Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 216

Od Ameriky k Americe

Na severním okraji chráněné krajinné oblasti Český kras leží velké množství vápencových lomů. Většina z nich je však již uzavřených. To umožnilo vznik průzračných jezer na dně lomů a vysokých skalních stěn, a díky tomu je celá oblast velmi turisticky atraktivní.

Pokud se chcete do oblasti podívat, doporučuji jet příměstským autobusem ze Zličína na Mořinu (linka 311). Z Mořiny se vydáte do kopce po silnici směrem na Bubovice. Po necelém kilometru se dostanete na nejvyšší bod, kde je po levé straně pravděpodobně nejznámější zdejší lom – „Lom Východ“. Že vám ten název nic neříká? A co třeba Velká Amerika? Ano, právě jste u nejznámějšího lomu u nás a určitě jste ho již někdy viděli – například ve filmu Limonádový Joe.

VELKÁ AMERIKA
Těžba zde byla zastavena v roce 1963. Lom má velmi strmé stěny, a protože vápenec je dost nestabilní, docházelo k sesuvům těžebních stěn. Do lomu je samozřejmě vstup zakázán – hlavně kvůli reálnému nebezpečí, že se bude sesuv opakovat.
Lom je asi 800 m dlouhý a 60 m hluboký. V západní části lomu je jezero vzniklé zatopením 6. těžebního patra (patra se počítají od povrchu dolů), které je 13 metrů hluboké. Přestože je do lomu přísný zákaz vstupu, na který upozorňují cedule podél okrajů celého lomu, spousta „romantiků“ se do lomu v létě chodí koupat. Ale protože je lom hluboký, ani v létě tam sluníčko moc nesvítí, a voda je prý poměrně studená.
Pokud si chcete lom prohlédnout, jsou na jeho východní straně přístupná dvě vyhlídková místa, případně je možné se do lomu podívat i ze západní strany – stačí sledovat žlutou turistickou značku, která vede po severním okraji lomu.

MEXIKO
Až se pokocháte krásami Velké Ameriky, pokračujte po žluté turistické značce a po několika metrech se dostanete k dalšímu z mnoha lomů v této oblasti, k Trestaneckému lomu (nebo též Mexiko). Trestanecký lom proto, že v letech 1949-1953 zde prováděli těžbu političtí vězni. Připomíná to i pomníček u východního okraje lomu.
Plochou je Trestanecký lom přibližně
čtvrtinový oproti Velké Americe, hloubky však dosahuje stejné (pokud uvažujeme hloubku ke hladině jezera). Díky tomu vypadají jeho stěny mnohem strmější. Na dně lomu již stačily vyrůst stromy a lom tak vypadá mnohem přírodněji.
Žlutá turistická značka pokračuje dále lesem, kříží silnici, po které přijíždějí nákladní auta z lokality Čeřinka k železniční vlečce, a poté stoupá po okraji pole.

KANADA
Po levé straně se můžete zajít podívat na lom Nové XII. (alias Kanada), ale myslím, že zážitek z něj nebude takový, jako z předchozích dvou lomů, protože v současnosti je využíván spíše jako skládka.
Kousek dál západně je lom Staré XII., který je též nazýván Smeťák. Dnes z něj však již mnoho viditelného nezbylo, protože byl zcela zasypán elektrárenským popílkem.
Když budete pokračovat dále po žluté značce, dostanete se zanedlouho do lesa a po pravé straně se ukáže další lom.

MALÁ AMERIKA
Oficiální jméno je Lom Školka, ale všichni ho znají pod jménem Malá Amerika. Dno lomu je na úrovni 5. těžebního patra (tedy o 1 patro méně, než Velká Amerika) a do úrovně 4. těžebního patra je zaplaven vodou. Hladina jezera pokrývá prakticky celý lom, jen na severní straně je malý poloostrov.
Velmi pěkný pohled na lom je ze západní strany, která je bezpečně přístupná z turistické značky.
V lesích západně od Malé Ameriky leží množství dalších bývalých lomů, ale protože se nacházíte v CHKO, není možné se k nim dostat, aniž byste porušili nějaký předpis. Stejně tak vám nedoporučuji, abyste se snažili podívat se na dno lomů nebo do jednotlivých štol. Je to zakázáno, a pokud nemáte kvalitní horolezecké vybavení, může to být i velice nebezpečné. O štolách se vyprávějí nejrůznější pověsti, třeba o Hagenovi nebo o Hance. A pokud se nebojíte duchů, buďte ohleduplní k přírodě – štoly jsou zimovištěm netopýrů, které byste mohli vzbudit.
Takže vám nezbývá nic jiného než pokračovat po žluté turistické značce k Dubu sedmi bratří. Odtud můžete pokračovat po červené značce buď na hrad Karlštejn, nebo opačným směrem přes Kubrychtovu boudu a Bubovické vodopády (tedy, vodopády jsou to jen velmi výjimečně) do skanzenu Barbora v Solvayových lomech.

SOLVAYOVY LOMY – SKANZEN BARBORA
Mezi Bubovicemi a Svatým Janem pod Skalou naleznete skanzen Barbora, kde se můžete dozvědět mnoho zajímavých informací o těžbě a dopravě vápence v Českém krasu. O víkendu můžete navštívit expozici, ve které se dozvíte mnoho informací o zdejší oblasti, můžete se svézt důlním vláčkem, nebo se podívat do jedné ze zdejších štol, aniž byste porušovali české zákony. Pokud se chcete dozvědět více, stačí navštívit http://www.osf.cz/barbora/, kde najdete veškeré potřebné informace.
Pokud se chcete vrátit zpět do Prahy, máte nyní dvě možnosti – příměstské autobusy jezdí buď z Bubovic (linka 309) nebo ze Svatého Jana pod Skalou (linka 384). Osobně doporučuji spíše Svatý Jan, pokud cestou navštívíte i skálu, pod kterou leží – stačí jít ze Solvayových lomů po naučné stezce doprava. Pohled ze skály do údolí 160 metrů pod vámi určitě stojí za to.

Energetické využití vápence
Při výrobě elektrické energie v uhelných elektrárnách vznikají spaliny, obsahující škodlivý oxid siřičitý. Jednou z metod, používaných ke snížení koncentrace SO2 ve spalinách, je tzv. mokrá vápencová vypírka. Spaliny jsou nejprve zbaveny všech tuhých látek (popílku) a poté procházejí tzv. „pračkou“, kde se „sprchují“ vápencovou suspenzí. Chemickou reakcí vzniká hydrogensiřičitan vápenatý, z něhož se oxidační reakcí získává energosádrovec – ten se u nás využívá jako surovina pro stavební materiály apod.
K přípravě vápencové suspenze se využívá tzv. chemický vápenec s velmi vysokým obsahem uhličitanu vápenatého (90–95 %), který je do elektráren dodáván jako vápencový štěrk, nebo jemně mletý. Pro elektrárny Prunéřov II a Tušimice je dodavatelem chemického vápence společnost Lomy Mořina. Tato společnost dobývá vápenec právě v oblasti, o které se píše ve článku.

Jiří Šperk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nový druh magnetu

Sloučenina uranu a antimonu USb2 generuje magnetismus úplně jiným způsobem než dosud známé magnety. Vědci jej nazvali „singletový” magnetismus. Elektrony, záporně nabité elementární částice, vytvářejí své vlastní malé magnetické pole. Je to důsledek kvantové mechanické vlastnosti známé jako spin.

Biocev, mitochondrie a nádory

Výzkumné skupiny vědeckého centra BIOCEV se zaměřují na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům.

S.A.W.E.R. může změnit poušť v úrodnou krajinu

Proměnit suchou a horkou poušť v zelenou krajinu zní v tuto chvíli jako sen nebo pohádka. V praxi by k takové proměně bylo třeba velké množství vody. Ale kde takové množství vody v poušti vzít? Pomocí Slunce ze vzduchu! I pouštní vzduch totiž v sobě obsahuje vodní páru.

Inerciální udržení – lasery a urychlovače

Fúzí při magnetickém udržení (tokamaky a stelarátory) jsme se zabývali podrobně již mnohokrát. Všimněme si udržení inerciálního, které s nepatrnou nepřesností můžeme zaměnit za laserovou fúzi. V roce 1963 sovětští vědci N. G. Basov a O. N.

Povaha zvířat je přizpůsobivá, ale zároveň stálá

Každý majitel nějakého domácího mazlíčka vám řekne, že lidé nejsou jedinými tvory s osobností. A netýká se to jen psů a koček. V posledních letech vědci zjistili, že zástupci mnoha živočišných druhů mají unikátní životní dispozice a vykazují v průběhu ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail