Bezpečnost je práce pro tým

Tisíce kilometrů vedení vysokého i nízkého napětí, stovky rozvoden, nepočítaně trafostanic – to vše jsou prvky distribuční soustavy, o jejíž řádné fungování se starají zaměstnanci společnosti ČEZ Distribuční služby. Při práci jsou vystaveni přímému setkání s elektřinou, jež může skončit vážným úrazem. O to, aby k němu nedošlo, se stará tým odboru bezpečnost a ekologie.

V týmu odboru bezpečnosti pracuje devět bezpečnostních techniků, kteří kontrolují bezpečnost přímo v terénu, každý ve svém regionu. Zároveň je každý odborníkem na jednu oblast bezpečnosti, kterou pokrývá od A až do Z a působí pro danou problematiku jako interní odborný konzultant. Kromě devíti bezpečnostních techniků je tu i technik ekologie a čtyři systémoví specialisté, kteří kromě jiného komunikují se státními institucemi, např. s krajskými hygienickými stanicemi. „Každá ze stanic sice vychází ze stejných předpisů, má ale své vlastní a mnohdy dost odlišné požadavky,“ říká specialistka pro hygienu práce Jarmila Bártová. Spolu s kolegy v terénu pak specialisté analyzují a vyhledávají potenciální rizika, která mohou ohrožovat zaměstnance při práci. „Cílem je odhalit možná nebezpečí ještě dříve, než dojde k nějakému neštěstí,“ vysvětluje Otakar Maceček.

Spolupráce s „provozáky“
Práce bezpečnostních techniků společnosti ČEZ Distribuční služby je ve srovnání s prací jejich kolegů v elektrárnách často obtížnější – pohybují se v terénu, nikoli v uzavřeném areálu elektrárenského provozu. Pokud mají v autech dostatek materiálu, mohou do terénu vyrazit ráno rovnou z domova. K práci využívají stejný informační systém, v němž si jejich kolegové – provozní zaměstnanci – plánují své aktivity. Bezpečnostní technici jsou tedy stále „v obraze“, kde se plánuje nějaká činnost a kam mohou zajet na kontrolu.

Provozní slepota
Příčinou nejhorších úrazů bývá provozní slepota – v důsledku dlouholetých zkušeností práce v oboru někdy člověk ztratí respekt z elektřiny. Nejde o neznalost pravidel zásad bezpečnosti, ale o okamžitou nepozornost. Následky mohou být tragické. Jako v případě zaměstnance, který začal pracovat na zařízení, aniž si ověřil, zda je zajištěné a v jakém rozsahu, a kvůli dotyku vedení pod napětím dvaadvaceti kilovoltů přišel o ruku.

Co je to „skoronehoda“

Projekt nazvaný Skoronehody, který připravil útvar bezpečnost a ekologie společnosti ČEZ Distribuční služby, představuje sdílení zkušeností s cílem zabránit zbytečným úrazům. Skoronehoda je situace, kdy sice vše dopadlo dobře, ale moc nechybělo a mohlo se stát neštěstí. Nejlépe ji lze přirovnat k situaci při řízení auta – přijedete ke křižovatce, přehlédnete stopku, projedete křižovatkou a naštěstí se nic nestane, protože po hlavní zrovna nic nejelo. Ale mohlo to dopadnout hodně špatně.

O skoronehodách se většinou nikdo nedozví – nic se ve skutečnosti nestalo a kdo by se dobrovolně pochlubil tím, že si málem přivodil pracovní úraz. Záměrem projektu je motivovat zaměstnance, aby využili těchto skoronehod k odhalení nových rizik a k jejich předcházení. Nejde o řešení kázeňských pochybení, ale o zlepšení systémové prevence rizik.

Nohama pevně na zemi
Bezpečnostní technici i specialisté musejí mít „v malíku“ spoustu znalostí a nesmějí jim chybět zkušenosti. Směrnic je ohromné množství a vytvářejí určitý virtuální svět, ve kterém je snadné ztratit povědomí o realitě běžného provozu. Snaží se proto své podřízené vracet ze světa papírových nařízení do reality, např. formou stáží, kdy bezpečnostní technici pracují spolu s elektromontéry. „Tým si tak na vlastní kůži vyzkoušel, co všechno obnáší práce těch, které kontrolují,“ vysvětluje Otakar Maceček.

---

Součástí kampaně je i soutěž o „nejlepší skoronehodu“. Komise ohodnotí toho, kdo na sebe prozradí skoronehodu s největším přínosem z hlediska vyhledávání rizik bezpečnosti práce. Na něj čeká odměna v podobě elektroskútru. Nápad se ujal a přináší výsledky – díky jednomu podnětu se podařilo včas odhalit konstrukční vadu výsuvných žebříků, kvůli níž se mohl takový žebřík v průběhu práce zbortit a přivodit vážné zranění.“