Biografie

Článků v rubrice: 179

Emil Kolben

Poněkud ve stínu nestora české elektrotechniky Františka Křižíka stojí druhý z našich průkopníků „energie nového věku“ – Emil Kolben. Narodil se 1. listopadu 1862 ve Stránčicích u Prahy a zemřel právě před 60 lety, 3. července 1943 v Terezíně.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Emil Kolben vystudoval v Praze Malostranskou reálku a se skvělým prospěchem České vysoké učení technické. Díky vynikající pověsti získal Gerstnerovo cestovní stipendium a vydal se za zahraničními zkušenostmi – nejprve po Evropě, ale zakrátko za moře, do Spojených států, kde pracoval „guru“ elektrotechniky té doby, slavný Thomas Alva Edison.
Do Edisonových podniků také mladý Kolben nastoupil a dotáhl to až na šéfinženýra. Víc než sám Edison však Kolbena ovlivnil jeho tehdejší spolupracovník, jihoslovanský elektrotechnik Nikola Tesla, který pár let před tím rovněž absolvoval pražskou techniku. Na rozdíl od Edisona, který sázel na stejnosměrný proud, byl Tesla nadšeným propagátorem střídavého proudu a to tak důsledně, že po tvrdých sporech odešel ke konkurenci.
Kolben u Edisona zůstal a podílel se dokonce na konstrukci strojů na stejnosměrný proud, získal řadu patentů, ale na Teslovy myšlenky nezapomněl. Stále častěji zajížděl do Evropy, až nakonec nastoupil u špičkové švýcarské firmy Oerlikon, kde se zabýval přenosem elektrické energie třífázovým střídavým proudem o vysokém napětí. Domů se pak vrací s obrovským kreditem a bohatší o neocenitelné zkušenosti.
V roce 1896 založil ve Vysočanech elektrotechnický závod představující jednu kancelář a provizorní dřevěnou dílnu s pětadvaceti dělníky. Stroje poháněla parní lokomobila o výkonu 50 koní (35 kW). Netrvá však dlouho a v nově postavené budově pracuje už přes sto dělníků a výrobky – především třífázové elektromotory – jdou na odbyt nejen doma, ale především v zahraničí. Kolben vyváží do Anglie, Francie, Německa, Ruska, Nizozemí, Španělska i do zámoří. A to již před tím, než na Světové výstavě v Paříži (1900) získal jednu zlatou a dvě stříbrné medaile.
V novém století vybavuje Kolbenova továrna stroji elektrárny v Náchodě, Soběslavi, Berouně a jinde, po celých Čechách a Moravě. Její úspěchy však nepřišly samy – v Čechách totiž zuří stejný boj jako kdysi v USA, boj „stejnosměrných“ se „střídavými“. Oporou zastánců stejnosměrného proudu není nikdo menší než František Křižík, a tak Kolbenovo postavení je obtížné. Křižíka navíc preferuje jeho české vlastenectví a soustavná a nezištná podpora národní myšlenky. To je Kolbenovi naopak úplně cizí, má světový rozhled a zajímá ho především technický pokrok, doma se cítí spíš cizincem. Spor nakonec vyřeší sám problém – využívání střídavého proudu se v praxi ukáže neoddiskutovatelně výhodnější. První velká pražská elektrárna v Holešovicích neboli Ústřední elektrická stanice královského hlavního města Prahy je v roce 1899 vybavena třífázovými stroji a o elektrizaci země je tak prakticky rozhodnuto.
Kolben se stává nejvýznamnějším představitelem elektrotechnického průmyslu u nás, jeho továrny se rozrůstají a mají světový věhlas. Přichází však 15. březen 1939 a s ním němečtí okupanti. Hned následujícího dne Emil Kolben své závody opouští a odchází do ústraní, je totiž židovského původu a ví, co to v zemi ovládané nacisty znamená. Není to však nic platné. Více než osmdesátiletý technik a průmyslník je odvlečen do ghetta v Terezíně, kde krátce na to umírá.

VÍTE, ŽE...
Nesplněným snem Nikoly Tesly, kterému věnoval obrovské úsilí a značné finanční prostředky, bylo vyřešení bezdrátového přenosu elektrické energie. Nepodařilo se mu to a k naší škodě se to nepodařilo nikomu dodnes. Je to asi na vás.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak mohou roboti zneužít naši důvěřivost

Roboti se stávají čím dál rychleji součástí našich všedních životů. Proto bychom neměli podceňovat jejich vliv na společnost a možná bezpečnostní rizika, která jejich začleňování do běžného života přinese.

Alfred Werner a milník v dějinách chemie

K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail