Globální oteplování si bere pauzu

Jak zjistila skupina klimatologů v čele s Jeffem Knightem z britského Exeteru, průměrné teploty v posledních deseti let prakticky nestouply. Globální teplota se údajně zvýšila o pouhých 0,07 °C. Vědci to přičítají přirozeným výkyvům způsobeným především jevem El Niňo; bez započtení jeho dopadů se teploty vůbec nezměnily. Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) přitom předpovídal pro dekádu mezi lety 1999 až 2008 přírůstek teploty o 0,2 °C, uvedl nedávno rakouský deník Die Presse.

V příštích letech se však dá očekávat další oteplování, které si dnes jen vybírá pauzu, tvrdí vědci. Globální teplotu přitom ovlivňuje celá řada vlivů, z nichž jsou změny množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v ovzduší zřejmě nejvýznamnější. Průmyslové země v 70. letech zahájily čištění odpadních plynů a na Zemi tak proniká více slunečního svitu – a tedy energie – než dříve. Obdobný vývoj prožila podle Die Presse i střední a východní Evropa, kde zkrachovala celá řada tzv. špinavých průmyslových odvětví. Tato perioda však nyní končí a zvětšené množství energie dopadající na Zemi může atmosféru dál ohřívat.

Vědci však upozorňují i na přírodní změny ovlivňující globální teplotu. Klimatologové se shodují na tom, že teplota stoupá a klesá v cyklech. Příkladem je tzv. severoatlantická oscilace – pravidelný klimatický jev projevující se mezi islandskou níží a azorskou výší.

Co má největší vliv?
Vědci se však dosud neshodli na tom, co ovlivňuje vývoj klimatu rozhodující měrou. Jedni mluví o velkých mořských proudech, jež distribuují teplo po celé Zemi. Například Golfský proud v minulých letech zeslábl a podle německého klimatologa Mojiba Latifa z Univerzity Kiel se dá předpokládat, že přestávka v oteplování potrvá až do roku 2016. Jiní zase upozorňují na kolísání sluneční aktivity. Od dob „malé doby ledové“ v 17. století nebyla nikdy tak slabá. Britský vědec David Rind předpokládá, že sluneční aktivita, a tedy i teplota ovzduší, stoupne během nejbližších pěti let.

Tyto a řada dalších přirozených cyklů se překrývají a působí v rozdílně dlouhých periodách. Většina klimatologů argumentuje, že v současnosti se ochlazující přírodní efekty posilují a zpomalují dopady skleníkového efektu. Další vývoj však, jak se vědci shodují, povede k zásadnímu zvratu a dalšímu oteplování, které, jak uvádí Latif, „zvítězí v každém případě“.

Poláci to řeší po svém
O úspěchu evropské klimatické politiky přitom rozhodnou nikoli vědci, nýbrž politici. Například Polsko odmítá podpořit na světové klimatické konferenci v dánské Kodani letos v prosinci protiemisní politiku v rozvojových zemích. Své problémy způsobené zejména tím, že více než 90 procent elektřiny vyrábí z uhlí, hodlá řešit rozvojem větrné energetiky a dalších obnovitelných zdrojů. K dalšímu výraznému omezení emisí oxidu uhličitého, jež od roku 1990 klesly téměř o třetinu, má přispět i první polská jaderná elektrárna, jež by se měla spouštět v roce 2020, upozorňuje Die Presse.