Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 279

Jak učinit ropné písky zelenějšími

Filtr vyrobený z přírodních krystalů by mohl pomoci přeměnit špinavý uhlík na čistší palivo. Populárním průmyslovým „sítem“ jsou krystaly zeolitu, protože jejich nepatrné póry umožňují „proklouznout“ pouze některým molekulám.

Fotogalerie (1)
Foto: Veronique de Viguerie

Tuto schopnost krystalů zeolitu zkoumá skupina vědců z kanadské  University of Alberta z Edmontonu a ze společnosti General Electric. Obrovská ložiska ropných písků v provincii Alberta obsahují až 170 miliard barelů vytěžitelné ropy. Důsledkem získávání ropy z ropných písků je však každoroční uvolňování milionů tun uhlíkových emisí. Velké množství jich vzniká, když se do ložisek vstřikuje přehřátá pára. Pára vytlačuje ropu na povrch, ale současně s sebou sbírá uhlík z ropy a okolních hornin, který pak uniká do atmosféry. Výzkumný tým zjistil, že když špinavá pára proniká krystaly zeolitu, jako je například minerál clinoptilolit, zachytí všechno s výjimkou vody, vodíku, hélia a čpavku. Uhlík zachycený krystaly může být skladován v podzemí nebo průmyslově využit. Díky této technice lze snížit emise o 25 %. Uvedená síta by se mohla uplatnit také v závodech na zplyňování uhlí, kde se dnes k odstranění CO2 používají rozpouštědla. Určitou výzvou zatím zůstává dlouhodobá stabilita a vytvoření spolehlivého utěsnění mezi krystaly.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.

Jantar Mantar

Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Někdo to rád studené: kryorodopsiny

Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail