Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 215

Jak uvařili v papiňáku uhlí

Uhelné technologie zdaleka nejsou minulostí. Svědčí o tom i čerstvý objev vědců z institutu Maxe Plancka v sousedním Německu. Těm se podařilo v laboratorních podmínkách urychlit tisíciletý geologický vývoj a našli cestu, jak doslova za pár hodin vyrobit z biomasy plnohodnotné uhlí. Jak institut ve svém zpravodaji uvádí, jde tak trochu o objev, který připomíná dávné pokusy alchymistů najít kámen mudrců, nebo vyrobit zlato. Na takzvanou hydrotermální karbonizaci vědcům totiž posloužilo zařízení, které nechybí téměř v žádné současné kuchyni. Tlakový hrnec.

Fotogalerie (3)
Příprava biomasy

Recept na výrobu uhlí je, alespoň na první pohled, až neskutečně jednoduchý. Do speciální tlakové nádoby (autoklávu) se vloží jakákoliv biomasa od trávy až po piniové ořechy. K tomu se přimíchá voda a katalyzátor. Tím jsou buď oxidy železa, nebo kyselina citrónová. Jedinou podmínkou přitom je, aby biomasa byla bohatá na cukry.

Podle chemika ústavu Markuse Antoniettiho pak stačí vzniklou směs zahřát při vyloučení přístupu vzduchu na teplotu 180 stupňů. Během dvanácti hodin se pak z hmoty vytvoří jakýsi černý vývar, který obsahuje uhlí v koloidní formě. Navíc jde o zcela čistý proces. Kromě uhlí při něm vzniká pouze voda.
Ačkoliv ekonomické využití této technologie není rozhodně otázkou měsíců, je Antonietti přesvědčen, že v budoucnu by mohla přispět především k novým postupům v nakládání s odpady. Jen v sousedním Německu je každý rok vyprodukováno okolo 50 milionů tun agrotechnického odpadu, který by mohl být, přeměněn právě na energeticky hodnotné uhlí. Na hlavu každého Evropana totiž každý rok připadá spotřeba 6 až 10 tun fosilních paliv, kterých ale rychle ubývá.

Směs vytvořená vědci ale může mít i více využití. Po pouhých pěti hodinách v autoklávu ji už lze použít jako humus bohatý na živiny. Po dalších sedmi hodinách pak jako základ pro palivo. Po vysušení z ní lze tvarovat i jakousi obdobu dnešních briket.

Jediný problém, který celou myšlenku provází, je fakt, že štěpení biomasy je výraznou exotermní reakcí, při níž se uvolňuje poměrně vysoké množství energie. A pokud není odvedena, může dojít k explozi nádoby, ve které přeměna probíhá. To si německý vědec prý dokonce i osobně vyzkoušel na střeše domovského ústavu. „Díky moderním technologiím jsme ale schopni potřebné katalyzátory nadále vylepšovat,“ uvádí v tiskové zprávě institutu chemik s tím, že jde rozhodně o zajímavou cestu, jak v budoucnosti nahradit tenčící se zásoby fosilních paliv. Ostatně, první zájemci o pokusné využití nezvyklého objevu, se prý ústavu již přihlásili z řady různých zemí.

(Text převzat ze Zpravodaje Sokolovská uhelná, číslo 5/2007, ročník 12)

Tip pro vás:


Na stránkách německého Institutu Maxe Placka http://www.mpg.de najdete mnoho podrobností pod hleslem „hydrothermal.carbonization“.

Na http://www.youtube.com najdete film dokumentující celý experiment pod heslem "Coal from Biomass".



Redakce Třetího pólu se ptá: Čtenáři, co si o tom myslíš? Je to energeticky výhodné? Na zuhelnatění se spotřebuje energie, stejně jako na sušení, na výrobu katalyzátoru... Nebo rovnou sušit a pálit biomasu? A co s odpadní tepelnou energií při „zuhelňování“? Nenechte si své nápady pro sebe! Zapojte se do diskuze!

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Přijďte si vyzkoušet, jaké to je být radiologickým fyzikem

Fyziků potřebují nemocnice čím dál více. Počet přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, jako jsou různé typy klinických urychlovačů, mamografy či výpočetní tomografy (CT), v českém zdravotnictví významně roste. Za posledních 15 let se počet lineárních urychlovačů i CT téměř ztrojnásobil.

Protitlakové prstence pro ITER

Určitě jste někdy zkoušeli přiblížit magnety stejným pólem k sobě. Nešlo to a nešlo. Takový nástěnkový magnet má pár gramů. A odpudivá síla je překvapivě velká. Nyní si představte magnet se supravodivým vinutím o hmotnosti 360 tun, kterým se prohánějí desítky kiloampérů elektrického proudu.

Dny otevřených dveří na slunečních elektrárnách

Solární asociace pořádá od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren po celé České republice. Cílem každoroční akce je představit možnosti využití energie ze slunce a fungování elektráren.

Jak se dělá bezkofeinová káva

Pokud pijete kávu, určitě jste se někdy zamysleli nad tím, jak je možné, že jako bezkofeinová jsou někdy deklarována i celá kávová zrna. Dobře, umím si představit, že z té rozpustné se alkaloid kofein nějak chemicky vyextrahuje, ale z celých zrn? Historka ...

Měsíc je možná víc rozpukaný, než si myslíme

Víte, že je Měsíc rozpraskaný? Nová analýza jeho povrchu a počítačové simulace odhalují, že je mnohem rozpukanější, než by si kdo myslel. Měsíc se vytvořil před 4,3 miliardami let, a po celou dobu jizvily jeho tvář dopady asteroidů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail