Biografie

Článků v rubrice: 183

Vlnitou lepenku ještě dlouho nic nenahradí

V čem jste dostali zabalené vánoční dárky? Řadu z nich určitě ve vlnité lepence! Pak vězte, že ta se u nás vyrábí právě devadesát let. Ve sbírce rukopisů archivu Národního technického muzea v Praze je uložena zajímavá složka věnovaná úspěšnému českému podnikateli z období na přelomu 19. a 20. století a první ČSR Karlu Hlavatému, který zemřel zcela v zapomnění v roce 1953. Byl zapáleným a úspěšným podnikatelem ve výrobě papíru a spotřebního zboží z něj. A právě on u nás zavedl výrobu užitečné vlnité lepenky.

Fotogalerie (1)
Ani po devadesáti letech vlnitou lepenku nic nenahradí (foto MD)

Výroba papíru sahá do neuvěřitelného 2. století př. n. l., a to do oblasti dnešní Číny. Pro Evropu ho objevili a dovezli Arabové asi ve 12. století. První papírny začaly vznikat ve Španělsku a poté ve Francii a Itálii. U nás se používání papíru začalo šířit od 16. století. Původně sloužil k písemnému projevu, později k tisku a dnes se stal materiálem tak samozřejmě spjatým s kulturním, hospodářským a ekonomickým životem společnosti, že většina lidí všechny jeho klady a neustálou přítomnost ve své blízkosti ani nebere na vědomí. A nemysleme si, že ho počítače nebo plasty nahradí!

Karel Hlavatý

Protagonista našeho vyprávění se narodil v Plzni v roce 1870, v letech 1883 až 1886 se učil knihařem u zdejší firmy Kohout a jak to v té době bylo obvyklé, vypravil se po vyučení na vandr a pracoval v různých firmách střídavě v Praze a ve Vídni. V roce 1893 si založil v rodném městě vlastní knihařskou dílnu; jeho počáteční kapitál představovaly úspory ve výši sto zlatých a po dvou stech zlatých si vypůjčil od svých sester. Vyráběl školní sešity, účetní knihy, alba, pasporty, papírové tácky a další spotřební zboží. V roce 1910 si v Plzni pronajal větší prostory, což mu umožnilo rozšířit objem výroby i sortiment především o různé druhy obalů (dortové a kloboukové krabice, krabice pro různé obchody apod.).

Úspěšné podnikání "v papíru"

V roce 1917 přemístil svůj podnik do Budečské ulice v Praze. O rozsahu výroby a technologického zařízení svědčí nejlépe skutečnost, že pro jeho přestěhování z Plzně bylo nutno pronajmout deset železničních vagonů. První světová válka v letech 1914 - 1918 způsobila pokles poptávky po papírenském zboží; stagnaci výroby ovlivňoval také nedostatek surovin a pracovních sil. Po jejím skončení firma obnovila produkci papírových talířků, košíčků a sáčků, které dodávala převážně do pražských cukráren. Krátce po válce koupil Karel Hlavatý malý nákladní automobil, díky kterému mohl rozšířit odbyt zboží také na venkov.

Před 90 lety začala u nás výroba vlnité lepenky

Při návštěvě mezinárodní průmyslové výstavy v Drážďanech zaujala snaživého podnikatele novinka, inspirující jej k zásadní inovaci výrobního programu. Jednalo se o vlnitou lepenku - papírový materiál přírodního původu skládající se z vlnité vrstvy a jedné nebo více hladkých vrstev papíru. Jeho vynález a výroba prvního většího množství spadá již do 70. let 19. století v USA, ale velice širokého spektra využití se dočkala až ve 20. století. Nejprve bylo ovšem nutno najít větší výrobní prostory. Po delším hledání koupil Hlavatý dům v Lublaňské ulici, nechal zde vybudovat nové provozy a v roce 1927 zahájil výrobu obalové vlnité lepenky české provenience. Technologický postup spočíval ve změkčení papíru pomocí vysokotlaké páry, pak se papír zformoval do varhánků a následně vysušil. Z lepenky se vyráběly  například pevné kartonové krabice, uzpůsobené tak, aby odolaly nástrahám během železniční přepravy (nárazům, vibracím, vlhkosti, kompresi atd.) a požadavkům obchodníků a spotřebitelů (obaly na některé zboží se z estetických a reklamních důvodů již tehdy potiskovaly různými barevnými vzory).

I podlahy z papíru

Firma rovněž začala pod názvem Lakolit (později Lakolík) vyrábět levnou náhražku podlahových krytin. Šlo vlastně o různě vzorovaný lakovaný papír. Uvedení tohoto výrobku na trh předcházely na tehdejší dobu značné investice do reklamy, díky které zájem zákazníků předčil veškerá očekávání. Jak je vidět, úspěšnost firmy nebyla založena jen na technickém a strojně-technologickém pokroku a vlastních konstrukčních řešeních. Hlavatý již v období mezi světovými válkami začal praktikovat nové podnikatelské formy, kterým se dnes říká marketing. Zkušenosti s moderním řízením průmyslových podniků sbíral na svých častých zahraničních cestách.

Rodinný podnik

Na činnosti podniku se podíleli také synové Karla Hlavatého Alois a Karel. Těsně před německou okupací naší republiky uvedl v lednu 1939 do provozu nový závod v Praze - Hostivaři, do něhož soustředil veškerou produkci. Uprostřed druhé světové války v roce 1943 oslavila firma Hlavatý padesáté výročí svého založení. Při této příležitosti natočil zakladatel českého filmového dokumentu režizér Jiří Lehovec (ve svých dokumentárních snímcích se hlavně zajímal o obyčejné a všední věci) krátký film, v němž zachytil hostivařskou továrnu. Před deseti lety uvedl tento snímek filmový historik Karel Čáslavský ve svém oblíbeném televizním pořadu "Hledání ztraceného času".

Po skončení války, ještě než došlo k likvidaci soukromého podnikání, stačila firma v roce 1946 otevřít další provoz ve Vamberku. Oba závody patřily rodině Hlavatých do znárodnění v roce 1948. Vamberecká provozovna byla poté zrušena, hostivařský závod převzal národní podnik Pražské papírny. Na úspěšného podnikatele jsme museli programově zapomenout... To však je již jiná historie!

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Bez chytrých sítí se moderní energetika neobejde

Energetika se v posledních letech dramaticky proměňuje. Sílící tlaky na větší podíl obnovitelných zdrojů a uhlíkovou neutralitu na jedné straně a zvyšující ...

Severní mořská cesta je alternativou k Suezu

Když došlo letos v březnu k zablokování Suezského průplavu, zesílily diskuze o alternativách, které by nebyly náchylné k podobným událostem.

Montáž ITER: první cívka poloidálního pole je na místě

Největší tokamak na světě staví v Cadarache na jihu Francie sedm partnerů: EU, Rusko, Čína, USA, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Palivem bude směs deuteria a tritia ve stavu plazmatu.

Albert Einstein přemýšlel i o chování živočichů

Einstein byl znám tím, že si dopisoval i s obyčejnými lidmi, kteří ho oslovili. Badatelé objevili dosud neznámý dopis, který napsal jednomu inženýrovi Britského královského námořnictva.

Nejhlubší oceánský vrt v historii

Tým vědců pracujících u pobřeží Japonska letos v květnu vyvrtal díru 8 023 metrů pod hladinou Tichého oceánu. Je to hlouběji než kdykoli v jakémkoli oceánu před tím. Účelem je studovat historii zemětřesení v regionu.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail