Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
Magnetické kapaliny (angl. ferrofluids) jsou v podstatě kapaliny plné velmi malých kovových pilinek dokonale s kapalinou promísených, které se neusazují ani neshlukují. Pokud se taková kapalina dostane do blízkosti silného magnetického pole, její vlastnosti se začnou dramaticky měnit. Pomocí silného permanentního magnetu je možné ji dokonce vytáhnout po stěně nádoby vzhůru. Díky svým jedinečným vlastnostem umožňují magnetické kapaliny rozvoj nových technologií a zařízení. Je jím i speciální systém řízení přenosu tepla v „tepelných trubicích“ (heat pipes) pomocí magnetického pole.
Představme si kapalinu, např. olej nebo vodu, ve které jsou rozptýlené miniaturní feromagnetické nanočástečky o rozměrech okolo 10 nm. Jsou tak malé, že přirozený tepelný (Brownův) pohyb jim nedovolí, aby se usazovaly u dna nádoby. Na jejich povrch jsou navíc uměle navázány několik nanometrů dlouhé polymerní řetězce, které jako miniaturní tykadélka drží od sebe jednotlivé částice i v silném magnetickém poli.
Magnetická kapalina je tedy velmi jemná a dlouhodobě stabilní disperze – koloidní roztok, který se svými vlastnostmi velmi blíží pravým roztokům. Nosnou kapalinou je zde obvykle minerální nebo silikonový olej, kerosin, voda aj. Pevné částice bývají často oxidy železa, např. Fe3O4 (magnetit) nebo Fe2O3 (maghemit). Normálně jsou tyto feromagnetické částice náhodně rozptýlené a náhodně orientované v objemu kapaliny. Pokud se ale v blízkosti objeví magnetické pole, částice se uspořádají ve směru siločar a kapalina je spolu s nimi vtahována do oblasti s co nejprudší změnou magnetického pole (obr. 1). Klíčové pro dlouhodobou stálost magnetických kapalin jsou pomocné látky zajišťující dobré navázání kapaliny na povrch částic, tzv. surfaktanty.
Představme si nyní, že uvnitř tepelné trubice bude místo běžné pracovní látky (voda, ethanol, dusík apod.) magnetická kapalina. Ta v blízkosti magnetického pole výrazně mění své vlastnosti a silově na něj reaguje. Pomocí vnějšího magnetického pole by tedy bylo možné ovlivňovat děje probíhající uvnitř tepelné trubice a tím i regulovat transport tepla.
[2] Cingroš, F.: Magnetické kapaliny. Sborník soutěže Cena nadace ČEZ 2010, Praha, 2010
[3] Cingroš, F., Hron, T.: Working Fluid Quantity Effect on Magnetic Field Control of Heat Pipes. Časopis Acta Polytechnica, č. 2‑3/2009
[4] Mayer, D.: Magnetické kapaliny a jejich použití I a II. Časopis Elektro, č. 3, 4 / 2007
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.