Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 286

Cold Spray a jeho využití v Temelíně

Cold spray (česky „studený nástřik“) je metoda, při které se kovový prášek vystřelí obrovskou rychlostí na povrch – tak rychle, že se částice k povrchu doslova „přilepí“, aniž by se materiál roztavil. Je to povrchová úprava, která nepotřebuje vysoké teploty, takže se nic nespálí, nedeformuje ani neroztaví. Čeští energetici jako jedni z prvních v jaderném světě využili tuto technologii při údržbě a opravách v Jaderné elektrárně Temelín.

Fotogalerie (1)
Moderní metoda "cold spray" umožňuje opravy bez žáru a rizika poškození (zdroj ČEZ)

Jak funguje studený nástřik

Kovový prášek (např. hliník, měď, titan) se urychlí proudem stlačeného plynu na nadzvukovou  rychlost. Když částice narazí na povrch, plasticky se zdeformují a pevně se k němu přichytí. Vznikne tak vrstva kovu, která je velmi soudržná, ale vznikla bez tepla. Můžete si to představit, jako když hodíte sněhovou kouli tak rychle, že se při dopadu rozplácne a přilepí – jen zde je to v měřítku mikročástic.

K čemu se cold spray nejčastěji používá

Opravy kovových dílů (letectví, energetika, automobilový průmysl) – obnovování opotřebených povrchů, doplňování materiálu, vyplňování prasklin. Antikorozní a ochranné vrstvy – hliník nebo zinek jako ochrana proti korozi. Vodivé vrstvy v elektronice – měděné povlaky bez tepelného poškození součástek. Opravy citlivých materiálů – například hliníkových dílů, které by se při klasickém svařování zdeformovaly.

Hlavní výhody

Žádné vysoké teploty, nedochází k deformaci, přehřátí ani změně struktury materiálu. Velmi pevná vrstva díky vysoké rychlosti částic. Možnost opravovat díly, které by jinak nešly svařit (např. slitiny citlivé na teplo). Nízké riziko prasklin a pórů oproti tepelným nástřikům. Ekologičtější a bezpečnější – žádné spalování, žádné toxické výpary.

Opravy bez žáru, plamene a rizika poškození materiálu

Temelín se stal jednou z prvních jaderných elektráren na světě, která tuto technologii využila v praxi. Před časem novou metodu vyzkoušeli při opravě vysokotlakého dílu turbíny druhého bloku a elektrického generátoru. Nyní ve spolupráci s Výzkumným a zkušebním ústavem (VZÚ) Plzeň chtějí moderní metodu, která umožňuje doplnit chybějící materiál s přesností setin milimetru bez nutnosti klasického svařování, kvalifikovat i na opravu těsnicích ploch a u tepelných výměníků a armatur. „Zavádíme nové technologie a postupy, mezi které metoda Cold Spray jednoznačně patří, i když vždy postupujeme konzervativně a bezpečnostní parametry, spolehlivost a efektivitu nových postupů si ověřujeme,“ uvádí Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Kovový prach letí rychleji než zvuk

„Základní materiál zůstává téměř nedotčený, což je při opravách citlivých komponent elektrárny klíčové. Nevzniká zde žádné tepelně ovlivněné pásmo jako u svařování, nedochází k oxidaci, ani k tepelnému stresu,“ vysvětluje Zdeněk Čančura, ředitel útvaru řízení kvality jaderných elektráren.

Místo výměny stačí cílená oprava

Hlavní výhodou pro elektrárnu je úspora času i nákladů. Metoda totiž umožňuje opravit i drobné defekty přímo na místě bez nutnosti výměny celých drahých dílů. Výsledný povlak je velmi tenký a snadno opracovatelný. V případě potřeby můžou technici vrstvu kdykoli doplnit bez jakékoli tepelné přípravy. Zavedení technologie Cold Spray je dalším krokem k zajištění dlouhodobého provozu temelínských bloků.

 

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Jaderné metody v kriminalistice

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.

Od bouřky k tornádu

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.

Kdy byl na Zemi Svět RNA

Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).

USA chtějí zrušit ALARA: Co to znamená pro jadernou energetiku?

V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail