Biografie

Článků v rubrice: 177

Vizionář

Na své cestě za významnými vědci a techniky se tentokrát vydáme do poměrně vzdálené minulosti, abychom si připomněli 800. výročí narození anglického vědce Rogera Bacona, velkého vizionáře vědeckotechnického pokroku a průkopníka experimentálních metod ve vědeckém zkoumání.

Fotogalerie (1)
Roger Bacon

Roger Bacon se narodil roku 1214 v Ilchesteru v anglickém hrabství Sommerset. Studoval v Paříži a v Oxfordu, kde také od roku 1240 působil jako univerzitní mistr. Od mládí byl členem františkánského řádu, jehož pravidla však při své vědecké práci často porušoval. Na rozdíl od tehdy obvyklé tendence byl kritikem Aristotela, ale děl (zejména matematických) antických učenců si vážil. Dokonce se naučil řecky, aby je mohl studovat v originále. Prosazoval zejména matematiku, kterou dobře znal, ale sám ji aktivně nerozvíjel. Považoval ji však za nutnou součást zkoumání a popisování přírodních jevů i za důležitý nástroj pro praktický život. Vyznal se i v astronomii a medicíně, chemii (a spolu s ní i alchymii) se učil od učenců arabských. Nejvíce se zaměřoval na optiku.

Důraz na logiku a přírodovědné vzdělání

Velmi usilovně prosazoval změnu vyučování na církevních školách (což byly tehdy de facto všechny) – místo neživotné scholastiky kladl důraz na logiku a přírodovědné vzdělání. Za základní pramen poznání považoval experiment, přičemž poukazoval na podstatný rozdíl mezi pouhým pozorováním jevů a plánovaným experimentem. Na toto téma sepsal tři velké spisy – Opus maius (Větší dílo), Opus minus (Menší dílo) a Opus tertium (Třetí dílo). Jeho bádání bylo pro současníky často obestřeno tajemstvím, a tak není divu, že byl stále v podezření z čarodějnictví či alespoň z neúcty k církevním dogmatům. V roce 1278 byl také uvězněn a na svobodu se dostal až po deseti letech na nátlak předních anglických šlechticů. Stále se však pohyboval mezi svobodou a žalářem, podle toho, jak osvícený papež byl zrovna u moci.

Rychlost světla je konečná a další pokusy

Z jeho konkrétních pokusů uveďme alespoň pozorování zatmění Slunce pomocí temné komory, zkoumání barev duhy, hledání polohy ohniska kulového zrcadla a čoček či vyslovení teorie, že rychlost světla je konečná. Vysvětloval však i zemskou přitažlivost, formuloval setrvačnost pohybu těles, experimentoval s magnetem a také se střelným prachem, který dokázal sám vyrobit. Ještě před Koperníkem zastával heliocentrickou soustavu a dokonce navrhoval reformu juliánského kalendáře, ke které však došlo až o staletí později.
Jako vizionář předpověděl vynález mikroskopu, dalekohledu (není vyloučeno, že nějaký dokonce sestrojil), ale i ponorky, parního stroje, letadla...

Zemřel v požehnaném věku roku 1294.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail