Rozvoj elektromobility v Česku

Před rokem byla v ČR založená Elektromobilní Platforma. Uspořádala několik konferencí, např. Elektromobilita 2022 ve Fóru Karlín, E-mobilita: Příležitost pro Středovýchodní Evropu, a další. Navázala spolupráci s distribučními společnostmi nezbytnými pro zajištění patřičných dobíjecích výkonů napříč republikou a se zahraničními asociacemi a začala rozvíjet projekty v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání. Z tiskové zprávy k výsledkům prvního roku fungování EP uveřejňujeme zajímavou statistiku.

Dobíjecí infrastruktura (dle Centra dopravního výzkumu )

V České republice bylo k 31. 12. 2022 řádně zaevidováno Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) 1 364 veřejných dobíjecích stanic, resp. 2 643 veřejných dobíjecích bodů. Přírůstek v loňském roce tak činil 404 stanic/770 bodů, tzn. meziročně se počet bodů zvýšil o 41 %. K největším provozovatelům patří energetické skupiny ČEZ, PRE a E.ON, které v součtu provozují přes 60 % veřejných dobíjecích bodů. Data, která využívá Centrum dopravního výzkumu (CDV) ve své aplikaci (viz níže) hovoří o tom, že v České republice je možné na více než 1 600 stanicích využívat téměř 4 500 dobíjecích bodů s instalovaným maximálním výkonem 162,5 MW. V podílu dobíjecích bodů převládají (logicky) pomalé AC, které tvoří přibližně 72 %, s pětinovým podílem následují DC body s výkonem do 150 kW a vysoce výkonné body (Ultra Fast Charging, UFC) s velmi rychlým dobíjením (150+ kW) pak tvoří 3,4 %. K tomu, aby rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury nebyl nahodilý, ale systematický a koncepční, by měla přispět webová aplikace „Optimalizace veřejné dobíjecí infrastruktury v ČR“ vytvořená Centrem dopravního výzkumu.

Obrázek 1: Vývoj počtu veřejných dobíjecích stanic/bodů v České republice 

ČEZ loni pokračoval ve zrychleném tempu výstavby veřejných dobíjecích stanic, kterých přidal rekordních 130. Celkem aktuálně provozuje zhruba 540 stanic rozprostřených po celé České republice. V jednu chvíli u nich může doplňovat bezemisní energii 1 080 elektromobilů. Celkový instalovaný výkon dobíjecích stojanů v síti ČEZ dosáhl koncem loňského roku 35 MW, nejvíce mezi provozovateli veřejných dobíjecích stanic v ČR.

Pražská energetika za loňský rok zprovoznila přes 200 veřejných dobíjecích stanic, čímž čítá veřejná síť PRE více než 500 stanic, u kterých je možné dobíjet přes 1 000 elektromobilů zároveň. Naprostá většina těchto dobíjecích stanic vznikla na území hlavního města Prahy. Razantně vzrostl počet AC dobíjecích stanic, ale také ultrarychlých dobíjecích stanic, na kterých chce PRE stavět budoucnost dobíjení u dálniční sítě. Z pohledu celkové spotřeby na veřejné síti PREpoint byla zaznamenána 2,3× vyšší spotřeba než v předchozím roce.

Celkový počet stanic v síti E.ON Drive v Česku je 231 (vlastních a partnerských). Celkem má síť E.ON v Česku 425 dobíjecích bodů, z nichž 298 bodů je AC, 119 bodů DC a 8 bodů UFC. Celkový instalovaný výkon je více než 15 MW. DC dobíječky E.ON staví především u supermarketů (Globus, Penny) a u čerpacích stanic řady dalších důležitých silnic (Benzina, MOL). Síť AC stanic se dále rozrůstá v tzv. bodech zájmu, jako jsou turistické cíle, parkoviště měst, některá obchodní centra a podobně – tedy oblasti, kde lidé tráví delší časové úseky. Dominantním regionem E.ON je Jihočeský kraj, kde má 77 dobíjecích bodů, tedy nejvíce ze všech poskytovatelů. Nejvytíženější hub E.ONu je Vystrkov u Humpolce, mezi nejvytěžovanější dobíječky patří stanice u hypermarketů Globus.

Teplárny Brno, vlastněné městem, mají jako jeden z cílů do roku 2025 umožnit většině místních obyvatel a pracujících v Brně nabít si elektromobil v docházkové vzdálenosti od svého bydliště/pracoviště, a to při maximálním využití obnovitelné elektřiny. Aktuální počet stanic je 55 (110 nabíjecích bodů), kdy naprostá většina jsou AC stanice umístěné v rezidentních částech města.  

Společnost ChargeUp nabízí moderní řešení pro dobíjení elektromobilů, kompletní služby včetně návrhu, projektové dokumentace, dodávek a instalace dobíjecích stanic. Portfolio služeb zahrnuje řídicí systém pro dobíjecí stanice ChargeUp CPO, do kterého je dnes připojeno více než 4 300 dobíjecích bodů a tento počet kontinuálně narůstá.

Výroba a registrace elektromobilů

Podle informace Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) bylo v roce 2022 v České republice vyrobeno celkově 1 217 787 osobních vozidel, tj. meziročně o 10,2 % více než v loňském roce. Z celkového počtu vyrobených osobních vozidel bylo 134 944 ks elektrických; to odpovídá podílu na celkové produkci ve výši 11,0 %. Bateriových elektromobilů (BEV) bylo vyrobeno 87 086 ks (tj. 7,2 %) a plug-in hybridů (PHEV) 47 858 ks (tj. 3,9 %). Podíl elektrických vozidel na výrobě ŠKODA AUTO činil 10,4 %, na produkci Hyundai téměř 20 %. 

Mladoboleslavská automobilka ŠKODA AUTO je nadále lídrem v oblasti elektromobility v České republice. Jestliže absolutní počty nově zaregistrovaných vozů v ČR za rok 2022 mírně klesly, zcela opačný trend nabraly statistiky registrací v segmentu bateriových elektromobilů. Ty rostly i při nižší základně o významných 47 % a velkou zásluhu na tom měla rodina vozů Škoda Enyaq iV. Ta se postupem roku rozrůstala o další varianty a nacházela stále nové zákazníky. Z celkových 3 892 zaregistrovaných vozidel BEV v roce 2022 jich 1 293 neslo značku Škoda, což představuje silný tržní podíl 33,2 %.

Centrum dopravního výzkumu (CDV)

K 31. prosinci 2022 bylo v České republice registrováno 14 316 osobních bateriových elektrických vozidel (BEV v kategorii M1), v loňském roce se jejich počet zvýšil o 5 075. Celkem bylo ve všech kategoriích v Centrálním registru vozidel evidováno 23 790 BEV: 8 340 kat. L, 14 316 kat. M1, 144 kat. M3, 944 kat. N1, 1 kat. N2, 10 kat. N3 a 31 BEV zařazených jako ostatní. Ke stejnému datu bylo registrováno 8 511 osobních plug-in hybridních vozidel (PHEV kat. M1). Vozidel s externím dobíjením (BEV+PHEV) bylo v České republice registrováno téměř 23 tisíc, jen vloni jich přibylo téměř 9 tisíc, tj. nárůst o 37 %.

Obrázek 2: Vývoj registrací osobních BEV a PHEV v České republice

ČVUT v Praze

České vysoké učení technické v Praze oblast elektromobility vzdělává na příslušných fakultách a rovněž tak i v rámci projektů vědy a výzkumu. Excelentním propojením těchto aktivit jsou studentské týmy: CTU Lions vyvíjející prototypy elektrických motorek, eForce a CTU CarTech věnující se vývoji autonomních, elektrických a hybridních formulí.

Technická univerzita v Liberci

V minulém roce TUL pracovala na dokončení víceletého projektu „Modulární platforma pro autonomní podvozky specializovaných elektrovozidel pro dopravu nákladu a zařízení“, kde se jí podařilo vyvinout dva kompletní funkční vzorky elektromobilní autonomní modulární platformy s označením „Generace 0“ a „Generace 1“. V oblasti výzkumu a vývoje dále rozvíjí spolupráci s průmyslovými partnery na vývoji modulárního bateriového managementu s vysokou funkční bezpečností či probíhalo ověřování parametrů moderních lithiových akumulátorů v nepříznivých klimatických podmínkách.

ČSOB

V roce 2022 profinancovala ČSOB prostřednictvím ČSOB Leasing účelovými úvěry a leasingovými produkty více než 300 nových vozidel na alternativní pohon s emisemi do 50 g CO₂/km, z toho nejvíce v kategorii BEV. Růst tohoto segmentu je dynamický: více než 70 % meziročně. Pořízení nových elektromobilů podporuje Půjčkou na auta s čistou energií, a to včetně zajímavého pojištění ve splátkách, a dále financováním elektrovozidel a dobíjecích stanic se zvýhodněným úročením ve spolupráci s EIB.

Arval

Pro společnost Arval představuje přechod od konvenčních paliv k alternativním pohonům, zejména elektromobilitě, jednu z klíčových strategických příležitostí. Arval chce mít v roce 2025 ve své flotile celkem 700 000 elektrifikovaných vozidel. Počet objednávek bateriových elektromobilů společnosti Arval vzrostl meziročně více než trojnásobně. Arval představil koncept komplexního řešení mobility pokrývající všechny oblasti provozu elektrických vozidel. Od úvodního poradenství a zapůjčení vybraných modelů, přes výběr konkrétního vozu na operativní leasing, instalaci dobíjecí infrastruktury, poskytnutí Arval EV karty pro dobíjení v síti veřejných dobíjecích stanic, až po instalaci telematického řešení pro elektrifikovaná auta.

Obrázek 3: Vývoj výroby elektroaut v ČR

Jaké jsou hlavní úkoly Platformy pro nejbližší období?

• expertní podpora ministerstev v rámci přípravy nového Národního akčního plánu čistá mobilita;
• rozvoj dobíjecí infrastruktury, a to nejen pro osobní vozidla, ale postupně také pro nákladní vozidla;
• zlepšovat dostupnost elektromobilů pro firmy, státní správu a samosprávu i privátní zákazníky;
• zlepšovat povědomí o elektromobilitě, rozvíjet aktivity a spolupráci v oblasti vědy a výzkumu a uzpůsobovat postupně vzdělávací systém tak, abychom zajistili potřebné kvalifikace, dovednosti a podpořili konkurenceschopnost průmyslu i jednotlivých firem Česka v éře elektromobility. 

Zdroj a více informací: Lukáš Folbrecht, tajemnik@ePlatforma.cz, www.ePlatforma.cz