Vizionář

Na své cestě za významnými vědci a techniky se tentokrát vydáme do poměrně vzdálené minulosti, abychom si připomněli 800. výročí narození anglického vědce Rogera Bacona, velkého vizionáře vědeckotechnického pokroku a průkopníka experimentálních metod ve vědeckém zkoumání.

Roger Bacon se narodil roku 1214 v Ilchesteru v anglickém hrabství Sommerset. Studoval v Paříži a v Oxfordu, kde také od roku 1240 působil jako univerzitní mistr. Od mládí byl členem františkánského řádu, jehož pravidla však při své vědecké práci často porušoval. Na rozdíl od tehdy obvyklé tendence byl kritikem Aristotela, ale děl (zejména matematických) antických učenců si vážil. Dokonce se naučil řecky, aby je mohl studovat v originále. Prosazoval zejména matematiku, kterou dobře znal, ale sám ji aktivně nerozvíjel. Považoval ji však za nutnou součást zkoumání a popisování přírodních jevů i za důležitý nástroj pro praktický život. Vyznal se i v astronomii a medicíně, chemii (a spolu s ní i alchymii) se učil od učenců arabských. Nejvíce se zaměřoval na optiku.

Důraz na logiku a přírodovědné vzdělání

Velmi usilovně prosazoval změnu vyučování na církevních školách (což byly tehdy de facto všechny) – místo neživotné scholastiky kladl důraz na logiku a přírodovědné vzdělání. Za základní pramen poznání považoval experiment, přičemž poukazoval na podstatný rozdíl mezi pouhým pozorováním jevů a plánovaným experimentem. Na toto téma sepsal tři velké spisy – Opus maius (Větší dílo), Opus minus (Menší dílo) a Opus tertium (Třetí dílo). Jeho bádání bylo pro současníky často obestřeno tajemstvím, a tak není divu, že byl stále v podezření z čarodějnictví či alespoň z neúcty k církevním dogmatům. V roce 1278 byl také uvězněn a na svobodu se dostal až po deseti letech na nátlak předních anglických šlechticů. Stále se však pohyboval mezi svobodou a žalářem, podle toho, jak osvícený papež byl zrovna u moci.

Rychlost světla je konečná a další pokusy

Z jeho konkrétních pokusů uveďme alespoň pozorování zatmění Slunce pomocí temné komory, zkoumání barev duhy, hledání polohy ohniska kulového zrcadla a čoček či vyslovení teorie, že rychlost světla je konečná. Vysvětloval však i zemskou přitažlivost, formuloval setrvačnost pohybu těles, experimentoval s magnetem a také se střelným prachem, který dokázal sám vyrobit. Ještě před Koperníkem zastával heliocentrickou soustavu a dokonce navrhoval reformu juliánského kalendáře, ke které však došlo až o staletí později.
Jako vizionář předpověděl vynález mikroskopu, dalekohledu (není vyloučeno, že nějaký dokonce sestrojil), ale i ponorky, parního stroje, letadla...

Zemřel v požehnaném věku roku 1294.