Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 254

Sluneční bouře v roce 1967 málem vyvolala nukleární válku

Podle nové studie na základě historických dat stál svět 23. května 1967 na pokraji války. U. S. Air Force se začaly vážně připravovat k úderu poté, co přestal fungovat systém radarů. Armáda předpokládala, že Sovětský Svaz je nějakým zásahem vyřadil z provozu. Naštěstí vojenští meteorologové včas přesvědčili vrcholné představitele, že příčinou kolapsu radarů byla silná solární bouře. „Nebýt toho, že jsme včas investovali do monitorování solárních a geomagnetických bouří a jejich předpovídání, mohl nastat velký problém,“ říká Delores Knipp, fyzik z Univerzity Colorado Boulder a vedoucí studie. „To byla lekce o tom, jak je důležité být připraven.“

Fotogalerie (1)
Americká vojenská radarová základna v Bad Aibling, Německo (Zdroj Shutterstock)

Sluneční bouře začala 18. května, kdy vědci zjistili velkou skupinu slunečních skvrn a silných magnetických polí na slunečním disku. Sluneční skvrna – tmavá a relativně chladná oblast na povrchu Slunce – bývá zdrojem silných výronů vysokoenergetického záření, známých jako erupce solárního plazmatu, nebo též výron koronární hmoty (coronal mass ejections – CME). Při slunečních erupcích nebo eruptivních protuberancích vzniká destrukcí místního magnetického pole. Přitom dochází k silnému výtrysku kosmického záření. Hmota a energie typického CME převyšuje hmotu a energii běžného slunečního větru. Rychlost šíření oblaku je 400 - 6 000 km/s. Odnáší s sebou 1012 1013 kg hmoty, převážně protonů, heliových jader, elektronů, ale i těžších částic, a má kinetickou energii 1023 až 1025 joulů. Jakmile dojde k výronu koronární hmoty, začne vzniklý oblak expandovat. V době, kdy se dostane k Zemi, může být už tak velký, že zaplní polovinu prostoru mezi Sluncem a Zemí. Takový oblak přechází přes Zemi někdy i 36 hodin. Ne každý výron koronární hmoty míří směrem k Zemi, ale pokud se tak stane, naruší zemskou magnetosféru. Nejrychlejší oblak plazmatu se dostane k Zemi za 15 až 17 hodin, pomalejší za 3 až 5 dní. Způsobí geomagnetické bouře, polární záře, rušení rádiového signálu a v horším případě i poškození elektronických přístrojů, satelitů, transformátorů a výpadky proudu.

Falešný alarm

23. května 1967 zasáhl Zemi oblak slunečního plazmatu tak silný, že byl vidět pouhým okem. Studie zjistila, že emitoval radiové vlny takové intenzity, jaká nikdy dřív nebyla pozorována. Ve stejný den se zablokovaly všechny tři radarové systémy sítě včasného varování amerického letectva na severní polokouli: na Aljašce, v Grónsku a ve Spojeném Království. Americké letectvo předpokládalo, že to byl zásah Sovětského Svazu, protože zablokování radarů se považuje za válečný akt. A v té době zuřila tzv. „studená válka“. Velitelé rychle začali připravovat ke vzletu bombardéry nesoucí jaderné zbraně. Podle autorů studie to byly „další síly“, protože v šedesátých létech byla vlastně bombardovací letadla připravená ve vzduchu takřka nepřetržitě. Byla to vážná situace, ale naštěstí se otočila: „další síly“ nebyly nikdy použity. Co se stalo? Solární meteorologové z NORAD (North American Aerospace Defense Command – Severoamerická vzdušná obrana, společný systém USA a Kanady pro sledování příchozích raket a dalších možných hrozeb) zjistili, že šlo o sluneční erupci a nikoliv Sověty, kteří by narušili radary.

Armáda USA začala se sledováním sluneční aktivity a jejího vlivu na Zemi už v padesátých letech. A jak odhalila studie, od roku 1967 byl na toto téma NORAD pověřen prováděním denních aktualizací. Správná informace byla doručena velitelům letectva a dalším vysoce postaveným osobám včetně presidenta Lyndona Johnsona naštěstí včas.

Superbouře

Výtrysk sluneční hmoty v květnu 1967 zasáhl Zemi přibližně o 40 hodin později. CME se šíří prostorem rychle, ne však rychlostí světla jako elektromagnetické záření. Vyvolalo mohutnou geomagnetickou bouři, která narušila americkou radiovou komunikaci na téměř týden, a polární záři, která byla viditelná až v Novém Mexiku.

Rekord v podobných událostech drží tzv. Carringtonská událost ze září 1859. Tehdy geomagnetická bouře způsobila kolaps telegrafních systémů severní Ameriky a Evropy a polární záře byla viditelná až na úrovni Karibiku. Při dnešní závislosti na technologické infrastruktuře, energetických sítích a satelitech by dnes stejná událost byla devastující.

(O problematice jsme psali v článku Odpojte transformátory, blíží se sluneční bouře! http://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/22-odpojte-transformatory-blizi-se-slunecni-boure.)

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nové jaderné projekty pro Evropu

Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.

Solární rok 2023

Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.

Přehled současného stavu SMR ve světě

O  SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.

Co s vysloužilými fotovoltaickými panely, turbínami a bateriemi?

Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...

Co nám vodní houby mohou říci o vývoji mozku

Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail