Cold Spray a jeho využití v Temelíně
Cold spray (česky „studený nástřik“) je metoda, při které se kovový prášek vystřelí obrovskou rychlostí na povrch – tak rychle, že se částice k povrchu doslova „přilepí“, ...
Cold spray (česky „studený nástřik“) je metoda, při které se kovový prášek vystřelí obrovskou rychlostí na povrch – tak rychle, že se částice k povrchu doslova „přilepí“, aniž by se materiál roztavil. Je to povrchová úprava, která nepotřebuje vysoké teploty, takže se nic nespálí, nedeformuje ani neroztaví. Čeští energetici jako jedni z prvních v jaderném světě využili tuto technologii při údržbě a opravách v Jaderné elektrárně Temelín.
Jak funguje studený nástřik
Kovový prášek (např. hliník, měď, titan) se urychlí proudem stlačeného plynu na nadzvukovou rychlost. Když částice narazí na povrch, plasticky se zdeformují a pevně se k němu přichytí. Vznikne tak vrstva kovu, která je velmi soudržná, ale vznikla bez tepla. Můžete si to představit, jako když hodíte sněhovou kouli tak rychle, že se při dopadu rozplácne a přilepí – jen zde je to v měřítku mikročástic.
K čemu se cold spray nejčastěji používá
Opravy kovových dílů (letectví, energetika, automobilový průmysl) – obnovování opotřebených povrchů, doplňování materiálu, vyplňování prasklin. Antikorozní a ochranné vrstvy – hliník nebo zinek jako ochrana proti korozi. Vodivé vrstvy v elektronice – měděné povlaky bez tepelného poškození součástek. Opravy citlivých materiálů – například hliníkových dílů, které by se při klasickém svařování zdeformovaly.
Hlavní výhody
Žádné vysoké teploty, nedochází k deformaci, přehřátí ani změně struktury materiálu. Velmi pevná vrstva díky vysoké rychlosti částic. Možnost opravovat díly, které by jinak nešly svařit (např. slitiny citlivé na teplo). Nízké riziko prasklin a pórů oproti tepelným nástřikům. Ekologičtější a bezpečnější – žádné spalování, žádné toxické výpary.
Opravy bez žáru, plamene a rizika poškození materiálu
Temelín se stal jednou z prvních jaderných elektráren na světě, která tuto technologii využila v praxi. Před časem novou metodu vyzkoušeli při opravě vysokotlakého dílu turbíny druhého bloku a elektrického generátoru. Nyní ve spolupráci s Výzkumným a zkušebním ústavem (VZÚ) Plzeň chtějí moderní metodu, která umožňuje doplnit chybějící materiál s přesností setin milimetru bez nutnosti klasického svařování, kvalifikovat i na opravu těsnicích ploch a u tepelných výměníků a armatur. „Zavádíme nové technologie a postupy, mezi které metoda Cold Spray jednoznačně patří, i když vždy postupujeme konzervativně a bezpečnostní parametry, spolehlivost a efektivitu nových postupů si ověřujeme,“ uvádí Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.
Kovový prach letí rychleji než zvuk
„Základní materiál zůstává téměř nedotčený, což je při opravách citlivých komponent elektrárny klíčové. Nevzniká zde žádné tepelně ovlivněné pásmo jako u svařování, nedochází k oxidaci, ani k tepelnému stresu,“ vysvětluje Zdeněk Čančura, ředitel útvaru řízení kvality jaderných elektráren.
Místo výměny stačí cílená oprava
Hlavní výhodou pro elektrárnu je úspora času i nákladů. Metoda totiž umožňuje opravit i drobné defekty přímo na místě bez nutnosti výměny celých drahých dílů. Výsledný povlak je velmi tenký a snadno opracovatelný. V případě potřeby můžou technici vrstvu kdykoli doplnit bez jakékoli tepelné přípravy. Zavedení technologie Cold Spray je dalším krokem k zajištění dlouhodobého provozu temelínských bloků.
Cold spray (česky „studený nástřik“) je metoda, při které se kovový prášek vystřelí obrovskou rychlostí na povrch – tak rychle, že se částice k povrchu doslova „přilepí“, ...
V Číně vznikla během několika let celá řada soukromých firem zabývajících se výzkumem termojaderné fúze. Nejzajímavější je, že Číňané už nekopírují západní programy.
V hloubi podzemních chodeb pod Jadernou elektrárnou Temelín probíhá technicky náročná modernizační akce. Specialisté zde postupně vyměňují stovky metrů bezpečnostního potrubí, ...
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.