Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 284

Cold Spray a jeho využití v Temelíně

Cold spray (česky „studený nástřik“) je metoda, při které se kovový prášek vystřelí obrovskou rychlostí na povrch – tak rychle, že se částice k povrchu doslova „přilepí“, aniž by se materiál roztavil. Je to povrchová úprava, která nepotřebuje vysoké teploty, takže se nic nespálí, nedeformuje ani neroztaví. Čeští energetici jako jedni z prvních v jaderném světě využili tuto technologii při údržbě a opravách v Jaderné elektrárně Temelín.

Fotogalerie (1)
Moderní metoda "cold spray" umožňuje opravy bez žáru a rizika poškození (zdroj ČEZ)

Jak funguje studený nástřik

Kovový prášek (např. hliník, měď, titan) se urychlí proudem stlačeného plynu na nadzvukovou  rychlost. Když částice narazí na povrch, plasticky se zdeformují a pevně se k němu přichytí. Vznikne tak vrstva kovu, která je velmi soudržná, ale vznikla bez tepla. Můžete si to představit, jako když hodíte sněhovou kouli tak rychle, že se při dopadu rozplácne a přilepí – jen zde je to v měřítku mikročástic.

K čemu se cold spray nejčastěji používá

Opravy kovových dílů (letectví, energetika, automobilový průmysl) – obnovování opotřebených povrchů, doplňování materiálu, vyplňování prasklin. Antikorozní a ochranné vrstvy – hliník nebo zinek jako ochrana proti korozi. Vodivé vrstvy v elektronice – měděné povlaky bez tepelného poškození součástek. Opravy citlivých materiálů – například hliníkových dílů, které by se při klasickém svařování zdeformovaly.

Hlavní výhody

Žádné vysoké teploty, nedochází k deformaci, přehřátí ani změně struktury materiálu. Velmi pevná vrstva díky vysoké rychlosti částic. Možnost opravovat díly, které by jinak nešly svařit (např. slitiny citlivé na teplo). Nízké riziko prasklin a pórů oproti tepelným nástřikům. Ekologičtější a bezpečnější – žádné spalování, žádné toxické výpary.

Opravy bez žáru, plamene a rizika poškození materiálu

Temelín se stal jednou z prvních jaderných elektráren na světě, která tuto technologii využila v praxi. Před časem novou metodu vyzkoušeli při opravě vysokotlakého dílu turbíny druhého bloku a elektrického generátoru. Nyní ve spolupráci s Výzkumným a zkušebním ústavem (VZÚ) Plzeň chtějí moderní metodu, která umožňuje doplnit chybějící materiál s přesností setin milimetru bez nutnosti klasického svařování, kvalifikovat i na opravu těsnicích ploch a u tepelných výměníků a armatur. „Zavádíme nové technologie a postupy, mezi které metoda Cold Spray jednoznačně patří, i když vždy postupujeme konzervativně a bezpečnostní parametry, spolehlivost a efektivitu nových postupů si ověřujeme,“ uvádí Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Kovový prach letí rychleji než zvuk

„Základní materiál zůstává téměř nedotčený, což je při opravách citlivých komponent elektrárny klíčové. Nevzniká zde žádné tepelně ovlivněné pásmo jako u svařování, nedochází k oxidaci, ani k tepelnému stresu,“ vysvětluje Zdeněk Čančura, ředitel útvaru řízení kvality jaderných elektráren.

Místo výměny stačí cílená oprava

Hlavní výhodou pro elektrárnu je úspora času i nákladů. Metoda totiž umožňuje opravit i drobné defekty přímo na místě bez nutnosti výměny celých drahých dílů. Výsledný povlak je velmi tenký a snadno opracovatelný. V případě potřeby můžou technici vrstvu kdykoli doplnit bez jakékoli tepelné přípravy. Zavedení technologie Cold Spray je dalším krokem k zajištění dlouhodobého provozu temelínských bloků.

 

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail