecně známý zákon, ale také jednotka elektrického odporu.

G. S. Ohm se narodil 16. května 1787 v rodině zámečnického mistra v německém městečku Erlangen. Brzy přišel o matku, ale otec se o něj velmi pečlivě staral, dokonce sám studoval matematiku a fyziku, aby mohl nadaného syna podporovat při studiu. Přesto však se mladý Ohm ve své kariéře musel stále potýkat s velkou překážkou – nedostatkem finančních prostředků. Již v šestnácti letech začal navštěvovat univerzitu ve svém rodném městě, ale už po roce odešel jako výpomocný učitel do Švýcarska vydělávat si na studia. Do Erlangenu se nakonec vrátil, složil tu doktorát a dokonce získal docenturu, ovšem bez nároku na plat.
Nouze ho vyhnala na dráhu středoškolského profesora, zprvu do Bamberka a později na gymnázium v Kolíně nad Rýnem, kde ve skromných podmínkách pro vědecká bádání vytvořil své zásadní práce. Od roku 1833 přednášel na polytechnice v Norimberku, až byl roku 1849 díky své skvělé pověsti povolán na univerzitu v Mnichově. To už byl mj. držitelem vyznamenání londýnské Královské vědecké společnosti.
Ohmovi se tak splnilo jeho celoživotní přání, bylo mu však v té době už 62 let a z dosaženého cíle se dlouho netěšil, když po krátké nemoci roku 1854 zemřel.
Svůj všeobecně známý zákon – jeden z pilířů našich znalostí o elektřině, vyjadřující vztah proudu, napětí a elektrického odporu vodiče (R = U/I) – publikoval roku 1826 v práci Určení zákona, podle něhož kovy vedou elektřinu. Ohm si ovšem už tehdy uvědomoval, že jeho zákon platí pouze za jistých podmínek, především za běžné teploty. Je jistě zcela namístě, že jednotka elektrického odporu (označovaná řeckým písmenem W) byla nazvána jeho jménem ohm.
Ve své vědecké práci se Ohm věnoval i akustice, zkoumal fyzikální podstatu slyšení a studoval interferenční jevy.

Víte, že...
Letopočet končící čtyřkou je opravdu mimořádně bohatý na výročí vědců, jejichž jména byla svého času použita jako názvy fyzikálních jednotek?
Začneme-li od A, objevíme Anderse Jönse Angströma (1814–1874), Jeana Baptista Biota (*1774), Anderse Celsia (†1744), Marii Curie-Skłodowskou (†1934), Enrica Fermiho (†1954), Galilea Galileiho (*1564), Williama Gilberta (*1544), Heinricha Hertze (†1894), lorda Kelvina (*1824) a vedle Georga Simona Ohma ještě Wilhelma Eduarda Webera (*1804). Na některé jsme již vzpomínali, jiní přijdou pravděpodobně ještě letos na řadu.