Ochrana technických zařízení a dat během výpadků elektřiny
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
Chladicí věže elektráren sice nebodují v soutěžích krásy, jejich význam ale s ohledem na očekávané klimatické změny poroste. Díky provozům s uzavřeným chladicím cyklem, který právě s tímto prvkem aktivně pracuje, čerpá Skupina ČEZ výrazně méně vody na vyrobenou megawatthodinu než jiné evropské energetiky: čtyřikrát méně než třeba německá RWE, a dokonce 10× méně než francouzská EDF. Na rozdíl od elektráren s průtočným chlazením, hojně využívaných zejména ve státech s velkými řekami a mořským pobřežím, nemusejí provozy ČEZ v době vysokých letních teplot omezovat výrobu. Navíc neustále plánovitě snižují i celkovou spotřebu vody.
Z pohledu snižování množství a zhoršování kvality vody dostupné pro chlazení elektrárenských provozů je Skupina ČEZ v rámci Evropy jednou z energetik nejlépe připravených na další prohlubování klimatické změny. Vyplývá to ze srovnání dat odběru vody 12 významných evropských energetik s klasickými elektrárnami (plyn, jádro, uhlí). ČEZ vyšel nejlépe jak v objemu celkově čerpané vody na chlazení (metry krychlové), tak v intenzitě (metr krychlový na vyrobenou MWh). S ohledem na plány České republiky – rozvíjet v příštích letech jaderné zdroje v kombinaci s obnovitelnými a plynovými – je to dobrá zpráva.
Ze zmíněného srovnání vyplývá, že Skupina ČEZ v roce 2023 odebrala na jednu vyrobenou megawatthodinu elektřiny 8,1 kubíků vody. Například německá společnost RWE na stejné množství odebrala 35,1 m3, italský ENEL 66,2 m3 a francouzská EDF dokonce 85,6 m3, tedy více než desetkrát tolik. V absolutních objemech čerpané vody jsou přitom rozdíly ještě větší: oproti 417 milionům metrů kubických Skupiny ČEZ čerpala EDF přes 40 miliard kubíků vody, tedy 96x více. Drtivá většina francouzských jaderných elektráren totiž na rozdíl od těch českých využívá průtočné chlazení bez chladicích věží.
Česká republika dokázala vybudovat velmi robustní energetiku navzdory zeměpisným omezením – nemůže využívat výhody velkých řek či mořského pobřeží. Nutnost co nejefektivněji chladit s omezeným množstvím vody ale nyní představuje cennou zkušenost a výhodu v čase klimatických změn. Skupina ČEZ navíc systematicky spotřebu vody postupně snižuje a přistoupením k OSN iniciativě CEO Water Mandate se zavázala k šetrnému hospodaření s vodou a obecně k její větší ochraně.
Největší odběr vody mají v portfoliu ČEZ jaderné elektrárny. Využívají k tomu speciálně vybudovaná vodní díla Dalešice (pro Dukovany) a Hněvkovice (pro Temelín). Svou spotřebu navzdory zvyšování výkonu postupně cíleně snižují, například úpravami vestaveb chladicích věží, nebo předčišťováním vody před jejím použitím. Voda byla také jedním z omezujících faktorů u plánů na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. V modelování budoucí spotřeby se počítalo právě s různými scénáři klimatického vývoje, což vedlo k určení maximálního instalovaného výkonu nových bloků. Zároveň se předpokládá přidání dodatečného systému tak zvaného suchého chlazení, který je na spotřebu vody ještě méně náročný.
Skupina ČEZ vykazuje ve svých zprávách o udržitelnosti odběr vody na vyrobenou jednotku energie, tedy kombinaci elektřiny i tepla. Protože většina tepláren využívá efektivní kombinovanou výrobu elektřiny i tepla, je tento údaj ještě nižší než u elektřiny samotné. Vloni činil 6,3 kubíků na vyrobenou MWh energie, což je o více než 20 % méně než v roce 2021.
V rámci iniciativy OSN CEO Water Mandate, k níž Skupina ČEZ přistoupila v roce 2022, realizuje opatření k neustálému zlepšování v šesti základních oblastech týkajících se hospodaření s vodou: přímý provoz, dodavatelský řetězec a správa vodních ploch, kolektivní akce, veřejná politika, zapojení komunit a transparentnost.
Více informací naleznete na: www.cez.cz
Díky uzavřenému chladicímu cyklu je odběr vody ČEZ mezi srovnatelnými společnostmi nejnižší
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.