Biografie

Článků v rubrice: 182

Vizionář

Na své cestě za významnými vědci a techniky se tentokrát vydáme do poměrně vzdálené minulosti, abychom si připomněli 800. výročí narození anglického vědce Rogera Bacona, velkého vizionáře vědeckotechnického pokroku a průkopníka experimentálních metod ve vědeckém zkoumání.

Fotogalerie (1)
Roger Bacon

Roger Bacon se narodil roku 1214 v Ilchesteru v anglickém hrabství Sommerset. Studoval v Paříži a v Oxfordu, kde také od roku 1240 působil jako univerzitní mistr. Od mládí byl členem františkánského řádu, jehož pravidla však při své vědecké práci často porušoval. Na rozdíl od tehdy obvyklé tendence byl kritikem Aristotela, ale děl (zejména matematických) antických učenců si vážil. Dokonce se naučil řecky, aby je mohl studovat v originále. Prosazoval zejména matematiku, kterou dobře znal, ale sám ji aktivně nerozvíjel. Považoval ji však za nutnou součást zkoumání a popisování přírodních jevů i za důležitý nástroj pro praktický život. Vyznal se i v astronomii a medicíně, chemii (a spolu s ní i alchymii) se učil od učenců arabských. Nejvíce se zaměřoval na optiku.

Důraz na logiku a přírodovědné vzdělání

Velmi usilovně prosazoval změnu vyučování na církevních školách (což byly tehdy de facto všechny) – místo neživotné scholastiky kladl důraz na logiku a přírodovědné vzdělání. Za základní pramen poznání považoval experiment, přičemž poukazoval na podstatný rozdíl mezi pouhým pozorováním jevů a plánovaným experimentem. Na toto téma sepsal tři velké spisy – Opus maius (Větší dílo), Opus minus (Menší dílo) a Opus tertium (Třetí dílo). Jeho bádání bylo pro současníky často obestřeno tajemstvím, a tak není divu, že byl stále v podezření z čarodějnictví či alespoň z neúcty k církevním dogmatům. V roce 1278 byl také uvězněn a na svobodu se dostal až po deseti letech na nátlak předních anglických šlechticů. Stále se však pohyboval mezi svobodou a žalářem, podle toho, jak osvícený papež byl zrovna u moci.

Rychlost světla je konečná a další pokusy

Z jeho konkrétních pokusů uveďme alespoň pozorování zatmění Slunce pomocí temné komory, zkoumání barev duhy, hledání polohy ohniska kulového zrcadla a čoček či vyslovení teorie, že rychlost světla je konečná. Vysvětloval však i zemskou přitažlivost, formuloval setrvačnost pohybu těles, experimentoval s magnetem a také se střelným prachem, který dokázal sám vyrobit. Ještě před Koperníkem zastával heliocentrickou soustavu a dokonce navrhoval reformu juliánského kalendáře, ke které však došlo až o staletí později.
Jako vizionář předpověděl vynález mikroskopu, dalekohledu (není vyloučeno, že nějaký dokonce sestrojil), ale i ponorky, parního stroje, letadla...

Zemřel v požehnaném věku roku 1294.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail