Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Jeden diesel pro 200 aut

Výkonem 15 000 kWh by stacionární dieselový motor v areálu elektrárny DONG v dánském hlavním městě Kodaň mohl pohánět 200 běžných osobních aut střední třídy, s objemem motoru 1,6 litru a výkonem 75 kW. Neméně impozantní je porovnání hmotnosti celého stroje: činí 1400 tun. To odpovídá hmotnosti 280 slonů nebo 1120 osobních aut Volkswagen Passat. Kdyby osobní auto ujelo za dobu své životnosti 300 000 km, potřebovalo by na to asi 6 000 hodin chodu motoru. Kodaňský Goliáš mezi stacionárními dieselovými motory už má „najeto“ 75 000 hodin provozu.

Fotogalerie (9)
Elektrárna DONG, v jejímž areálu leží Diesel House
(Foto B. Koč)

Zkrátka – porovnáváme neporovnatelné. Čísla však bezesporu překonává pohled na motor nebo některé jeho části vlastníma očima. Tuto možnost mají návštěvníci dánského hlavního města Kodaně – pokud o této atrakci vědí, protože ještě nestačila „zakotvit“ v turistických průvodcích. Diesel House byl slavnostně otevřen veřejnosti 18. června 2006 dánským korunním princem Frederikem jako kulturní a výukové centrum dokumentující vývoj technologie dieselových motorů.

Hala pro jeden motor

Motor byl sestaven roku 1933 a poté byla kolem něj dokončena stavba budovy. Více než 30 let – až do roku 1966 – byl pak tento motor největším dieselovým motorem na světě. Jeho účelem bylo do roku 1970 pohánět v čase špiček generátor pro výrobu elektřiny v kodaňské městské elektrárně nesoucí jméno proslulého dánského fyzika H. C. Oersteda. Bylo to ovšem v časech levné nafty. Motor spotřebuje na výrobu 1 kWh elektrické energie 240 g (to je asi 0,3 litru) tohoto paliva, což při současné ceně motorové nafty představuje asi 12 Kč nákladů jen na palivo potřebné k výrobě 1 kWh elektrické energie. Do roku 2004 byl motor udržován jako rezerva pro případ poruchy dalších zdrojů v elektrárně. Motor je nadále provozuschopný a dvakrát za měsíc je uváděn do chodu jako unikátní technická atrakce.

Zvenčí lze velikost motoru již částečně posoudit podle velikosti jeho „výfuku“ – nebo spíš komína? – vně budovy. Měřítkem mohou být osobní auta, která parkují před budovou. Osobní auto by se vešlo do tlumiče tohoto výfuku v jeho dolní části. V hale se pak jen stěží hledá pro celý „maxidiesel“ nějaké měřítko, a tak nezbývá než počkat, až se nějak fotogenicky postaví na vhodné místo pár návštěvníků. Motor je 12,5 metrů vysoký a obsluha má k dispozici tři ochozy okolo motoru a může přitom použít i osobní výtah do některého ze tří „pater“. Délka celého motoru je 24,5 metru. Fascinující je i pohled a porovnání rozměrů některých vystavených „detailů“ motoru, ať už je to těleso válce (kompletní váží 20 tun), obří ventil nebo dvoučinný píst s deseti pístními kroužky (4,5 tuny). Kliková hřídel motoru váží 140 tun a setrvačník 80 tun.

Technická data

Pro motoristicky naladěného návštěvníka expozice budou zajímavá i další data o motoru. Nese typové označení 884WS‑150, je to výrobek kodaňské strojírny Burmeister a Wain, má 8 válců s vrtáním 840 mm a zdvihem 1500 mm. Při provozu dosahuje 115 otáček za minutu. Trysky vstřikují do válců (protože jde o dvoučinný motor, tak v pravidelném rytmu „nad“ i „pod“ písty) palivo pod tlakem 350 až 400 atm. Motor každou minutu spotřebuje 1800 m3 vzduchu. V motoru koluje 40 tun oleje, který pod tlakem 2,5 atm. obstarává mazání pohyblivých částí i chlazení motoru. Olej prochází samostatným chladičem a celá náplň projde motorem asi desetkrát za hodinu. Teplota výfukových plynů se pohybuje kolem 300 °C.

Procházka expozicí

Ani „teoretická příprava“ zájemců před návštěvou expozice v jednom z objektů elektrárny H. C. Oersteda, zvaném „Diesel House“, nezabrání překvapení hned po vstupu do budovy. Dominantou jsou zde klasické součástky každého spalovacího motoru – těleso vloženého válce, píst, ventil a na stěně jsou připevněné i pístní kroužky. Překvapení se mění v úžas po vstupu do přízemí haly, zaplněné do výšky tří pater jediným motorem. V koutku haly je pak snadné přehlédnout první experimentální jednoválec dieselového motoru firmy Burmeister a Wain z roku 1898, kdy vynálezce vznětového motoru Rudolf Diesel podepsal s firmou licenční smlouvu o výrobě a dalším vývoji jeho motorů pro Dánsko. O pouhých 5 let později vyrobila firma motor s výkonem 2500 koní pro loď Selandia, která byla prvním oceánským plavidlem s motorovým pohonem. Celá historie výrobce je graficky znázorněna na jedné vnitřní stěně haly. Firma také plně sponzorovala vytvoření celé expozice i její provoz.

Vnitřní ochozy ve třech etážích kolem celé haly umožňují prohlédnout si motor ze všech úhlů a částečně i z ptačí perspektivy. Na ochozy navazují v oddělené části budovy sály s expozicemi věnovanými historii motorů Diesel a pohyblivým modelům některých typů a jejich praktickým instalacím. Část expozice je věnována i historii elektrospotřebičů, jejichž rozšíření umožnila ve dvacátých a třicátých letech minulého století právě zvyšující se výroba elektrické energie a elektrifikace země, mimo jiné právě pomocí dieselagregátů.

Praktické informace

Areál elektrárny H. C. Oersted Power Station společnosti DONG leží asi 3 km jihovýchodně od centra Kodaně, nedaleko nákupního střediska Fisketorvet na adrese Elvaerksvej 50. Dobrým orientačním bodem jsou tři černé ocelové komíny. Expozice je otevřena od pondělí do čtvrtka od 10 do 16 hodin a každou první a třetí neděli v měsíci od 10 do 13.30 hod, kdy je obří motor od 11 hodin několikrát předváděn v provozu, doba chodu je 5‑10 minut. Vstup do expozice je zdarma, vjezd autem a parkování v areálu elektrárny bez problémů. Příjezd od hlavní silnice je značen šipkami „Diesel House“.

Webová stránka Diesel House: http://www.dieselhouse.dk

Koč Břetislav
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail