Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Kdy nastal konec ropy?

To bude asi nějaká mýlka, říkáte si. Ropa přece pořád existuje. Vždyť jsem byl včera natankovat (ten benzin zase podražil…) a rozhodně to nevypadalo, že bych vycucl poslední zbyteček na světě. Tak jaký konec ropy?

Fotogalerie (5)
Dispečink centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi u Prahy

Ropný zlom

Světem už mnoho desetiletí obchází strašidlo zvané „peak oil“ – okamžik, kdy těžba ropy dosáhne svého maxima a pak začne klesat. Varování, že ropa jednou dojde, ve skutečnosti není žádná novinka. Poprvé bylo vysloveno už roku 1914 a od té doby se neustále vrací.

Roku 1956 pronesl geolog Marion King Hubbert na setkání jihozápadní sekce Amerického ropného institutu přednášku, která vyvolala bouři nevole, odmítání a diskusí. Nedovolil si říct nic jiného, než že ropa doje. Že její zásoby jsou konečné, že ropný boom, který Amerika právě zažívala, jednou skončí a předpověděl vrchol těžby ropy v USA na rok 1970. Nemýlil se. Vytvořil vzorec, který umožní stanovit průběh těžby na každém ropném ložisku – jeho vzestup, vrchol a pak prudký pokles. Vzorec se dá aplikovat nejen na konkrétní ložiska, ale i na celé státy a svět. Předpověď celosvětového zlomu je samozřejmě poněkud obtížnější, protože budoucnost – objevování nových zdrojů, nových technologií, vývoj ekonomiky – neznáme. Peak oil dokážeme určit až zpětně, v okamžiku, kdy už budeme prožívat závěrečný strmý sešup.

Ropa skončila roku 2005

Protože budoucnost neznáme, je třeba se zabývat současností a nedávnou minulostí. Máme k dispozici data o těžbě ropy a současně o jejích cenách na trhu. Není překvapivé, že cena ropy kopíruje poptávku. Čím víc ropy svět potřebuje, tím je ropa dražší. Roku 1998 stál barel ropy typu Brent 15 USD a cena rostla, až roku 2008 narostla na 140 USD. O rok později ceny kvůli recesi poklesly, barel stál 35 USD, a pak se společně se vzpamatovávající se ekonomikou šplhala cena na 120 USD, aby s příchodem ekonomické krize spadla na 111 USD současnosti.

Na tom zatím není nic zajímavého. Dalo by se očekávat, že těžba ropy bude těmto cenám odpovídat. Čím je vyšší poptávka, tím více ropy se těží. Až do roku 2005 to platilo a těžba ropy plynule rostla a kopírovala poptávku. Pak se ale něco změnilo. Přestože ceny od té doby několikrát dramaticky vyletěly vzhůru, těžby ropy na ně nezareagovala. Produkce se ustálila na maximu kolem 75 milionů barelů ropy denně a nepřekročila ho.

James Murray (ze School of Oceanography, University of Washington) a David King (ředitel Smith School of Enterprise and the Environment, University of Oxford), kteří na jev upozornili v lednovém čísle časopisu Nature, to nazývají fázovým přechodem, podobném fázovému přechodu ve fyzice. Těžba ropy změnila stav z elastického, kdy dokázala kopírovat poptávku, na stav neelastický, kdy už na změny reagovat nedokáže.

Vidím množství ropy převeliké

S předvídáním budoucnosti ropy jsou zatím mnohé instituce (ale i státy a jednotlivci) nemístně optimistické. Například Americká US Energy Information Administration předpokládá, že do roku 2030 těžba ropy vzroste o 30 procent oproti současnosti. Opírá se přitom převážně o nová, zatím neobjevená ložiska ropy. Pokud by těžba ze současných ložisek neklesala (čili všechna ložiska se rázem stala bezednými), vyžadoval by tento třicetiprocentní vzestup navýšit celosvětovou těžbu o 22 milionů barelů denně. Pokud by ovšem těžba ze stávajících ropných polí klesala jako doposud (což je výrazně realističtější předpoklad), musela by ona nová, neobjevená pole dodávat kolem 64 milionů barelů denně, tedy téměř tolik, jako produkují všechna současná ropná naleziště.

Na všech otevřených ropných ložiscích klesá produkce ropy tempem 4,5 až 6,7 procent ročně. Těžba ropy se může udržet konstantní jen díky neustálému otevírání nových ložisek a připravit nové ložisko k těžbě trvá 6 až 10 let. Bohužel není snadné ani určit, kdy se vyčerpají ta stávající – jak se zdá, všichni producenti ropy údaje o svých zásobách nadsazují.

Vidím ekonomický růst

Co může způsobit fakt, že těžba ropy už není schopna reagovat na poptávku? V prvé řadě je to cena ropy. Dokud nabídka kopíruje poptávku, jsou výkyvy cen celkem mírné. Pokud ale poptávka roste a trh na to není schopen reagovat, letí cena ropy strmě vzhůru. Jakmile poptávka opadne, ceny stejně prudce klesají.

Z jedenácti recesí, které od 2. světové války zasáhly USA, jich bylo deset předznamenáno vzestupem cen ropy. Pokud je drahá ropa, jsou drahé pohonné hmoty. V USA, kde má auto většina domácností, zatěžuje cena pohonných hmot rodinný rozpočet, takže už se nedostávají peníze na nákup jiného zboží. Obchodům klesají tržby a propad do recese začíná.

V USA se denně spotřebuje kolem 1,4 miliardy litrů benzinu. Pokud tedy v roce 2010 stál litr benzínu 75 centů a v roce 2011 95 centů, znamená to, že roku 2011 vydaly USA o 280 milionů USD denně (!) více než roku předcházejícího. A tyto peníze zákonitě musí chybět někde jinde.

Jiný příklad vlivu cen ropy na chod státu můžeme nalézt třeba v Itálii. Roku 1999, kdy Itálie přistoupila k euru, měl její zahraniční obchod přebytek v přepočtu 22 miliard USD. Roku 2012 už měl deficit celých 36 miliard USD. Příčin je samozřejmě celá řada, ale když se podíváme na dovoz a ceny ropy, zjistíme, že roku 1999 dovezla Itálie ropu za 12 miliard USD, zatímco letos to bylo za 55 miliard USD. Je to značný rozdíl a tak trochu se blíží současnému obchodnímu deficitu.

Mezi produkcí ropy a ekonomickou prosperitou je velice úzká vazba. Řečeno bez příkras, pokud neroste těžba ropy, nemůže růst ani ekonomika. Což je tak děsivé zjištění, že před ním mnozí ekonomové raději zavírají oči. Například Mezinárodní měnový fond stále předpokládá, že příštích pět let poroste ekonomika tempem 4 procenta ročně. Ovšem to by vyžadovalo vzestup těžby ropy o celá tři procenta ročně a, jak už bylo řečeno dříve, těžba ropy se na jakýkoliv vzestup nevzmohla už celých sedm let…

Kdo nás spasí?

Odpověď je v zásadě velmi jednoduchá: pokud nebudeme závislí na ropě, může se naše ekonomika rozvíjet bez ohledu na to, že těžba ropy stagnuje. Jako první náhrada se většinou nabízí jiná fosilní paliva – uhlí, zemní plyn, ropné alternativy typu ropné břidlice či písky.

Ropné písky vypadají slibně, ale jejich produkce je nízká. Například kanadské písky by mohly dosáhnout roku 2035 produkce 4,7 milionu barelů denně. Venezuelské ropné písky dnes dávají méně než 2 miliony barelů denně. Zásoby uhlí jsou velké, ale i u něj se předpokládá zlom kolem roku 2025. Ukazuje se totiž, že ne vše, co je v zemi, je také ekonomicky vytěžitelné. Zásoby zemního plynu se zatím jeví dostatečné a stále se nacházejí nová ložiska.

Ovšem z dlouhodobějšího hlediska nejsou fosilní paliva žádné řešení a bude třeba se od nich postupně zcela odklonit. Tento přechod do doby postfosilní bude jistě zdlouhavý a obtížný. Je třeba zásadních změn ve výrobě a spotřebě energií. Bude nezbytné zvýšit efektivitu všech energetických zdrojů. Neobejdeme se bez rozumného využívání obnovitelných zdrojů a neobejdeme se bez jaderné energetiky, která bude schopna bezpečně a levně dodávat energii velmi, velmi dlouho.

Ropa zatím ještě nedošla. Ale roku 2005 zřejmě jednou provždy došla levná a snadno dostupná ropa a skončila doba levné energie. Nová doba, nový věk lidstva právě začíná.

USA prodělaly zlom v těžbě ropy roku 1970. Zlom v těžbě uhlí u nich nastal roku 2002 a zemního plynu v roce 2001. Jsou tedy za zenitem těžby všech klíčových fosilních energetických surovin…

Co je ropa Brent

Ropa se označuje podle místa svého původu, podle hustoty (lehká, středně těžká, těžká) nebo podle obsahu síry (sladká s nízkým obsahem síry a kyselá s obsahem síry nad 0,5 procent). Ropa Brent je lehká sladká ropa pocházející z 15 nalezišť v Severním moři. Podle tradice Shellu pojmenovávat všechna svoje naleziště podle ptáků bylo naleziště Brent pojmenováno po bernešce tmavé (brent goose).

Cenou ropy se většinou rozumí cena ropy WTI (West Texas Intermediate) obchodované na newyorské komoditní burze nebo cena ropy typu Brent obchodované na mezinárodní ropné burze v Londýně. Podle IPE (mezinárodní ropné burzy) vychází 65 % veškerých obchodů s ropou z burzovní ceny ropy typu Brent.


Jak velký je barel ropy

Barel ropy (oil barrel, zkratka bbl) je jednotka používaná k udávání množství ropy a představuje 159 litrů (též 42 US galonů). V současnosti se žádné barely této velikosti k transportu ropy nepoužívají. Evropské ropné společnosti raději než v barelech udávají objem své těžby v tunách. Podle hustoty ropy se do jedné tuny vejde 6 až 8 barelů.

Barel jako jednotka začal být používán kolem roku 1866 Pensylvánskými ropnými těžaři, kteří se rozhodli standardizovat sudy, ve kterých ropu dodávali. Do té doby byla zákazníkům ropa dopravována v nejrůznějších nádobách, velice často v sudech od whisky či vína. Oficiálně byl barel a jeho objem ustanoven v roce 1872.

Není jasné, proč jsou ve zkratce barelu dvě b. Některé zdroje tvrdí, že je to od „blue barrel“ a že originální barely byly natřené na modro.

V článku se hovoří o těžbě 75 milionů barelů denně. To je 11 925 000 000 litrů ropy denně. Pokud si to neumíte představit, zajeďte si k Třeboni a prohlédněte si rybník Svět. Jeho objem je 3 325 000 000 litrů. Vynásobte si ho třikrát a přidejte ještě půlku. Dostanete přibližný objem ropy, který se každý den na světě vytěží.

Zdroj: Nature 481, 26 January 2012, str. 433‑435

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail