Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 284

Tak hrome, otepluje nebo ochlazuje?

Klimaalarmisté tvrdí, že CO2 vypouštěné člověkem způsobuje globální oteplování planety. Klimaskeptici se jim vysmívají, že to je nesmysl. Oba tábory snášejí „vědecké“ důkazy pro svá tvrzení. Nasadila tomu korunu NASA, když nedávno uveřejnila vědeckou studii o tom, že CO2 naopak atmosféru ochlazuje. Zeptali jsme se v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, jak to je.

Fotogalerie (3)
Družice TIMED.SABER je jedním ze čtyř přístrojů na palubě družice NASA TIMED (Thermosphere Ionosphere Mesosphere Energetics Dynamics). Cílem projektu je zkoumat mezosféru a termosféru a zlepšit tak porozumění základním energetickým, chemickým, dynamickým

Výzkumné centrum NASA v Langley shromáždilo data ukazující, že tzv. skleníkové plyny ve skutečnosti vracejí 95 % tepla z ohřátých horních vrstev atmosféry a omezují tak vliv Slunce na Zemi. Monitorování infračerveného záření v horních vrstvách atmosféry prováděl monitor SABER (Sounding of the Atmosphere using Broadband Emission Radiometry) zejména v souvislosti se slunečními erupcemi.

Energie ze slunečních erupcí

Začátkem března 2012 zasáhla Zemi silná sluneční erupce, která zanechala v horních vrstvách atmosféry tolik energie, kolik spotřebuje New York za dva roky. „Byla to největší dávka tepla od sluneční bouře od roku 2005," řekl Martin Mlynczak z výzkumného centra NASA v Langley. Martin Mlynczak je jedním z hlavních expertů pro přístroje SABER na palubách satelitů TIMED. 8. března 2012 zasáhl magnetické pole Země výtrysk koronární hmoty (coronal mass ejection, CME) o X5 – na Richterově stupnici slunečních erupcí je třída X nejsilnější. Energetické částice se vrhly dolů do nižších vrstev atmosféry a způsobily spektakulární polární záře kolem pólů a zahřátí atmosféry celé planety. Takového zahřátí si však nikdo nevšimne, protože je srovnatelné s teplem, které vyzařuje do svého okolí naopak sama planeta. „Denně naše Země vyzáří asi 240 W/m2 infračerveného záření,“ říká Mlynczak. Za tři dny mezi 8. a 10. březnem absorbovala atmosféra 26 miliard kWh energie. Infračervené záření molekul CO2 a NO, dvou nejúčinnějších „ochlazovatelů“ termosféry, z toho vyzářilo plných 95 % zpátky do vesmíru.

 

Energii dodanou slunečními erupcemi zatím bohužel neumíme využít. Je příliš rozptýlená do horních vrstev atmosféry. Přitom solárních bouří je dostatek – v roce 2013 dokonce očekáváme maximum tzv. solárního cyklu.

Jak interpretovat data získaná agenturou NASA?

Soukromá webstránka iceagenow.info je interpretovala bombastickým titulkem „NASA – nová studie ukazuje, že CO2 ochlazuje atmosféru“. Zeptali jsme se odborníků v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, jak to tedy je, a přinášíme čtenářům Třípólu vysvětlení:

 

Zařízení SABER měří tzv. radiační bilanci horních vrstev atmosféry 100-250 km nad zemským povrchem. Radiační bilance je rozdíl mezi pohlceným zářením a vyzářeným zářením. V článku uvedené plyny (CO2, NO), ale i další, pohlcují krátkovlnné sluneční záření, které následně vyzařují na základě Stefan-Boltzmannova zákona v podobě záření dlouhovlnného. Pokud dojde ke sluneční bouři, do horní atmosféry dopadá více krátkovlnného záření, a tedy dochází k vyzařování většího množství dlouhovlnného záření (tento zvýšený tok je znázorněn v grafu). Při slunečních či geomagnetických bouřích roste koncentrace NO, což zesiluje radiační ochlazování a roste teplota termosféry; to rovněž zesiluje radiační ochlazování (jde o tzv. zápornou zpětnou vazbu).

Zavádějící je tvrzení, že molekuly těchto plynů se snaží vrátit co nejvíce této energie zpět do vesmíru – k vyzařování energie dochází totiž všesměrně (tedy i směrem k zemskému povrchu). I když se množství této energie zdá neuvěřitelně velké (v článku to autor přirovnává ke spotřebě New Yorku), ve skutečnosti se jedná z globálního hlediska pouze o nepatrnou energii.

Skleníkový plyn CO2 působí ohřev prakticky jen v troposféře. V řídké horní atmosféře už je ho tak málo, že nestačí zachytávat odchozí dlouhovlnné záření a proto dominuje jeho ochlazovací efekt skrze infračervené vyzařování.

Závěrem bychom chtěli říci, že nijak nezpochybňujeme informace uvedené v tomto článku NASA, nicméně je třeba si dát pozor na chybné interpretace. Klimatická změna je mediálně dost propírané téma a existuje spousta lidí (ať už mezi „klimaskeptiky" nebo „klimaalarmisty"), kteří, bohužel často i záměrně, píší články, které jsou založeny právě na nesprávných interpretacích skutečného stavu.

Zdroje:

http://iceagenow.info/2013/04/nasa-study-shows-co2-cools-atmosphere
http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2012/22mar_saber

 

 

RNDr. Jan Laštovička, DrSc., ÚFA AV ČR, oddělení aeronomie
Mgr. Ondřej Lhotka, ÚFA AV ČR, oddělení klimatologie
Marie Dufková

 

 

RNDr. Jan Laštovička, DrSc., ÚFA AV ČR, oddělení aeronomie
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail