Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou. Stará zařízení nahrazují postupně nové, moderní nízkoemisní zdroje šetrné k životnímu prostředí. Pokračuje tak dekarbonizace českého teplárenství a zároveň udržení spolehlivých dodávek tepla i do dalších let. Kromě pravé části Prahy zásobuje Elektrárna Mělník teplem i město Mělník a Neratovice, celkem je to 250 000 zákazníků.

Stavba hlavního potrubí z Elektrárny Mělník do teplárny Třeboradice začala v roce 1988. O sedm let později byl napaječ do Prahy zprovozněn. V praxi jde o dvojici trubek o průměru 1,2 metru v uzavřeném okruhu, z nichž jedna slouží pro přenos topné horké vody směrem do Prahy a druhá pro návrat vody ochlazené z Prahy, to vše při tlaku až 2,5 MPa. Potrubí vede jak těsně nad zemí, tak i na několik metrů vysokých podpěrách a je vybaveno poměrně vysokým počtem kluzných kompenzátorů. To je kvůli vyrovnání změn jeho délky vlivem teplotní roztažnosti. Oběhová voda je třístupňově ohřívána na konečnou teplotu 140 °C. Díky velmi účinné izolaci potrubí vychladne při průchodu celou trasou mezi Horními Počaply a Prahou pouze o dva stupně. Objem oběhové vody je asi 75 000 m³. Horkovod mezi Mělníkem a Třeboradicemi na okraji Prahy o délce 34 km pokračuje navazujícím potrubím až na jih Prahy. Jde v současnosti o nejdelší horkovod v Česku. Tepelná energie se přenáší pomocí horké stlačené vody, teploty se podle ročního období pohybují od 90 °C do 140 °C. Na straně odběratele se voda ochladí (předá teplo) a vrací se při teplotě v rozmezí 55 °C až 65 °C. Voda v potrubí tepelného napaječe urazí za vteřinu vzdálenost přes dva metry při plném průtoku. Horká voda putuje do Prahy průměrně 8 hodin a za tuto dobu se ochladí o méně než 2 °C, ztráty při této dodávce obvykle nepřekračují 4 % (záleží na ročním období).

Praha díky horkovodu přestala spalovat uhlí

Zprovoznění horkovodu z Mělníka do Prahy patří k nejdůležitějším energetickým krokům posledního půlstoletí. Zajistilo další rozvoj města a umožnilo Praze opustit spalování uhlí na svém území. Ještě předtím pocházela třetina tepla přímo z městských uhelných zdrojů.

„Elektrárna Mělník je významný bod na energetické mapě České republiky. Zajišťuje jak výrobu elektřiny, tak dodávku tepla. Je největším dodavatelem tepla v Česku a my realizujeme investice do její čisté budoucnosti, aby si toto své postavení udržela i nadále,“ říká Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika. Cílem je garantovat spolehlivé dodávky tepla na další desítky let. Do budoucna je nezbytné snížit emisní zátěž a zároveň zachovat v největší možné míře to, co naši předchůdci vybudovali. Po kompletní transformaci budou v lokalitě Mělník sloužit jako náhrada uhlí paroplynové zdroje a zařízení na energetické využití odpadů, to vše doplněné o výkon v plynové kotelně a elektrokotlích.

V Mělníku vznikne největší paroplynový teplárenský zdroj v Česku

Do roku 2029 nahradí první část uhelné výroby v lokalitě Elektrárny Mělník nízkoemisní paroplynový zdroj. Zástupci společnosti Energotrans a zhotovitele, sdružení firem Metrostav DIZ a Siemens Energy, slavnostně podepsali smlouvu na výstavbu nového zdroje tepla pro Prahu.

Přípravy na výstavbu prvního paroplynového zdroje už začaly demolicí stávajících objektů a přípravou staveniště. Uvedení do provozu je v plánu v roce 2029. Nový zdroj o elektrickém výkonu 266 MW_e a tepelném výkonu 183 MW_t vyrobí dle předpokladů bezmála 730 GWh elektřiny za rok a dodá teplo na úrovni až 2 PJ za rok. Na celkové dodávce tepla z lokality Mělník se tak bude podílet cca 30 %. Součástí záměru, jehož dodavatelem je sdružení společností Metrostav DIZ a Siemens Energy, je i smlouva na servis a údržbu plynových turbín.

Projekt je spolufinancován ze systému EU pro obchodování s emisemi prostřednictvím Modernizačního fondu. Na jeho realizaci obdržela společnost Energotrans investiční podporu ve výši 7,26 miliard korun, která tvoří více než 50 % z celkových výdajů, i provozní podporu ve formě aukčního bonusu na elektřinu po dobu 15 let od zprovoznění zdroje.

Plyn, odpady, v budoucnu vodík

Celkové investice v lokalitě Mělník dosáhnou více než 50 miliard korun. Postupně budou postaveny a zprovozněny až tři paroplynové zdroje o celkovém elektrickém výkonu téměř 1 200 MW_e. Veškeré nové paroplynové zdroje budou připraveny i na budoucí využití vodíku. Na přelomu let 2027/2028 předpokládá ČEZ uvedení do zkušebního provozu zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO). V loňském roce byla do provozu uvedena fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 7,3 MW_p umístěná na bývalé skládce uhlí. Mezi další doplňkové technologie, s jejichž přípravou se v rámci transformace lokality počítá, patří například plynová kotelna, elektrokotle, akumulace tepla či bateriový systém na ukládání elektřiny. Ve spolupráci s Centrem výzkumu Řež, kterému poskytuje ČEZ místo a infrastrukturu, rozvíjí ČEZ také unikátní technologie akumulace energie do roztavených solí. Lokalita Mělník se i díky těmto jedinečným projektům stane nejen v rámci Skupiny ČEZ, ale i v rámci ČR pomyslnou výkladní skříní energetiky. Celkové investice zde dosáhnou více než 50 miliard korun.

Třeboradický „kotel poslední záchrany“ se po rekonstrukci stane plnohodnotným výrobcem teplé vody pro Prahu

O tom, že s teplem pro Prahu se počítá i do dalších let, svědčí i nedávno zahájená rekonstrukce horkovodního kotle v Areálu Třeboradice na severním okraji metropole. Záložní teplárenský zdroj pro případ výpadku hlavního zdroje z Horních Počapel se nově stane základním dodavatelem tepla během letních měsíců. Horkovod z Mělníka tak díky zprovoznění kotelny může být přes léto odstaven a bude více času na jeho údržbu, než je jen jeden týden v roce, kdy probíhá pravidelná odstávka.

Rekonstrukce horkovodního kotle zahrnuje venkovní i vnitřní plášť komína, do jehož vnitřku bude instalována nerezová vložka. Dále se obnovuje plynovod, neboť na přívodu plynu je pochopitelně závislé i celkové zprovoznění tamní plynové kotelny o výkonu 116 MW_t v horké vodě za hodinu. Třeboradické kotelně se v energetické hantýrce přezdívá „hákápětka“. Znamená to havarijní kotel číslo pět. Zjednodušeně řečeno, byl to kotel poslední záchrany pro případ, že by nemohlo být z nějakého důvodu dodáváno tepelné medium z Horních Počapel (Elektrárny Mělník). Smyslem zprovoznění kotelny je zajištění teplé vody pro zhruba třetinu obyvatel Prahy v letních měsících, kdy není nutné přivádět do hlavního města 34 km dlouhým potrubím horkou vodu coby topné médium, jako je tomu během pravidelné topné sezony, která vždy začíná v září předchozího roku a končí posledním květnovým dnem roku příštího. Přes léto tak může být horkovod odstaven, a vznikne tím více času na jeho údržbu. Navíc dojde i ke snížení celoročních přenosových ztrát.

Modernizace teplárenství je nezbytná, centrální zásobování teplem ale bude pokračovat

Na konec uhlí v českém teplárenství se Skupina ČEZ chystá dlouhodobě. Připravuje a staví nové nízkoemisní teplárny v hodnotě desítek miliard korun, jejichž provoz zajistí především biomasa a zemní plyn. Současně ČEZ usiluje o zachování systému centrálního zásobování teplem všude tam, kde jsou k tomu podmínky a kde dosáhne dohody s partnery na úrovni měst a krajů. Benefity modernizace teplárenství pro zákazníky jsou stabilní, ekologické a bezpečné dodávky tepla na další desítky let, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší a minimální zátěž pro městské rozpočty.

Už nyní staví ČEZ nové moderní teplárny v Ústeckém kraji v Prunéřově, Tušimicích a Ústí nad Labem a také v Moravskoslezském kraji v Dětmarovicích. Součástí řešení je i využití tepla z jaderných elektráren, jehož příkladem může být fungující spojení Jaderné elektrárny Temelín s Českými Budějovicemi.

Více zde: V Mělníku vznikne největší paroplynový teplárenský zdroj v Česku | Skupina ČEZ

Věděli jste, že…?

• Elektrárna Mělník leží 13 kilometrů pod soutokem Labe a Vltavy.
• Nejvzdálenější spotřebič tepla je od ohříváků společnosti Energotrans vzdálen 74,5 kilometru.
• Napaječ Mělník – Praha přechází po příhradových ocelových mostech 2x tok Vltavy a 4x železniční trať.
• Výroba a dodávka tepla probíhá nepřetržitě celý rok 24 hodin denně s výjimkou jednoho týdne v létě o prázdninách, kdy je prováděna plánovaná údržba napaječe.

• V areálu Elektrárny Mělník je v provozu také malá vodní elektrárna o instalovaném výkonu 490 kW, která na elektřinu přeměňuje energii průtoku zbytkové chladicí vody z mělnického provozu.

Ladislav Kříž