Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Aby bylo člověku příjemně, je třeba v suchých panelákových bytech zvýšit vlhkost vzduchu. Fyzikální problém, jak získat dostatečné množství vodní páry, se řeší několika způsoby. Zvlhčovače vzduchu vytvářejí obvykle páru varem vody a následnou kondenzací v jemnou mlhu. Tento přístup je nepochybně velice energeticky náročný, protože voda má skupenské teplo varu značně vysoké: l = 2,2555·106 Jkg-1. Poměrně málo se ví o tom, že jemnou mlhu vodních kapek lze vytvořit také použitím ultrazvuku za mnohem menší spotřeby energie. Jak tedy na to?
Ultrazvuková vlna procházející kapalinou rozkmitá její hladinu. Při dostatečně rychlých kmitech s dostatečně velkou amplitudou se pak na hladině kapaliny odtrhávají malé kapky. Jsou tak vytvořeny přímo, bez fázového přechodu látky a díky tomu za mnohem menší spotřeby energie. Vzniká jemná „mlha“ kapaliny o teplotě okolního prostředí (obr. 1). Drobné kapičky se pak dále vypařují a vytvářejí plynné skupenství látky - páru. Kapičky odnímají teplo z okolí tím, že se dále vypařují. Díky svému velkému povrchu se vypařují mnohem rychleji než voda z volného povrchu kapaliny v nádobě.
,
kde
je hmotnost polokoule o poloměru
vyplněné kapalinou o hustotě
a
je povrchové napětí kapaliny. Vzniklá kapka má pak poloměr
.
Nedosáhne-li tíhová síla velikosti síly povrchového napětí, meniskus kapaliny se jen zakřiví, ale kapka z trubice neodkápne. Poloměr menisku kapaliny odpovídá rovnováze mezi tíhovou silou a silou povrchového napětí.
![]()
kde
je amplituda výchylky povrchu kapaliny a
je rezonanční frekvence měniče. Při pohybu hladiny kapaliny ve směru tíhového zrychlení a při malém zvlnění hladiny kapaliny se pak může vytvořit zárodek budoucí kapky; uvažujme ho pro jednoduchost ve tvaru polokoule (obr.4). Na tento zárodek působí tíhová síla
, síla povrchového napětí
, která se snaží vyrovnat prohnutou hladinu kapaliny, a dále pak v souřadném systému pevně spojeném s pohybující se hladinou kapaliny také setrvačná síla
- orientace sil viz Obr. 4. Kapka se od povrchu kapaliny odtrhne, pokud bude platit nerovnost
.
Protože zrychlení povrchu kapaliny způsobené ultrazvukem je mnohem větší než tíhové zrychlení, lze tíhovou sílu zanedbat proti síle setrvačné
. Potom tedy dojde k odtržení kapek od povrchu za podmínky
,
což vede na nerovnost pro poloměr vzniklých kapek
.
Odhadneme-li dále velikost amplitudy výchylky kmitů hladiny poloměrem kapky
, lze psát
.
Ačkoliv je náš odhad velikosti kapek velice jednoduchý a hrubý (například amplituda výchylky hladiny závisí obecně na výkonu měniče, jeho hloubce pod hladinou kapaliny a na útlumu ultrazvuku v kapalině), již se velmi blíží empirickému vztahu [4]
.
Velikost kapek pro vodu (? = 1000 kg m-3, ? = 72,75·10-3 N m-1, viz [3]) vypočtená podle tohoto vztahu je při použití měniče s rezonanční frekvencí 100 kHz rovna r = 7 µm, pro frekvenci měniče 1 MHz pak již jen r = 1,5 µm.
[1] firemní Webové stránky http://www.bionaire.cz
[2] firemní Webové stránky http://www.americanpiezo.com
[3] J. Brož, V. Roskovec, M. Valouch: Fyzikální a matematické tabulky, SNTL Praha 1980, str. 42, 72
[4] J. W. Waanders: Piezoelectric ceramics, Properties and Applications, Philips Components, 1991, str. 52-53
[5] Webové stránky internetových obchodů
http://www.elektrocoleti.cz/DetailPage.asp?DPG=35428
http://www.vax-cr.cz/ultra.html
http://www.prirodni-leciva.online-prodej.cz/silentfly-ultrazvukovy-zvlhcovac.htm
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.