Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 284

Chodím odečítat elektřinu

„Už mě pokousal pes, honily mě vosy. A teď musím ještě ke všemu chodit odečítat přímo doprostřed výběhu se čtyřmi pštrosy!“ stěžuje si zaměstnanec Severomoravské energetiky Karel Kakeš. Zhruba jednou měsíčně musí do areálu firmy Libros v Ostravě Přívoze. Trafostanice je tam přímo uprostřed pštrosího výběhu.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

V minulém čísle Třetího pólu jsme psali o agresivních psech. Jak je vidět, pracovník energetiky se může setkat i s méně obvyklými zvířaty, nebo čelit napadení od takových, od nichž by to nečekal – kočka a kohout.
Pan Kakeš vypráví: „Pokousal mne pes, takový malý voříšek, jeho paní byla u toho. Asi neodhadla, že se pejskovi nebudu líbit.“ Nejhůř mu ale bylo, když měl pracovat na trafostanici, kterou zdobilo obrovské vosí hnízdo. „Nakonec mi s tím pomohl jeden pán – kamenem jsme hnízdo urazili a utekli. Pak jsem asi hodinu musel čekat, až se vosy uklidní a uletí.“ S obřími ptáky zatím vážnější konflikt neměl. „Naštěstí mi vždycky pomáhal jejich chovatel. Odláká samce na druhý konec výběhu a samice jdou pak za ním. Ale kdybych měl jít do výběhu sám, nevím, jak bych to udělal. Jednou mě pštrosice doslova obklíčily. To už jsem byl uprostřed výběhu u transformátoru, odkud je k ohradě dobrých 20 metrů. Pozornost, kterou mi pštrosice věnovaly, byla velice, velice nepříjemná.“
Podle statistiky Světové zdravotní organizace (WHO) patří zranění způsobená pštrosem až na 18. místo v tabulce evidující postižení člověka zvířaty. Na prvním místě je bezkonkurenčně nejlepší přítel člověka pes a před pštrosem třeba i včely. V jižní Africe jsou však zranění způsobená pštrosy statisticky na prvním místě před hovězím dobytkem.

Víte, že:
Pštrosi černokrcí, kteří jsou u nás nejčastěji chovaným plemenem, dosahují úctyhodné výšky až 2,5 metrů. Dospělý samec váží až 140 kg, samice 110 kg. Pštrosí samci jsou lepší hlídači než psi. Pštrosí samec má mimořádně dobrý zrak, což umocňuje i jeho výš-ka, a rychlé nohy, takže mu lze jen těžko utéci. Síla jeho kopu je větší než u koně a dosahuje až 200 kg. Zobáku používá jen zřídka, o to však nepříjemněji, například ho zajímají knoflíky, náušnice či přívěsky. O tom, že pštrosi jsou používáni jako hlídači stále častěji, svědčí i fakt, že běžně jsou k dostání tabulky s nápisem Tady hlídám já a obrázkem pštrosa.

Pavel Nováček
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Spontánní versus radiační poškození DNA

Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...

Nejstarší komerční jaderný reaktor má povolení k provozu na dalších 10 let

Oba nejstarší bloky jaderné elektrárny Tarapur v Indii jsou opět připojeny k síti. Běžná zpráva. Jenže první dva reaktory v Tarapuru jsou nejstarší dosud provozované komerční reaktory na světě.

Pomohla desková tektonika vzniku života?

Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.

Kamýk slaví 65 let

Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.

Kde se vzal uran v Dajr az-Zaur

V syrském guvernorátu a městě Dajr Az-Zaur na východě země u řeky Eufrat dochází k zásadním politickým, vojenským a mezinárodním změnám.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail