Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 284

Elektrárny ČEZ odebírají na 1 MWh vyprodukované elektřiny nejméně vody ze srovnatelných energetik v Evropě

Chladicí věže elektráren sice nebodují v soutěžích krásy, jejich význam ale s ohledem na očekávané klimatické změny poroste. Díky provozům s uzavřeným chladicím cyklem, který právě s tímto prvkem aktivně pracuje, čerpá Skupina ČEZ výrazně méně vody na vyrobenou megawatthodinu než jiné evropské energetiky: čtyřikrát méně než třeba německá RWE, a dokonce 10× méně než francouzská EDF. Na rozdíl od elektráren s průtočným chlazením, hojně využívaných zejména ve státech s velkými řekami a mořským pobřežím, nemusejí provozy ČEZ v době vysokých letních teplot omezovat výrobu. Navíc neustále plánovitě snižují i celkovou spotřebu vody.

Fotogalerie (1)
České jaderné elektrárny využívají uzavřený chladicí systém (zdroj ČEZ)

Z pohledu snižování množství a zhoršování kvality vody dostupné pro chlazení elektrárenských provozů je Skupina ČEZ v rámci Evropy jednou z energetik nejlépe připravených na další prohlubování klimatické změny. Vyplývá to ze srovnání dat odběru vody 12 významných evropských energetik s klasickými elektrárnami (plyn, jádro, uhlí). ČEZ vyšel nejlépe jak v objemu celkově čerpané vody na chlazení (metry krychlové), tak v intenzitě (metr krychlový na vyrobenou MWh). S ohledem na plány České republiky – rozvíjet v příštích letech jaderné zdroje v kombinaci s obnovitelnými a plynovými – je to dobrá zpráva.

Ze zmíněného srovnání vyplývá, že Skupina ČEZ v roce 2023 odebrala na jednu vyrobenou megawatthodinu elektřiny 8,1 kubíků vody. Například německá společnost RWE na stejné množství odebrala 35,1 m3, italský ENEL 66,2 m3 a francouzská EDF dokonce 85,6 m3, tedy více než desetkrát tolik. V absolutních objemech čerpané vody jsou přitom rozdíly ještě větší: oproti 417 milionům metrů kubických Skupiny ČEZ čerpala EDF přes 40 miliard kubíků vody, tedy 96x více. Drtivá většina francouzských jaderných elektráren totiž na rozdíl od těch českých využívá průtočné chlazení bez chladicích věží.

Česká republika dokázala vybudovat velmi robustní energetiku navzdory zeměpisným omezením – nemůže využívat výhody velkých řek či mořského pobřeží. Nutnost co nejefektivněji chladit s omezeným množstvím vody ale nyní představuje cennou zkušenost a výhodu v čase klimatických změn. Skupina ČEZ navíc systematicky spotřebu vody postupně snižuje a přistoupením k OSN iniciativě CEO Water Mandate se zavázala k šetrnému hospodaření s vodou a obecně k její větší ochraně.

Největší odběr vody mají v portfoliu ČEZ jaderné elektrárny. Využívají k tomu speciálně vybudovaná vodní díla Dalešice (pro Dukovany) a Hněvkovice (pro Temelín). Svou spotřebu navzdory zvyšování výkonu postupně cíleně snižují, například úpravami vestaveb chladicích věží, nebo předčišťováním vody před jejím použitím. Voda byla také jedním z omezujících faktorů u plánů na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. V modelování budoucí spotřeby se počítalo právě s různými scénáři klimatického vývoje, což vedlo k určení maximálního instalovaného výkonu nových bloků. Zároveň se předpokládá přidání dodatečného systému tak zvaného suchého chlazení, který je na spotřebu vody ještě méně náročný. 

Skupina ČEZ vykazuje ve svých zprávách o udržitelnosti odběr vody na vyrobenou jednotku energie, tedy kombinaci elektřiny i tepla. Protože většina tepláren využívá efektivní kombinovanou výrobu elektřiny i tepla, je tento údaj ještě nižší než u elektřiny samotné. Vloni činil 6,3 kubíků na vyrobenou MWh energie, což je o více než 20 % méně než v roce 2021. 

V rámci iniciativy OSN CEO Water Mandate, k níž Skupina ČEZ přistoupila v roce 2022, realizuje opatření k neustálému zlepšování v šesti základních oblastech týkajících se hospodaření s vodou: přímý provoz, dodavatelský řetězec a správa vodních ploch, kolektivní akce, veřejná politika, zapojení komunit a transparentnost.

Více informací naleznete na: www.cez.cz

Díky uzavřenému chladicímu cyklu je odběr vody ČEZ mezi srovnatelnými společnostmi nejnižší

Alice Horáková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail