Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 225

60 let od plné elektrifikace Československa

Systematická elektrifikace nově vzniklého Československa začala už v roce 1919 a původně se počítalo s jejím dokončením do roku 1945. Nakonec se i kvůli hospodářské krizi a druhé světové válce protáhla o dalších 15 let. Připojení poslední československé obce Zlatá Baňa na Prešovsku v září 1960 se tak stalo příležitostí k celostátním oslavám. Československá socialistická republika se i přes toto zdržení stala teprve pátým státem na světě, který elektrifikaci obcí kompletně dokončil. Zákon, který elektrizaci umožnil (nařídil), byl vydán před 101 lety.

Fotogalerie (1)
Elektrifikace Československa začala v roce 1919 a byla dokončena v r. 1960. Do vzniku republiky měla přístup k elektřině asi jen třetina obyvatel českých zemí a 2 % na Slovensku. (Zdroj: ČEZ)

Základní podmínky elektrizace země vytvořil zákon č. 438/19 Sb. „O státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace“. Tímto zákonem byly vytvořeny „všeužitečné podniky“, které budou stavět tepelné elektrárny a rozvodnou soustavu. Stát bude budovat vodní elektrárny. Vzniklo 25 všeužitečných elektrárenských společností, kterým ministr veřejných prací v září 1920 stanovil základní podmínky pro provádění soustavné elektrizace. Výnosem se pro celou republiku zavedla třífázová proudová soustava o 50 Hz a normální napětí pro místní sítě 3 × 380/220 V, pro sítě přespolní to bylo napětí 22 kV a pro sítě dálkové 100 kV. Pro generátory bylo určeno napětí 6 kV. Tepelné elektrárny se měly stavět v blízkosti dolů, pro využití méněhodnotných paliv. Také vodní síla měla být využita až do hospodářského maxima na celém toku řek. I při stavbách podnikatelských elektráren (dnes říkáme závodních elektráren) mělo být přihlíženo k potřebám soustavné elektrizace. 

Základy elektrárenství v Čechách položil František Křižík 

Za první veřejnou elektrárnu v Čechách se považuje instalace dynama v Žižkovské plynárně v r. 1889, které sloužilo zejména pro elektrické osvětlení. Všeužitečné podniky po vzniku ČSR stály v čele technického pokroku, pracovaly s vysokou kvalitou služeb veřejnosti a dokázaly efektivně využít vlastní finanční prostředky bez nutnosti výpůjček ze zahraničí. Položily základy územních elektrizačních soustav a našeho elektroenergetického průmyslu. Tepelná elektrárna v Ervěnicích se spolu s přenosovým vedením 100 kV do Prahy začala stavět v r. 1923 a už v roce 1926 zahájila provoz. Pražská elektrárna Holešovice byla v provozu už od roku 1900. Zřízením tzv. Velké Prahy přešly pod Elektrické podniky hl. m. Prahy také elektrárny smíchovská, karlínská a žižkovská. V té době již existovalo po celém území republiky mnoho malých vodních elektráren a řada tepelných městských a podnikových elektráren. A s rozvojem svobodné republiky rostly další jako houby po dešti. Malé tepelné elektrárny se postupně nahrazovaly velkými. Na Vltavě začala výstavba vltavské kaskády, jejíž první průtočná elektrárna ve Vraném o výkonu 12,5 MW byla uvedena do provozu r. 1936. Rok před ní to byla vodní elektrárna Střekov na Labi (1935). 

Elektrifikace postupovala různě rychle 

Ve vznikající ČSR bylo elektrifikováno 11 % měst a obcí s 34 % obyvatel. V roce 1918 v Československu existovalo 227 elektrických podniků a 193 elektráren. Převažoval proud stejnosměrný, ale vyráběl se i proud jednofázový, dvoufázový a třífázový. Elektrifikační zákon, který soustavu unifikoval, přijalo Národní shromáždění ČSR 22. 7. 1919. Na systematickou elektrifikaci se vyčlenila suma 75 mil. Kč, z toho 70 % na Čechy a Moravu, 30 % na Slovensko. Na Moravě bylo k roku 1945 elektrifikováno více než 90 % obcí. V Čechách byly značné rozdíly - např. v jižních Čechách to bylo jen 41,5 %. Nejhorší situace byla na Slovensku, kde čekalo na zavedení elektřiny 1 826 obcí. Zlatá Baňa na Prešovsku byla v září 1960 oslavována jako poslední elektrifikovaná obec, ve skutečnosti však ještě zbývalo připojit 600 malých obcí, kde náklady na odběratele činily trojnásobek běžných nákladů na odběratele ve větší obci. 

Přenosová soustava 

Plán soustavné elektrizace po roce 1918 navrhl síť vedení velmi vysokého napětí, která s několika změnami platí vlastně dosud. Stavba dálkových vedení 100 kV začala prvními sto kilometry mezi Ervěnicemi, Holešovicemi a Vršovicemi, a dál se vyvíjela od roku 1929. V roce 1946 byly založeny České energetické závody jako prostředník mezi ministerstvem průmyslu a jednotlivými podniky a byl zřízen centrální dispečink pro řízení soustavy. V roce 1950 se do té doby izolované přenosové systémy spojily do jednoho celku a elektrárny na celém území republiky díky tomu mohly začít spolupracovat. Páteřní přenosová soustava byla prakticky dokončena v 80. letech minulého století. V roce 1998 byla z akciové společnosti ČEZ vyčleněna Divize přenosové soustavy, která posléze zahájila samostatnou činnost pod dnešním názvem ČEPS, a. s.

Alice Horáková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Laboratoř zelené energetiky v elektrárně Ledvice

Malá výkonem, ale velká svým potenciálem. Na nové fotovoltaické elektrárně v Ledvicích zkouší ČEZ vlastnosti a vhodnost různých typů panelů, které chce po ...

Vývoj ruského tolerantního paliva

Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom dokončila druhou etapu vývoje ruského tolerantního paliva, díky kterému jaderné elektrárny dosáhnou nové úrovně bezpečnosti.

Centrální solenoid: schopen bez vady

Poté, co prošel řadou přísných testů, získal první ze sedmi modulů supravodivých magnetů, které budou tvořit „pulsující srdce“ mezinárodního fúzního ...

Jak se svět připravuje na příval vysloužilých Li-Ion baterií

Lithium-iontové akumulátory patří k nejvyužívanějším typům baterií na světě. S očekávaným boomem elektromobility však jejich produkce výrazně poroste, čímž bude ...

Akumulační teplárna Skupiny ÚJV

Světová spotřeba energie a tepla roste a díky plánům na snižování emisí CO2 se do výroby zapojuje stále více obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail