Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 219

Také vás rozčiluje HDO?

„Ten, kdo vymyslel změnu času na spínání nočního proudu na časy k ránu a potom hned dopoledne, musí být opravdový debil a člověk, který nežije v realitě! Příklady: 1) Celá rodina pracuje během dne. Po práci každý potřebuje doma teplou vodu (nádobí, úklid). 2) Večer se osprchuje jeden člověk a je po teplé vodě. Děláte v tom lidem jen bordel. Elektrické energie je nadbytek, tak nechápu, proč vymýšlíte takové nesmysly!“

Jak se tento rozhořčený pisatel mýlil a v čem, to chceme objasnit tímto článkem. Nejprve co je to hromadné dálkové ovládání – HDO, jak funguje, k čemu slouží a jak pomáhá. Princip HDO HDO je založeno na technologii, kterou využívá elektrorozvodná síti k přenosu dalších informací – povelů. Ty jsou využívané např. pro řízení provozu vybraných spotřebičů (zapínání/vypínání), přepínání sazeb na elektroměru, ovládání pouličního osvětlení, apod. Systém představuje soubor specifických technických prostředků:
počítačem řízená centrální automatika, vysílající potřebné kódy;
výkonové vysílače signálu HDO, včetně vazebních prvků; přenosové cesty – elektrorozvodná síť; přijímače HDO, umístěné u zákazníků-odběratelů elektřiny. HDO používá pro přenos informace silová vedení energetické sítě. Informace ve tvaru impulsního kódu je trojfázově vysílána pracovním nízkofrekvenčním kmitočtem vysílače (nejčastěji mezi 150 – 2500 Hz) a ve vhodném napájecím místě superponována na základní napětí energetické sítě vysokého nebo velmi vysokého napětí, o frekvenci 50 Hz. Takovým bodem bývá nejčastěji transformovna 110/22 kV nebo 400/110 kV, a to na straně 110 kV nebo 22 kV. Při vhodně zvoleném pracovním kmitočtu se informace spolehlivě šíří do všech částí distribuční sítě. Výkon vysílače do sítí 110 kV je asi 1,5 MVA, do sítí 22 kV pak 250 kVA. Po transformaci na nižší napětí se dostává signál až do sítí nízkého napětí (400/230 V), tedy na místa odběru elektrické energie v domácnostech. Informaci HDO je pak možno identifikovat v libovolném místě této energetické sítě. Na vysílání jedné informace reagují v energetické síti hromadně ty přijímače, které jsou pro příjem určeného kódu – povelu předem nastaveny. Počet přijímačů připojených v síti není omezován. Proč potřebujeme HDO HDO je dnes už nezbytnou součástí systému řízení provozu a zatížení elektrických distribučních sítí. Umožňuje ovlivnění průběhu diagramu denního zatížení, řízení rovnováhy mezi výrobními zdroji soustavy a spotřebou elektrické energie. V elektroenergetickém systému platí důležitá podmínka. Musí existovat trvalá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, mezi produkcí a spotřebou. Narušení tohoto principu může vést až ke kolapsu systému. Distribuční společnosti jako součást celostátní soustavy musí plnit své závazky a ze sítě odebírat jen dříve dohodnuté množství elektrické energie. Aby na svém vymezeném území takové rovnováhy dosáhly, k tomu jim vedle dalších nástrojů slouží právě HDO. Elektřina nejde skladovat, a proto musí existovat nástroje, jak spotřebu elektřiny operativně snížit nebo zvýšit. Jednou z možností je podle okamžité potřeby (spotřeby) hromadně připojovat nebo odpojovat vhodné spotřebiče. Poptávka po elektřině se v průběhu dne mění. To ukazuje tzv. denní diagram zatížení (DDZ), který má už dlouhodobě podobný průběh. K tomu, aby se kvůli několika hodinám velké poptávky denně nemusela posilovat výrobní a přenosová kapacita, vznikla již v počátcích elektrifikace myšlenka snížit cenu elektřiny v dobách poklesu zatížení, a tím motivovat zákazníky, aby zapínali náročné elektrotepelné spotřebiče v době malého zatížení elektrizační soustavy. To bývalo a i dnes je nejčastěji v nočních hodinách. Místo neekonomického odstavování výroby elektřiny v nočních hodinách, (zejména v parních elektrárnách) s nutností opětovného najetí ráno, byly zavedeny dvoutarifové sazby. Z této doby existuje i termín „noční proud“. V noci se připojovala např. akumulační kamna s velkým příkonem a vhodně upravené dvousazbové elektroměry měřily spotřebu při vysokém – denním a nízkém – nočním tarifu. Ovládání spotřebičů pomocí HDO Přijímače HDO jsou novější variantou zařízení pro řízení spínání spotřebičů a ovládání vysokého a nízkého tarifu elektroměru (VT, NT). Nahrazují dřívější, dosud používaný, způsob pomocí elektromechanických spínacích hodin. Na nich jsou spínací časy dlouhodobě nastaveny a změna se musí provádět individuálně na každém odběrném místě. V minulosti bývalo časové rozdělení platnosti tarifů pevné, nízký tarif byl tradičně uplatňován v noční době od 22.00 do 6.00. Tyto spínací hodiny jsou dnes montovány pouze v oblastech nepokrytých signálem HDO s dostatečnou úrovní. Pokud zákazník nechce operativní spínání VT a NT pomocí přijímače HDO, lze mu vyhovět. Nemůže si však zvolit některé typy cenových tarifů a kromě toho je ve srovnatelných tarifech cena elektřiny mírně vyšší. Systém HDO umožňuje „hromadně“ posouvat zátěž sítě v čase, a tak zrovnoměrnit popř. tvarovat průběh denního diagramu zatížení, aby pomáhal příznivě ovlivnit chod energetické sítě. Až doprovodnou, přidanou hodnotou je umožnit zákazníkovi pružnější podmínky při používání HDO, než které dovolovaly dříve používané spínací hodiny. Vysílání HDO odpovídá podmínkám uvedeným v platném ceníku elektrické energie. Dodavatel není povinen při dodržení společných podmínek přiznané sazby operativního řízení (například dodržení celkové doby platnosti nízkého tarifu, časové vymezení pásem) uvědomovat odběratele o změnách ve vysílání HDO, ani řídit či nastavovat spínání NT a VT podle požadavků jednotlivých zákazníků. Příklad Představu o rozsahu systému HDO si můžeme ukázat na středočeské regionální distribuční společnosti. Ta provozuje systém HDO více než 20 let. V současnosti má nasazeno už téměř 160 tisíc přijímačů HDO, tedy asi u třetiny všech domácností. Centrální automatika obhospodařuje 164 různých kódů, vyšle denně zhruba 190 telegramů, včetně opakovacích. Pomocí HDO je ovládáno 40 skupin spotřebičů, pro řízení diagramu je používáno 16 skupin. Z toho je vidět, o jak rozsáhlý systém se jedná. A zde se dostáváme k úvodu našeho článku. Nastavení časů jednotlivých telegramů neprovádí „debil“, jak si myslí jeden ze zákazníků, ale výpočetní systém, do jehož programu se zadává automaticky i ručně řada parametrů. Jistě uznáte, že zadávat tam ještě např. to, co chtějí jen někteří zákazníci, rozhodně nejde.

Pavel Duchek
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů

Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.

Náměty do globální diskuse o energetice

World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail