Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 218

Chodím odečítat elektřinu

„Už mě pokousal pes, honily mě vosy. A teď musím ještě ke všemu chodit odečítat přímo doprostřed výběhu se čtyřmi pštrosy!“ stěžuje si zaměstnanec Severomoravské energetiky Karel Kakeš. Zhruba jednou měsíčně musí do areálu firmy Libros v Ostravě Přívoze. Trafostanice je tam přímo uprostřed pštrosího výběhu.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

V minulém čísle Třetího pólu jsme psali o agresivních psech. Jak je vidět, pracovník energetiky se může setkat i s méně obvyklými zvířaty, nebo čelit napadení od takových, od nichž by to nečekal – kočka a kohout.
Pan Kakeš vypráví: „Pokousal mne pes, takový malý voříšek, jeho paní byla u toho. Asi neodhadla, že se pejskovi nebudu líbit.“ Nejhůř mu ale bylo, když měl pracovat na trafostanici, kterou zdobilo obrovské vosí hnízdo. „Nakonec mi s tím pomohl jeden pán – kamenem jsme hnízdo urazili a utekli. Pak jsem asi hodinu musel čekat, až se vosy uklidní a uletí.“ S obřími ptáky zatím vážnější konflikt neměl. „Naštěstí mi vždycky pomáhal jejich chovatel. Odláká samce na druhý konec výběhu a samice jdou pak za ním. Ale kdybych měl jít do výběhu sám, nevím, jak bych to udělal. Jednou mě pštrosice doslova obklíčily. To už jsem byl uprostřed výběhu u transformátoru, odkud je k ohradě dobrých 20 metrů. Pozornost, kterou mi pštrosice věnovaly, byla velice, velice nepříjemná.“
Podle statistiky Světové zdravotní organizace (WHO) patří zranění způsobená pštrosem až na 18. místo v tabulce evidující postižení člověka zvířaty. Na prvním místě je bezkonkurenčně nejlepší přítel člověka pes a před pštrosem třeba i včely. V jižní Africe jsou však zranění způsobená pštrosy statisticky na prvním místě před hovězím dobytkem.

Víte, že:
Pštrosi černokrcí, kteří jsou u nás nejčastěji chovaným plemenem, dosahují úctyhodné výšky až 2,5 metrů. Dospělý samec váží až 140 kg, samice 110 kg. Pštrosí samci jsou lepší hlídači než psi. Pštrosí samec má mimořádně dobrý zrak, což umocňuje i jeho výš-ka, a rychlé nohy, takže mu lze jen těžko utéci. Síla jeho kopu je větší než u koně a dosahuje až 200 kg. Zobáku používá jen zřídka, o to však nepříjemněji, například ho zajímají knoflíky, náušnice či přívěsky. O tom, že pštrosi jsou používáni jako hlídači stále častěji, svědčí i fakt, že běžně jsou k dostání tabulky s nápisem Tady hlídám já a obrázkem pštrosa.

Pavel Nováček
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail