Sluneční bouře v roce 1967 málem vyvolala nukleární válku

Podle nové studie na základě historických dat stál svět 23. května 1967 na pokraji války. U. S. Air Force se začaly vážně připravovat k úderu poté, co přestal fungovat systém radarů. Armáda předpokládala, že Sovětský Svaz je nějakým zásahem vyřadil z provozu. Naštěstí vojenští meteorologové včas přesvědčili vrcholné představitele, že příčinou kolapsu radarů byla silná solární bouře. „Nebýt toho, že jsme včas investovali do monitorování solárních a geomagnetických bouří a jejich předpovídání, mohl nastat velký problém,“ říká Delores Knipp, fyzik z Univerzity Colorado Boulder a vedoucí studie. „To byla lekce o tom, jak je důležité být připraven.“

Sluneční bouře začala 18. května, kdy vědci zjistili velkou skupinu slunečních skvrn a silných magnetických polí na slunečním disku. Sluneční skvrna – tmavá a relativně chladná oblast na povrchu Slunce – bývá zdrojem silných výronů vysokoenergetického záření, známých jako erupce solárního plazmatu, nebo též výron koronární hmoty (coronal mass ejections – CME). Při slunečních erupcích nebo eruptivních protuberancích vzniká destrukcí místního magnetického pole. Přitom dochází k silnému výtrysku kosmického záření. Hmota a energie typického CME převyšuje hmotu a energii běžného slunečního větru. Rychlost šíření oblaku je 400 - 6 000 km/s. Odnáší s sebou 10¹² až 10¹³ kg hmoty, převážně protonů, heliových jader, elektronů, ale i těžších částic, a má kinetickou energii 10²³ až 10²⁵ joulů. Jakmile dojde k výronu koronární hmoty, začne vzniklý oblak expandovat. V době, kdy se dostane k Zemi, může být už tak velký, že zaplní polovinu prostoru mezi Sluncem a Zemí. Takový oblak přechází přes Zemi někdy i 36 hodin. Ne každý výron koronární hmoty míří směrem k Zemi, ale pokud se tak stane, naruší zemskou magnetosféru. Nejrychlejší oblak plazmatu se dostane k Zemi za 15 až 17 hodin, pomalejší za 3 až 5 dní. Způsobí geomagnetické bouře, polární záře, rušení rádiového signálu a v horším případě i poškození elektronických přístrojů, satelitů, transformátorů a výpadky proudu.

Falešný alarm

23. května 1967 zasáhl Zemi oblak slunečního plazmatu tak silný, že byl vidět pouhým okem. Studie zjistila, že emitoval radiové vlny takové intenzity, jaká nikdy dřív nebyla pozorována. Ve stejný den se zablokovaly všechny tři radarové systémy sítě včasného varování amerického letectva na severní polokouli: na Aljašce, v Grónsku a ve Spojeném Království. Americké letectvo předpokládalo, že to byl zásah Sovětského Svazu, protože zablokování radarů se považuje za válečný akt. A v té době zuřila tzv. „studená válka“. Velitelé rychle začali připravovat ke vzletu bombardéry nesoucí jaderné zbraně. Podle autorů studie to byly „další síly“, protože v šedesátých létech byla vlastně bombardovací letadla připravená ve vzduchu takřka nepřetržitě. Byla to vážná situace, ale naštěstí se otočila: „další síly“ nebyly nikdy použity. Co se stalo? Solární meteorologové z NORAD (North American Aerospace Defense Command – Severoamerická vzdušná obrana, společný systém USA a Kanady pro sledování příchozích raket a dalších možných hrozeb) zjistili, že šlo o sluneční erupci a nikoliv Sověty, kteří by narušili radary.

Armáda USA začala se sledováním sluneční aktivity a jejího vlivu na Zemi už v padesátých letech. A jak odhalila studie, od roku 1967 byl na toto téma NORAD pověřen prováděním denních aktualizací. Správná informace byla doručena velitelům letectva a dalším vysoce postaveným osobám včetně presidenta Lyndona Johnsona naštěstí včas.

Superbouře

Výtrysk sluneční hmoty v květnu 1967 zasáhl Zemi přibližně o 40 hodin později. CME se šíří prostorem rychle, ne však rychlostí světla jako elektromagnetické záření. Vyvolalo mohutnou geomagnetickou bouři, která narušila americkou radiovou komunikaci na téměř týden, a polární záři, která byla viditelná až v Novém Mexiku.

Rekord v podobných událostech drží tzv. Carringtonská událost ze září 1859. Tehdy geomagnetická bouře způsobila kolaps telegrafních systémů severní Ameriky a Evropy a polární záře byla viditelná až na úrovni Karibiku. Při dnešní závislosti na technologické infrastruktuře, energetických sítích a satelitech by dnes stejná událost byla devastující.

(O problematice jsme psali v článku Odpojte transformátory, blíží se sluneční bouře! http://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/22-odpojte-transformatory-blizi-se-slunecni-boure.)