Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 261

Jak uvařili v papiňáku uhlí

Uhelné technologie zdaleka nejsou minulostí. Svědčí o tom i čerstvý objev vědců z institutu Maxe Plancka v sousedním Německu. Těm se podařilo v laboratorních podmínkách urychlit tisíciletý geologický vývoj a našli cestu, jak doslova za pár hodin vyrobit z biomasy plnohodnotné uhlí. Jak institut ve svém zpravodaji uvádí, jde tak trochu o objev, který připomíná dávné pokusy alchymistů najít kámen mudrců, nebo vyrobit zlato. Na takzvanou hydrotermální karbonizaci vědcům totiž posloužilo zařízení, které nechybí téměř v žádné současné kuchyni. Tlakový hrnec.

Fotogalerie (3)
Příprava biomasy

Recept na výrobu uhlí je, alespoň na první pohled, až neskutečně jednoduchý. Do speciální tlakové nádoby (autoklávu) se vloží jakákoliv biomasa od trávy až po piniové ořechy. K tomu se přimíchá voda a katalyzátor. Tím jsou buď oxidy železa, nebo kyselina citrónová. Jedinou podmínkou přitom je, aby biomasa byla bohatá na cukry.

Podle chemika ústavu Markuse Antoniettiho pak stačí vzniklou směs zahřát při vyloučení přístupu vzduchu na teplotu 180 stupňů. Během dvanácti hodin se pak z hmoty vytvoří jakýsi černý vývar, který obsahuje uhlí v koloidní formě. Navíc jde o zcela čistý proces. Kromě uhlí při něm vzniká pouze voda.
Ačkoliv ekonomické využití této technologie není rozhodně otázkou měsíců, je Antonietti přesvědčen, že v budoucnu by mohla přispět především k novým postupům v nakládání s odpady. Jen v sousedním Německu je každý rok vyprodukováno okolo 50 milionů tun agrotechnického odpadu, který by mohl být, přeměněn právě na energeticky hodnotné uhlí. Na hlavu každého Evropana totiž každý rok připadá spotřeba 6 až 10 tun fosilních paliv, kterých ale rychle ubývá.

Směs vytvořená vědci ale může mít i více využití. Po pouhých pěti hodinách v autoklávu ji už lze použít jako humus bohatý na živiny. Po dalších sedmi hodinách pak jako základ pro palivo. Po vysušení z ní lze tvarovat i jakousi obdobu dnešních briket.

Jediný problém, který celou myšlenku provází, je fakt, že štěpení biomasy je výraznou exotermní reakcí, při níž se uvolňuje poměrně vysoké množství energie. A pokud není odvedena, může dojít k explozi nádoby, ve které přeměna probíhá. To si německý vědec prý dokonce i osobně vyzkoušel na střeše domovského ústavu. „Díky moderním technologiím jsme ale schopni potřebné katalyzátory nadále vylepšovat,“ uvádí v tiskové zprávě institutu chemik s tím, že jde rozhodně o zajímavou cestu, jak v budoucnosti nahradit tenčící se zásoby fosilních paliv. Ostatně, první zájemci o pokusné využití nezvyklého objevu, se prý ústavu již přihlásili z řady různých zemí.

(Text převzat ze Zpravodaje Sokolovská uhelná, číslo 5/2007, ročník 12)

Tip pro vás:


Na stránkách německého Institutu Maxe Placka http://www.mpg.de najdete mnoho podrobností pod hleslem „hydrothermal.carbonization“.

Na http://www.youtube.com najdete film dokumentující celý experiment pod heslem "Coal from Biomass".



Redakce Třetího pólu se ptá: Čtenáři, co si o tom myslíš? Je to energeticky výhodné? Na zuhelnatění se spotřebuje energie, stejně jako na sušení, na výrobu katalyzátoru... Nebo rovnou sušit a pálit biomasu? A co s odpadní tepelnou energií při „zuhelňování“? Nenechte si své nápady pro sebe! Zapojte se do diskuze!

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejvíce elektřiny z vody, slunce a větru za posledních 11 let

Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí.

Nové molekuly pro řízení genové exprese pomohl najít synchrotronový parsek

Nová výzkumná práce Evropské laboratoře molekulární biologie publikovaná v Nature Communications klade základy pro vývoj nových léků specifických pro genetické ...

V Austrálii vzniká deštný prales se stromy kontinentu Gondwana

Výzkumníci v Austrálii budují „živou semennou banku“, která má chránit poslední zbývající fragmenty australského deštného pralesa před klimatickými změnami.

Jezero poslední šance

Neobvyklé jezero s podmínkami, které mohly dát vzniknout životu na Zemi, leží v kanadské Britské Kolumbii. Vědci považují jezero Last Chance za obdobu jezer, která mohla na Zemi existovat ...

Přenos jaderných technologií a znalostí členským státům MAAE pro zachování kulturního dědictví

Zachování umění a kulturního dědictví je společnou ambicí celosvětové komunity. MAAE využívá jadernou vědu a technologii k charakterizaci a uchování artefaktů, a tím k ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail