Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Globální oteplování si bere pauzu

Jak zjistila skupina klimatologů v čele s Jeffem Knightem z britského Exeteru, průměrné teploty v posledních deseti let prakticky nestouply. Globální teplota se údajně zvýšila o pouhých 0,07 °C. Vědci to přičítají přirozeným výkyvům způsobeným především jevem El Niňo; bez započtení jeho dopadů se teploty vůbec nezměnily. Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) přitom předpovídal pro dekádu mezi lety 1999 až 2008 přírůstek teploty o 0,2 °C, uvedl nedávno rakouský deník Die Presse.

Fotogalerie (1)
Evangelista Torricelli (1608 – 1647)

V příštích letech se však dá očekávat další oteplování, které si dnes jen vybírá pauzu, tvrdí vědci. Globální teplotu přitom ovlivňuje celá řada vlivů, z nichž jsou změny množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v ovzduší zřejmě nejvýznamnější. Průmyslové země v 70. letech zahájily čištění odpadních plynů a na Zemi tak proniká více slunečního svitu – a tedy energie – než dříve. Obdobný vývoj prožila podle Die Presse i střední a východní Evropa, kde zkrachovala celá řada tzv. špinavých průmyslových odvětví. Tato perioda však nyní končí a zvětšené množství energie dopadající na Zemi může atmosféru dál ohřívat.

Vědci však upozorňují i na přírodní změny ovlivňující globální teplotu. Klimatologové se shodují na tom, že teplota stoupá a klesá v cyklech. Příkladem je tzv. severoatlantická oscilace – pravidelný klimatický jev projevující se mezi islandskou níží a azorskou výší.

Co má největší vliv?
Vědci se však dosud neshodli na tom, co ovlivňuje vývoj klimatu rozhodující měrou. Jedni mluví o velkých mořských proudech, jež distribuují teplo po celé Zemi. Například Golfský proud v minulých letech zeslábl a podle německého klimatologa Mojiba Latifa z Univerzity Kiel se dá předpokládat, že přestávka v oteplování potrvá až do roku 2016. Jiní zase upozorňují na kolísání sluneční aktivity. Od dob „malé doby ledové“ v 17. století nebyla nikdy tak slabá. Britský vědec David Rind předpokládá, že sluneční aktivita, a tedy i teplota ovzduší, stoupne během nejbližších pěti let.

Tyto a řada dalších přirozených cyklů se překrývají a působí v rozdílně dlouhých periodách. Většina klimatologů argumentuje, že v současnosti se ochlazující přírodní efekty posilují a zpomalují dopady skleníkového efektu. Další vývoj však, jak se vědci shodují, povede k zásadnímu zvratu a dalšímu oteplování, které, jak uvádí Latif, „zvítězí v každém případě“.

Poláci to řeší po svém
O úspěchu evropské klimatické politiky přitom rozhodnou nikoli vědci, nýbrž politici. Například Polsko odmítá podpořit na světové klimatické konferenci v dánské Kodani letos v prosinci protiemisní politiku v rozvojových zemích. Své problémy způsobené zejména tím, že více než 90 procent elektřiny vyrábí z uhlí, hodlá řešit rozvojem větrné energetiky a dalších obnovitelných zdrojů. K dalšímu výraznému omezení emisí oxidu uhličitého, jež od roku 1990 klesly téměř o třetinu, má přispět i první polská jaderná elektrárna, jež by se měla spouštět v roce 2020, upozorňuje Die Presse.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail