Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 210

Bouřky a jejich lovci

Bouřka – nejvýraznější projev konvekce v atmosféře, krásná a někdy zároveň děsivá podívaná, fascinuje lidstvo již odnepaměti. Zatímco naši předkové často pohlíželi na bouřky jako na „boží hněv“, my dnes podnikáme neohrožené průniky do jejich nitra ve snaze odhalit některá tajemství, která stále čekají na vysvětlení.

Fotogalerie (8)
Blesk s vrtulí

Dávno již víme, že bouřkové mraky jsou nedílnou součástí přirozených procesů v zemské atmosféře. Na jejich vznik a existenci má vliv celá řada faktorů. Například díky rozdílnému prohřívání zemského povrchu slunečním zářením dochází mimo jiné k tomu, že na různých místech máme různý tlak vzduchu. Ve snaze o jeho vyrovnání dochází k proudění vzduchu, kterému říkáme vítr. Na rozhraní odlišných tlakových útvarů se vyskytuje oblačnost, mezi kterou hojně nacházíme i bouřkové oblaky.

Kde se bere blesk
Hovoříme-li o bouřce, musíme zmínit mechanismus vedoucí ke vzniku blesků. Podle dosavadních vědeckých studií je pro vznik blesků nutné, aby vrchol oblačnosti dosáhl prostředí s teplotou nižší než – 20 °C. V horní části bouřkového oblaku se poté začnou tvořit krystalky ledu, které získají kladný náboj, zatímco nižší patro oblaku, kde se vyskytují vodní kapky v tekutém skupenství, získá náboj záporný. Blesk už je pak jen důsledek zkratu mezi kladnou a zápornou oblastí. Určitý náboj si však nese také okolí bouřkového mraku, proto dochází i k výbojům mimo mrak a do země.

Ke vzniku samotné bouřky jsou nezbytné tři faktory: Dostatečné prohřátí vzduchu, dostatečná vlhkost a především pak vítr. Tyto základní fyzikální vlastnosti atmosféry, které mohou vést k tvorbám bouřek, jsou alfou a omegou pro novodobé lovce bouřek.

První lovci bouřek byli Američané
Tato zvláštní skupina lidí, často vědců, ale mnohdy i nadšených amatérů, vyhledává v předpovědních numerických modelech jakékoliv náznaky správného mixu potřebných vlastností atmosféry, aby se posléze vydala obtěžkána rozličnou moderní technikou do terénu vstříc vznikajícím oblakům doufajíc, že se včas dostane k rodící se bouři.

První skutečné lovce bouří byste našli v USA. Středozápad Spojených států je každoročně dějištěm těch nejdivočejších bouřek s nejčastějším výskytem tornád. Nutnost jejich sledování a včasné výstrahy dala právě zde vzniknout nejpočetnější komunitě lovců bouří. S rozvojem moderní techniky a internetu poté „přeskočil“ lov bouřek (storm chasing) i do Evropy a postupně se dostal až k nám do České republiky.

Počátky lovu v Česku
Jedny z prvních četnějších a seriózněji pojatých pokusů o „ulovení bouřek“ u nás můžeme vysledovat v období asi před pěti lety. Tehdy šlo o aktivitu několika nezávisle působících jedinců. Rozmach internetu vedl k tomu, že se tito jednotlivci spojili a mohli si vyměňovat cenné informace a zkušenosti.
V dnešní době je u nás lov bouřek již téměř profesionální záležitostí, a to i v podání amatérských nadšenců. Rozsáhlá síť pozorovatelů pokrývá již téměř celou republiku. Proto je velkou vzácností, pokud nějaká izolovaná bouřka pozornosti mobilních či stacionárních pozorovatelů unikne.

Jak se rodí lovci bouřek
Na prvním místě je třeba velké „nadšení pro věc“. Těžko popsat, jak k tomu člověk přijde, ale pokud nás tato aktivita zaujme, bude po vás vyžadovat trpělivost, úsilí, získávání nových vědomostí a v neposlední řadě také značné investice do pořizování vhodného vybavení. Ať je ale důvod jakýkoliv, k vážnému zájmu o svět bouřek patří zevrubné studium meteorologie. Bez základních vědomostí z tohoto oboru bychom se neměli do terénního pozorování vůbec pouštět.

Dalším důležitým krokem je znalost bezpečnostních zásad pohybu v blízkosti bouřek. Spolu s tím je dobré rychle získat respekt k silám přírody. Jen tak se do budoucna vyvarujeme situace, kdy se i se svými vědomostmi ocitneme v nebezpečné situaci. Poté přichází vhodná chvíle aplikovat nabyté vědomosti v praxi.

Správný lovec si na svou oběť počíhá
Každý lovec bouřek v prvé řadě sleduje předpověď počasí, studuje numerické modely a čeká na vhodné podmínky, které by mohly vést ke vzniku bouřek. Pokud již ví, že mají ten konkrétní den být bouřky, sleduje aktuální vývoj situace – především pomocí meteorologických radarů nebo družic, popř. využívá další nástroje. V okamžiku, kdy se na radaru objeví první náznaky vývoje bouřkové oblačnosti, vyráží do terénu. Zde je na místě konstatovat, že běžný lovec bouřek v českém podání, pokud se neočekává opravdu extrémní situace, sleduje pohyb bouřek často jen v přilehlém okolí svého bydliště. Najdou se však i zkušení lovci bouří, kteří pokud čekají, že situace bude stát za to, se vydávají i dál.

Nekrvavý lov začíná
Lovec bouřek, který se blíží ke „své“ bouřce, koriguje poslední kroky vedoucí k bouři pomocí meteorologického radaru. V bezprostřední blízkosti se již orientuje převážně vizuálně. Sleduje pohyb bouře, její vývoj a pátrá po doprovodných jevech, které by mohly lovci ukázat, jak se bude situace dále vyvíjet. V tu chvíli je správná doba na dokumentaci bouře a z lovce se na okamžik stává fotograf či kameraman, který se snaží zachytit tu nádhernou a zároveň hrozivou krásu mocných atmosférických sil odehrávajících se před jeho očima. Většina zůstává na místě a sleduje bouři z uctivé vzdálenosti, najdou se však i tací, kteří vyrážejí do jejího jádra doufajíce, že zde na vlastní kůži poznají, co se odehrává v samotném nitru bouře.

Proč to všechno
Cílem „lovu bouřek“ je především monitorování možných nebezpečných doprovodných jevů, mezi které patří krupobití, nárazy větru nebo přívalové srážky. Snem každého lovce bouří je samozřejmě pozorování supercelární bouře nebo tornáda. Nejsme ale v Americe, a tak se většina pozorovatelů nakonec spokojí s fotografováním blesků, rozličných oblačných útvarů, jako jsou např. oblaka mamma či húlavy. Nebo se věnuje poslední dobou oblíbenému intervalovému snímání oblačnosti, které, v počítači upraveno a zrychleno, odhalí dynamiku viditelných procesů v atmosféře.

V neposlední řadě, když už je dávno po výjezdu za bouřkami a všechny materiály jsou zpracované, sdružují se lovci bouřek na webových stránkách dávajících prostor tomuto neobvyklému koníčku, kde diskutují a podílejí se tak na popularizaci meteorologie jako krásného a užitečného vědního oboru.

Zajímavosti ze světa bouřek najdete na:
http://www.bourky.com – Amateur Stormchasing Society
http://radar.bourky.cz – prohlížeč radarových dat


Základní pojmy

Meteorologie – vědní obor zabývající se všestranným studiem jevů v atmosféře.
Konvekce – proces, při kterém stoupá vzduch prohřátý od zemského povrchu či vodní hladiny vzhůru v podobě různě velkých bublin.
Bouřka – přírodní jev doprovázený bleskem nebo hromem či obojím, pro který je typický vznik oblaků typu cumulonimbus.
Cumulonimbus – mohutný hustý oblak o značném vertikálním rozsahu (10 – 14 km), podoby obrovských hor či věží a často nabývající tvar kovadliny.
Supercelární bouře – bouře, která obsahuje dlouhotrvající rotující výstupný proud, vzniká v podmínkách výrazného střihu větru. Na rozdíl od běžných bouřek může „žít“ několik hodin. Často produkuje silná krupobití, extrémní srážky, nárazy větru a tornáda.
Střih větru – změna směru a rychlosti větru (s výškou) na omezené ploše.
Húlava – starší pojem z letecké meteorologie označující jak oblačný útvar na čele přicházející bouřky (anglicky „shelf cloud“, latinsky „arcus“) tak náraz větru na čele bouřky.
Oblaky mamma – oblačné výčnělky ve tvaru prs či vemen na spodní straně kovadliny bouře.
Kovadlina – vrchní část bouřkového mraku, která se „rozlévá“ o zádržnou vrstvu v  dolní hranici stratosféry. Kovadlina je typickou indikací bouřkového mraku.
Tornádo – silně rotující sloupec vzduchu s rozsahem od zemského povrchu až po základnu bouřkové oblačnosti, při zemi působící často značné škody.


Když vás přepadne bouřka aniž byste ji vyhledávali…
Důležité je zachovat chladnou hlavu a v první řadě najít co nejrychleji vhodný úkryt. Instinktivně se většinou chceme schovat před deštěm, který je nám nepříjemný. Daleko větší riziko však znamená blízký úder blesku, krupobití nebo silný poryv větru, který může lámat stromy, brát tašky ze střech či unášet volně ležící předměty. Takové projektily pro nás mohou znamenat i smrtelné nebezpečí. Nejlepším úkrytem je pevná budova s hromosvodem. Relativně dobrým úkrytem je i automobil, a to za předpokladu, že se nedotýkáme jeho kovové karosérie a neparkujeme pod stromem, který na nás může spadnout. Pokud se ocitneme za bouřky ve volném terénu a nemáme možnost se nikde ukrýt, je dobré zaujmout bezpečnostní polohu v podřepu s nohama u sebe a rukama kryjícíma hlavu a krk. Přitom se snažíme nebýt nejvyšším objektem v terénu a zároveň se co nejmenší plochou dotýkat země z důvodu eventuálního působení tzv. krokového napětí při blízkém úderu blesku do země.

Jan Drahokoupil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nevadí, že neprší, hlavně, když kape!

Kdo si myslí, že fyzika není zrovna moc zábavná, měl by se vypravit na průmyslovku do Hodonína. Tam již druhým rokem pořádají fyzikální dílny KAPKA FYZIKY, které žákům základních škol představují fyziku jako zajímavou, důležitou i zábavnou oblast našeho života.

Jaderná energie, obnovitelné zdroje a klimatické změny

Světoví klimatičtí vědci z IPCC (Mezinárodní panel pro klimatické změny) varují, že již zbývá jen „tucet“ let na to, aby se podařilo ustálit průměrnou globální teplotu na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální hodnotou. Varovná zpráva byla uveřejněna 8.

Pozor na zírání do očí - změní vaše vědomí

Nevyhazujte peníze za drogy! Stačí, když na sebe budete dlouho upřeně zírat! V roce 2015 jeden italský psycholog požádal 20 dobrovolníků, aby seděli proti sobě a 10 minut si navzájem zírali do očí. Podařilo se mu tak u nich vyvolat změněný stav vědomí bez použití jakékoliv drogy.

Co kdyby vymřel všechen hmyz?

„Fuj, hmyzák!“ je obvyklá reakce lidí, když cítí, že po nich šplhá šest hmyzích nohou. Tento odpor je pohoršující, protože nejen že velká většina hmyzu je zcela neškodná, ale my lidé a většina ostatních složitých živočichů na planetě bychom bez něj nepřežili!

Jak se hodovalo na Stonehenge

Dávní stavitelé Stonehenge možná pořádali opulentní párty s pečeným masem, naznačuje nový výzkum. Archeologové zkoumající neolitické osídlení v Durrington Walls v dnešní jižní Anglii, kde pravděpodobně bydleli stavitelé Stonehenge, našli důkazy, že vesnice ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail