Jak se města přizpůsobují změně klimatu
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Jak zjistila skupina klimatologů v čele s Jeffem Knightem z britského Exeteru, průměrné teploty v posledních deseti let prakticky nestouply. Globální teplota se údajně zvýšila o pouhých 0,07 °C. Vědci to přičítají přirozeným výkyvům způsobeným především jevem El Niňo; bez započtení jeho dopadů se teploty vůbec nezměnily. Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) přitom předpovídal pro dekádu mezi lety 1999 až 2008 přírůstek teploty o 0,2 °C, uvedl nedávno rakouský deník Die Presse.
V příštích letech se však dá očekávat další oteplování, které si dnes jen vybírá pauzu, tvrdí vědci. Globální teplotu přitom ovlivňuje celá řada vlivů, z nichž jsou změny množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v ovzduší zřejmě nejvýznamnější. Průmyslové země v 70. letech zahájily čištění odpadních plynů a na Zemi tak proniká více slunečního svitu – a tedy energie – než dříve. Obdobný vývoj prožila podle Die Presse i střední a východní Evropa, kde zkrachovala celá řada tzv. špinavých průmyslových odvětví. Tato perioda však nyní končí a zvětšené množství energie dopadající na Zemi může atmosféru dál ohřívat.
Vědci však upozorňují i na přírodní změny ovlivňující globální teplotu. Klimatologové se shodují na tom, že teplota stoupá a klesá v cyklech. Příkladem je tzv. severoatlantická oscilace – pravidelný klimatický jev projevující se mezi islandskou níží a azorskou výší.
Co má největší vliv?
Vědci se však dosud neshodli na tom, co ovlivňuje vývoj klimatu rozhodující měrou. Jedni mluví o velkých mořských proudech, jež distribuují teplo po celé Zemi. Například Golfský proud v minulých letech zeslábl a podle německého klimatologa Mojiba Latifa z Univerzity Kiel se dá předpokládat, že přestávka v oteplování potrvá až do roku 2016. Jiní zase upozorňují na kolísání sluneční aktivity. Od dob „malé doby ledové“ v 17. století nebyla nikdy tak slabá. Britský vědec David Rind předpokládá, že sluneční aktivita, a tedy i teplota ovzduší, stoupne během nejbližších pěti let.
Tyto a řada dalších přirozených cyklů se překrývají a působí v rozdílně dlouhých periodách. Většina klimatologů argumentuje, že v současnosti se ochlazující přírodní efekty posilují a zpomalují dopady skleníkového efektu. Další vývoj však, jak se vědci shodují, povede k zásadnímu zvratu a dalšímu oteplování, které, jak uvádí Latif, „zvítězí v každém případě“.
Poláci to řeší po svém
O úspěchu evropské klimatické politiky přitom rozhodnou nikoli vědci, nýbrž politici. Například Polsko odmítá podpořit na světové klimatické konferenci v dánské Kodani letos v prosinci protiemisní politiku v rozvojových zemích. Své problémy způsobené zejména tím, že více než 90 procent elektřiny vyrábí z uhlí, hodlá řešit rozvojem větrné energetiky a dalších obnovitelných zdrojů. K dalšímu výraznému omezení emisí oxidu uhličitého, jež od roku 1990 klesly téměř o třetinu, má přispět i první polská jaderná elektrárna, jež by se měla spouštět v roce 2020, upozorňuje Die Presse.
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Jednou z nejsymboličtějších ekologických katastrof je, že za méně než sto let lidstvo zničilo Aralské jezero. Podle nových geologických výzkumů se ale zdá, že se toto malé moře ...
Francouzská společnost Naarea uzavřela strategické partnerství se společností EO Concept. Spolu zkoumají možnost zkonstruování a využití mikroreaktoru XAMR s rychlými neutrony chlazeného roztavenými solemi.
Výzkumníci z UOC (Katalánské univerzity) studují nový model pro synchronizaci potřeb zařízení Internetu věcí (Internet of Things, IoT) s dobou přístupu k satelitům pro satelity na nízké ...
Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně.