Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Globální oteplování si bere pauzu

Jak zjistila skupina klimatologů v čele s Jeffem Knightem z britského Exeteru, průměrné teploty v posledních deseti let prakticky nestouply. Globální teplota se údajně zvýšila o pouhých 0,07 °C. Vědci to přičítají přirozeným výkyvům způsobeným především jevem El Niňo; bez započtení jeho dopadů se teploty vůbec nezměnily. Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) přitom předpovídal pro dekádu mezi lety 1999 až 2008 přírůstek teploty o 0,2 °C, uvedl nedávno rakouský deník Die Presse.

Fotogalerie (1)
Evangelista Torricelli (1608 – 1647)

V příštích letech se však dá očekávat další oteplování, které si dnes jen vybírá pauzu, tvrdí vědci. Globální teplotu přitom ovlivňuje celá řada vlivů, z nichž jsou změny množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v ovzduší zřejmě nejvýznamnější. Průmyslové země v 70. letech zahájily čištění odpadních plynů a na Zemi tak proniká více slunečního svitu – a tedy energie – než dříve. Obdobný vývoj prožila podle Die Presse i střední a východní Evropa, kde zkrachovala celá řada tzv. špinavých průmyslových odvětví. Tato perioda však nyní končí a zvětšené množství energie dopadající na Zemi může atmosféru dál ohřívat.

Vědci však upozorňují i na přírodní změny ovlivňující globální teplotu. Klimatologové se shodují na tom, že teplota stoupá a klesá v cyklech. Příkladem je tzv. severoatlantická oscilace – pravidelný klimatický jev projevující se mezi islandskou níží a azorskou výší.

Co má největší vliv?
Vědci se však dosud neshodli na tom, co ovlivňuje vývoj klimatu rozhodující měrou. Jedni mluví o velkých mořských proudech, jež distribuují teplo po celé Zemi. Například Golfský proud v minulých letech zeslábl a podle německého klimatologa Mojiba Latifa z Univerzity Kiel se dá předpokládat, že přestávka v oteplování potrvá až do roku 2016. Jiní zase upozorňují na kolísání sluneční aktivity. Od dob „malé doby ledové“ v 17. století nebyla nikdy tak slabá. Britský vědec David Rind předpokládá, že sluneční aktivita, a tedy i teplota ovzduší, stoupne během nejbližších pěti let.

Tyto a řada dalších přirozených cyklů se překrývají a působí v rozdílně dlouhých periodách. Většina klimatologů argumentuje, že v současnosti se ochlazující přírodní efekty posilují a zpomalují dopady skleníkového efektu. Další vývoj však, jak se vědci shodují, povede k zásadnímu zvratu a dalšímu oteplování, které, jak uvádí Latif, „zvítězí v každém případě“.

Poláci to řeší po svém
O úspěchu evropské klimatické politiky přitom rozhodnou nikoli vědci, nýbrž politici. Například Polsko odmítá podpořit na světové klimatické konferenci v dánské Kodani letos v prosinci protiemisní politiku v rozvojových zemích. Své problémy způsobené zejména tím, že více než 90 procent elektřiny vyrábí z uhlí, hodlá řešit rozvojem větrné energetiky a dalších obnovitelných zdrojů. K dalšímu výraznému omezení emisí oxidu uhličitého, jež od roku 1990 klesly téměř o třetinu, má přispět i první polská jaderná elektrárna, jež by se měla spouštět v roce 2020, upozorňuje Die Presse.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail