Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Nebývá zvykem psát v úvodníku konkrétně o nějaké akci nebo předkládat fakta. Spíš se čtenářům předkládá „zahřívací“ pel-mel z obsahu čísla. Udělám výjimku: na jaře proběhl v Praze 7. MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÝ KONGRES ČR na téma Energetická bezpečnost České republiky. Jeho závěry zmínila média jen okrajově, až za atraktivnějšími zprávami o hvězdách šoubyznysu a korupčních aférách. Ve Třetím pólu píšeme o energetice, proto vás o závěry kongresu neochudíme – zde jsou:
• Celé Evropě hrozí nedostatek elektřiny
• Nejsou vytvořeny technické podmínky pro větší přenos elektřiny mezi státy
• Nestabilní výroba z německých větrných elektráren má negativní vliv na stabilitu energetických sítí
• Do rozvoje evropských sítí je třeba investovat 200 mil. eur ročně
• Do 2030 bude potřeba investovat 50 mld. eur ročně do nových zdrojů
Záměr EU:
• Snížit emise skleníkových plynů o 20 % do 2020 (zvýšení účinnosti, použití nízkouhlíkových paliv, rozvoj jaderné energie)
• Zvýšit podíl OZE na 20 % do 2020
• ČR nesplní závazek výroby 8 % z obnovitelných zdrojů do 2010 (10× méně biomasy než se předpokládalo, odpor proti větrným elektrárnám)
• ČR nemůže pokračovat v rozvoji jaderné energetiky (vládní prohlášení)
• Investoři nebudou investovat do projektů, pro něž není zajištěno palivo (limity těžby uhlí tak paradoxně brání větším investicím do moderních šetrných technologií)
Jsme obyvatelé Evropy. Přemýšlejme o tom.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.