Jak se města přizpůsobují změně klimatu
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Tisíce kilometrů vedení vysokého i nízkého napětí, stovky rozvoden, nepočítaně trafostanic – to vše jsou prvky distribuční soustavy, o jejíž řádné fungování se starají zaměstnanci společnosti ČEZ Distribuční služby. Při práci jsou vystaveni přímému setkání s elektřinou, jež může skončit vážným úrazem. O to, aby k němu nedošlo, se stará tým odboru bezpečnost a ekologie.
V týmu odboru bezpečnosti pracuje devět bezpečnostních techniků, kteří kontrolují bezpečnost přímo v terénu, každý ve svém regionu. Zároveň je každý odborníkem na jednu oblast bezpečnosti, kterou pokrývá od A až do Z a působí pro danou problematiku jako interní odborný konzultant. Kromě devíti bezpečnostních techniků je tu i technik ekologie a čtyři systémoví specialisté, kteří kromě jiného komunikují se státními institucemi, např. s krajskými hygienickými stanicemi. „Každá ze stanic sice vychází ze stejných předpisů, má ale své vlastní a mnohdy dost odlišné požadavky,“ říká specialistka pro hygienu práce Jarmila Bártová. Spolu s kolegy v terénu pak specialisté analyzují a vyhledávají potenciální rizika, která mohou ohrožovat zaměstnance při práci. „Cílem je odhalit možná nebezpečí ještě dříve, než dojde k nějakému neštěstí,“ vysvětluje Otakar Maceček.
Spolupráce s „provozáky“
Práce bezpečnostních techniků společnosti ČEZ Distribuční služby je ve srovnání s prací jejich kolegů v elektrárnách často obtížnější – pohybují se v terénu, nikoli v uzavřeném areálu elektrárenského provozu. Pokud mají v autech dostatek materiálu, mohou do terénu vyrazit ráno rovnou z domova. K práci využívají stejný informační systém, v němž si jejich kolegové – provozní zaměstnanci – plánují své aktivity. Bezpečnostní technici jsou tedy stále „v obraze“, kde se plánuje nějaká činnost a kam mohou zajet na kontrolu.
Provozní slepota
Příčinou nejhorších úrazů bývá provozní slepota – v důsledku dlouholetých zkušeností práce v oboru někdy člověk ztratí respekt z elektřiny. Nejde o neznalost pravidel zásad bezpečnosti, ale o okamžitou nepozornost. Následky mohou být tragické. Jako v případě zaměstnance, který začal pracovat na zařízení, aniž si ověřil, zda je zajištěné a v jakém rozsahu, a kvůli dotyku vedení pod napětím dvaadvaceti kilovoltů přišel o ruku.
O skoronehodách se většinou nikdo nedozví – nic se ve skutečnosti nestalo a kdo by se dobrovolně pochlubil tím, že si málem přivodil pracovní úraz. Záměrem projektu je motivovat zaměstnance, aby využili těchto skoronehod k odhalení nových rizik a k jejich předcházení. Nejde o řešení kázeňských pochybení, ale o zlepšení systémové prevence rizik.
Nohama pevně na zemi
Bezpečnostní technici i specialisté musejí mít „v malíku“ spoustu znalostí a nesmějí jim chybět zkušenosti. Směrnic je ohromné množství a vytvářejí určitý virtuální svět, ve kterém je snadné ztratit povědomí o realitě běžného provozu. Snaží se proto své podřízené vracet ze světa papírových nařízení do reality, např. formou stáží, kdy bezpečnostní technici pracují spolu s elektromontéry. „Tým si tak na vlastní kůži vyzkoušel, co všechno obnáší práce těch, které kontrolují,“ vysvětluje Otakar Maceček.
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Jednou z nejsymboličtějších ekologických katastrof je, že za méně než sto let lidstvo zničilo Aralské jezero. Podle nových geologických výzkumů se ale zdá, že se toto malé moře ...
Francouzská společnost Naarea uzavřela strategické partnerství se společností EO Concept. Spolu zkoumají možnost zkonstruování a využití mikroreaktoru XAMR s rychlými neutrony chlazeného roztavenými solemi.
Výzkumníci z UOC (Katalánské univerzity) studují nový model pro synchronizaci potřeb zařízení Internetu věcí (Internet of Things, IoT) s dobou přístupu k satelitům pro satelity na nízké ...
Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně.